Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Od malička mám rád knihy, knihkupectví a také knihovny, hlavně tu naši holešovskou Ale pravda je, že mám i jednu oblíbenou v Praze, kam rád tu a tam zajdu. Je to Knihovna na Vinohradech a líbí se mi tam z mnoha důvodů. Jednak je to velmi útulné prostředí, jednak jsou tam sympatičtí pracovníci, v tomto případě až na jednoho muže samé ženy. Jednou z nich je knihovnice Bohdana Tučková, která tam často působí i jako organizátorka doprovodných akcí. Poskytla i následující rozhovor. 

Praktický celý váš život pracujete v knihovně. Dovedete si představit, že byste dělala něco jiného?

Tuhle práci jsem objevila už na základní škole. Chodila jsem pomáhat do Místní lidové knihovny v Jáchymově. Takže nedokážu! (smích).

Znám vaši Knihovnu na Vinohradech a vždy mi byla sympatická nejen kvůli lidem, kteří tam pracují, ale i pro její pěkné a útulné prostory...

To mě těší. Knihovna na Vinohradech se od svého založení v roce 1885 již několikrát stěhovala. Já v ní začala pracovat v roce 2007, kdy se nastěhovala právě do prostor na Vinohradské 69, takže mohu srovnávat jen dle fotografií. Ale také si myslím, že toto je jedno z nejútulnějších míst, kde se nacházela. Jsme moc rádi, že s námi náš zřizovatel Městská část Praha 2 stále počítá a je nám nakloněn. V roce 2020 k nám byly přidány prostory nad knihovnou, kde se nachází Sál Boženy Němcové.

Knihovna - to je půjčování knih, setkávání a získávání informací, navíc pořádáte různé akce. Navíc jsem si všiml, že jste často protagonistkou těchto akcí včetně převleků či paruk...

Ano, v naší knihovně probíhají například kurzy Trénování paměti pro seniory, autorská čtení, výstavy, setkání Mladých básníků, besedy pro děti i mládež a také různé tematické akce, například Středověký hodokvas, Vánoční besídka, Pohádková knihovna, Astrologie a numerologie… Od coronavirové pandemie také připravujeme různé kvízy a zábavná čtení na naše výlohy.

A pokud jde o mé převleky. Sama za sebe nevystupuji ráda, ale když se proměním v někoho jiného... (smích).

Že byste měla blízko i k divadlu? A máte ráda divadlo?

Od dětství jsem tíhla k divadlu. Obdivuji herce. Jako dítě jsem chodila do pěveckého sboru, tanečního kroužku i na kroužek divadelní. Přednášela jsem. Divadlo mám moc ráda. Hlavně klasické věci. Nejvíce asi konverzační komedie.

Když se vrátíme k vaší každodenní práci, tak by mě zajímalo, co to všechno obnáší?

Jak kdy. Polovina práce je rutina – udržování knihovního fondu (zařazování, balení, oprava knih) a pro mě, jako katalogizátora, ještě zpracování knih (katalogizace a signování). Druhá polovina je práce se čtenářem - a ta je pokaždé jiná, každý čtenář je jiný. A u nás v knihovně se snažíme o individuální přístup. Není to vždy jednoduchá práce. Ale nestěžuji si. Mám ráda změny a komunikaci s lidmi. Navíc si s kolegy děláme radost právě těmi speciálními akcemi pro veřejnost.

Předpokládám, že jste měla už coby dítě blízko ke knihám. Které vás tehdy upoutaly či okouzlily?

V naší rodině knihy milujeme. Vždy jsme měli a dosud máme doma velké množství knih. Ve čtvrté třídě jsem začala chodit do knihovny a nosila si odtamtud další hromady knížek. Bez knihy se mi špatně usíná. A jaké mě okouzlily v dětství? Já četla, co mi přišlo pod ruku. Nejdříve leporela, pak první čtení, to jsem milovala obrázky Heleny Zmatlíkové. Moje oblíbená byla Helenka a princezna, Eliška a táta Král, Knížka pro Lucinku. Později třeba Malý princ, Království květin, dívčí romány, detektivky. U prarodičů Mayovky, rodokapsy, Tři mušketýři, Hraběte Monte Cristo, Věčně zpívají lesy, Kristina Vavřincová, Svéhlavička…

Rodiče vás k tomu podporovali?

Jak už jsem řekla, doma jsme vždy měli rozsáhlou knihovnu. Moji rodiče i prarodiče četli. Když jsem přečetla knihy pro děti svého věku, četla jsem ty pro dospělé.

Co si ráda přečtete dnes a jaké žánr máte nejraději?

V podstatě čtu všechny žánry. Klasickou beletrii, thrillery, sci-fi, fantasy, populárně naučnou literaturu, poezii… Podle nálady.

Co vaše dcera, má ráda knihy a jde ve vašich šlépějích?

Bohužel, doba se změnila a dnešní generace dětí je trochu jiná než naše. Je více zaměřená na techniku. Takže dcera knihám až tak moc neholduje. Ještě když byla malá a četli jsme jí... Ale stále doufáme (smích).

Jak vyplňujete volný čas? Neříkejte, že i doma ležíte v knihách...

Odhalil jste mě (smích). Volného času sice moc není, ale samozřejmě knihy zůstávají stále mým největším koníčkem. Také ráda zajdu do divadla, kina, na koncert. S rodinou vyrážíme po našich hradech, zámcích a zříceninách.

Zdroj foto: Robert Rohál