Domnívám se, že kniha Patriot mnohé české čtenáře překvapí stejně, jako tomu bylo v mém případě. Dozvídáme se totiž, že skutečný Alexej Navalnyj se zásadně liší od jeho karikatury, prezentované nám po léta mainstreamovými médii. Ve svém vlastním životopise se autor nijak „nešetří" a tak před námi defiluje nejdříve rozmazlený synáček ze vzorové sovětské rodiny (otec armádní důstojník), poté příslušník postsovětské zlaté mládeže, flákající školu a kupující si zápočty od úplatných profesorů a nakonec mladý ctižádostivý právník v korupcí prolezlé developerské firmě, milující luxusní auta a život na vysoké noze. S tím vším se ale seznámíme až později, neboť kniha není psána v chronologickém pořadí a začíná 20. srpnem 2020, tedy osudným datem, kdy během letu z Omsku do Moskvy se Navalnyj ocitl na prahu smrti po otravě neznámou látkou...
Díky včasně poskytnuté pomoci nezemřel, ovšem k uzdravení došlo až po dlouhotrvající náročné léčbě a následné několikaměsíční rekonvalescenci. A právě této době relativního klidu vděčíme za vznik knihy Patriot, neboť Navalnyj, žijící neobyčejně hekticky, by se jinak k jejímu sepsání dostal jen stěží. V hororově působícím úvodu se čtenář seznamuje s detailním popisem účinků nervově paralytické látky na lidský organismus, který je o to děsivější, že se jedná nikoli o literární fikci, nýbrž o reálnou zkušenost konkrétního člověka. Autor s takřka vědeckou erudicí analyzuje své psychosomatické stavy, takže se dá s trochou nadsázky říct, že tyto pasáže mají nezanedbatelný význam i pro obor medicíny.
Aniž by o to cílevědomě usiloval, Alexej Navalnyj byl v posledních letech svého života nezpochybnitelným vůdcem ruské protiputinovské opozice. V jeho osobě se ve vzácné symbióze spojilo velké osobní charisma s obdivuhodným organizačním talentem a inovátorským myšlením. Dá se říct, že právě on si jako první v postsovětském Rusku uvědomil obrovský společenský potenciál sociálních sítí a začal experimentovat s politickým marketingem. Je logické, že v knize Patriot se autor nejvíce rozepisuje o svém veřejném působení, což však ale neznamená, že bychom byli nějak „ochuzeni" o informace z jeho osobního života.
Jak už bylo řečeno, Navalného politický vývoj probíhal značně komplikovaně a takříkajíc metodou „pokus omyl". Po rozpadu Sovětského svazu se stal příznivcem a nekritickým obdivovatelem prezidenta Borise Jelcina, jehož nepodařená ekonomická reforma přivedla Rusko k hospodářskému a společenskému kolapsu. V této souvislosti stojí určitě za zmínku, že ruské devadesátky se v mnohém podobaly těm českým – z včerejších zapálených komunistů se přes noc stali kapitalističtí oligarchové, kteří se rychle zmocnili vlády nad bývalými státními podniky. Navalnyj tenkrát zastával názor, že jiná možnost, jak rozhýbat stagnující ekonomiku neexistuje. Pokusil se též vstoupit do politiky, jeho angažmá ve straně Jabloko však skončilo fiaskem. Poté přišel na to, že hlavním problémem Ruska je korupce a rozhodl se proti ní bojovat. Působilo to ale dosti nevěrohodně, neboť korupce mu začala vadit až v době, kdy odstoupil Jelcin a přišel Putin. Následoval návrat do politiky a rozhodnutí kandidovat na prezidenta Ruské federace, i když mu muselo být jasné, že jeho naděje jsou v tomto ohledu zcela iluzorní.
V závěru života se Alexej Navalnyj zhlédl v západní liberální demokracii a usiloval o to, aby stejný politický systém byl zaveden i v jeho vlasti. Jednalo se pochopitelně o naivní a nerealizovatelnou představu. Rusko je gigantická země, sjednocující v jednom státním útvaru obrovský konglomerát národů a etnik, jejichž historie, kultura i náboženství jsou navíc často diametrálně odlišné. Implementovat do takovéto společnosti politické uspořádání součaného Západu by nevyhnutelně vedlo ke katastrofě. Demokracii a kapitalismus již ostatně Rusové zažili za éry Jelcina, již mají dodnes spojenou s bídou, anarchií a beznadějí.
Co říct závěrem? Na Alexeje Navalného a jeho politické angažmá lze mít zajisté nejrůznější názory, u tak kontroverzní osobnosti tomu ani nemůže být jinak. Nikdo ale nemůže neobdivovat neobyčejnou osobní statečnost, kterou vždy znovu a znovu prokazoval. Naposled tehdy, kdy se po vyléčení z otravy vrátil z ciziny zpět do Ruska, i když věděl, co jej tam čeká...
Název: Patriot
Autor: Alexej Navalnyj
Žánr: Biografie
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2025
Počet stran: 480
Hodnocení: 90%
Odkaz na web: https://www.luxor.cz/v/2078168/patriot
| < Předchozí | Další > |
|---|
V rámci Valdštejných besed, konaných v Jazzové sekci, se krátce předtím, než bylo kvůli šíření koronavirové infekce zakázáno konání večejných akcí, uskutečnila debata o kultuře. Zorganizoval ji spolek 
Až do 22. června si v mělnické galerii Ve věži můžete prohlédnout výstavu obrazů s africkou tematikou. Nevšední expozici vytvořila malířka Radu Tesaro a sběratelka afrického umění Marie I...
Letní scény Divadla Bez zábradlí přinášejí jedinečnou atmosféru, skvělé herecké výkony a nezapomenutelné večery plné smíchu i emocí. V červenci se představili v letním kině v Neratovicích, v srpnu je čeká letní scéna ve Voděrádkách.
Film Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se lidem povedlo zvládnout cestování časem. Od jisté doby se odlétá na turistické výlety do starověkého Egypta nebo třeba na prohlídky druhohor a dinosaurů.