Politický romantik s naivní vizí liberálně demokratického Ruska
Banner

Politický romantik s naivní vizí liberálně demokratického Ruska

Tisk

patriotDomnívám se, že kniha Patriot mnohé české čtenáře překvapí stejně, jako tomu bylo v mém případě. Dozvídáme se totiž, že skutečný Alexej Navalnyj se zásadně liší od jeho karikatury, prezentované nám po léta mainstreamovými médii. Ve svém vlastním životopise se autor nijak „nešetří" a tak před námi defiluje nejdříve rozmazlený synáček ze vzorové sovětské rodiny (otec armádní důstojník), poté příslušník postsovětské zlaté mládeže, flákající školu a kupující si zápočty od úplatných profesorů a nakonec mladý ctižádostivý právník v korupcí prolezlé developerské firmě, milující luxusní auta a život na vysoké noze. S tím vším se ale seznámíme až později, neboť kniha není psána v chronologickém pořadí a začíná 20. srpnem 2020, tedy osudným datem, kdy během letu z Omsku do Moskvy se Navalnyj ocitl na prahu smrti po otravě neznámou látkou...

Díky včasně poskytnuté pomoci nezemřel, ovšem k uzdravení došlo až po dlouhotrvající náročné léčbě a následné několikaměsíční rekonvalescenci. A právě této době relativního klidu vděčíme za vznik knihy Patriot, neboť Navalnyj, žijící neobyčejně hekticky, by se jinak k jejímu sepsání dostal jen stěží. V hororově působícím úvodu se čtenář seznamuje s detailním popisem účinků nervově paralytické látky na lidský organismus, který je o to děsivější, že se jedná nikoli o literární fikci, nýbrž o reálnou zkušenost konkrétního člověka. Autor s takřka vědeckou erudicí analyzuje své psychosomatické stavy, takže se dá s trochou nadsázky říct, že tyto pasáže mají nezanedbatelný význam i pro obor medicíny.

Aniž by o to cílevědomě usiloval, Alexej Navalnyj byl v posledních letech svého života nezpochybnitelným vůdcem ruské protiputinovské opozice. V jeho osobě se ve vzácné symbióze spojilo velké osobní charisma s obdivuhodným organizačním talentem a inovátorským myšlením. Dá se říct, že právě on si jako první v postsovětském Rusku uvědomil obrovský společenský potenciál sociálních sítí a začal experimentovat s politickým marketingem. Je logické, že v knize Patriot se autor nejvíce rozepisuje o svém veřejném působení, což však ale neznamená, že bychom byli nějak „ochuzeni" o informace z jeho osobního života.

Jak už bylo řečeno, Navalného politický vývoj probíhal značně komplikovaně a takříkajíc metodou „pokus omyl". Po rozpadu Sovětského svazu se stal příznivcem a nekritickým obdivovatelem prezidenta Borise Jelcina, jehož nepodařená ekonomická reforma přivedla Rusko k hospodářskému a společenskému kolapsu. V této souvislosti stojí určitě za zmínku, že ruské devadesátky se v mnohém podobaly těm českým – z včerejších zapálených komunistů se přes noc stali kapitalističtí oligarchové, kteří se rychle zmocnili vlády nad bývalými státními podniky. Navalnyj tenkrát zastával názor, že jiná možnost, jak rozhýbat stagnující ekonomiku neexistuje. Pokusil se též vstoupit do politiky, jeho angažmá ve straně Jabloko však skončilo fiaskem. Poté přišel na to, že hlavním problémem Ruska je korupce a rozhodl se proti ní bojovat. Působilo to ale dosti nevěrohodně, neboť korupce mu začala vadit až v době, kdy odstoupil Jelcin a přišel Putin. Následoval návrat do politiky a rozhodnutí kandidovat na prezidenta Ruské federace, i když mu muselo být jasné, že jeho naděje jsou v tomto ohledu zcela iluzorní.

V závěru života se Alexej Navalnyj zhlédl v západní liberální demokracii a usiloval o to, aby stejný politický systém byl zaveden i v jeho vlasti. Jednalo se pochopitelně o naivní a nerealizovatelnou představu. Rusko je gigantická země, sjednocující v jednom státním útvaru obrovský konglomerát národů a etnik, jejichž historie, kultura i náboženství jsou navíc často diametrálně odlišné. Implementovat do takovéto společnosti politické uspořádání součaného Západu by nevyhnutelně vedlo ke katastrofě. Demokracii a kapitalismus již ostatně Rusové zažili za éry Jelcina, již mají dodnes spojenou s bídou, anarchií a beznadějí.

Co říct závěrem? Na Alexeje Navalného a jeho politické angažmá lze mít zajisté nejrůznější názory, u tak kontroverzní osobnosti tomu ani nemůže být jinak. Nikdo ale nemůže neobdivovat neobyčejnou osobní statečnost, kterou vždy znovu a znovu prokazoval. Naposled tehdy, kdy se po vyléčení z otravy vrátil z ciziny zpět do Ruska, i když věděl, co jej tam čeká...

patriot

Název: Patriot
Autor: Alexej Navalnyj
Žánr: Biografie
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2025
Počet stran: 480
Hodnocení: 90%
Odkaz na web: https://www.luxor.cz/v/2078168/patriot


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Spisovatelka Jana Poncarová o svém novém románu Cyklistka a soutěži Nejlepší den mého života

Jana PoncarovaLiterární soutěž s názvem Nejlepší den mého života je u konce a známe již jejího vítěze! Patronkou této naší soutěže, do níž se přihlásilo přes 40 účastníků se stala spisovatelka Jana Poncarová, která má na kontě již několik úspěšných románů a ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Zpěvačka Helena Vondráčková slaví na svém jubilejním turné úspěch za úspěchem

helena200Ve víru koncertů slaví v tyto dny významné polokulatiny zpěvačka Helena Vondráčková. Jako každoročně připravila i letos „narozeninový“ koncert, který proběhl 18. června ve vyprodané pražské Lucerně a který se odehrál v rámci jubilejního turné Vzhůru k ...


Výtvarné umění

Galerie vystaví stovky let ztracený obraz

leda200Po téměř 400 letech byl opět objeven proslulý obraz Léda s labutí od rudolfinského mistra Josepha Heintze staršího. Od 2. října bude k vidění v Konírně paláce Kinských Národní galerie v Praze v rámci výstavy Příběh krásné Lédy. Vystavena bude i jedna ze t...

Divadlo

RockOpera Praha zahajuje novou sezónu Trojou s Evou Urbanovou v roli bohyně lovu Artemis

evaurbanova 200Pražská RockOpera zahajuje novou divadelní sezónu, která se ponese na vlně festivalu RockOpera Europe 2022. V jeho rámci přivítá v září hvězdy liverpoolského rádia Bloodstream Conalla Longa a Martina Haryndu.

...

Film

Film Tajemství a smysl života oznamuje termín české premiéry 23.11.23 a představuje první ukázky

TASZ perexFilmová událost roku 2023 v podobě ojedinělého multižánrového filmu natáčeného v průběhu deseti let si vám dovoluje nabídnout první krátké upoutávky. Osobitý tvar animovaného, hraného i dokumentárního snímku představuje divákům světoznámé filozofy,...