Dává nám náš život, ať jsme v jakékoliv jeho fázi, ještě smysl? Máme pro co, či pro koho, žít? Chceme si splnit ještě nějaká ta přání, oplýváme malými, či velkými tužbami? Živíme stále náš vnitřní motor, nebo jsme již upadli do letargie? Dokážeme se povznést nad náš věk, zdravotní stav, životní situaci? Všichni toho nejsou schopni, ale s ohledem na úctu ke svému životu bychom se o to měli alespoň pokusit. Stačí se rozhodnout a udělat to.
Změnit svá životní přesvědčení, názory. Zamyslet se nad smyslem svých hluboce zakořeněných stereotypních návyků. Slouží nám ještě k našemu prospěchu, nebo se již staly spíše našim omezením a brání naší svobodě? S pomocí malé změny lze dosáhnout jistého klidu a spokojenosti. I když počáteční zdolávání náročných překážek se může zdát téměř nemožným. Nezáleží ani na tom, že se změny můžou dít až na samotném sklonku života. Třeba i v rovných sto letech.
Své o tom ví pan Murray McBride. Zásadový, lehce nerudný stařík, který po úmrtí manželky a svých dvou synů již nevidí důvod, proč by si měl i nadále prodlužovat svůj už tak nadstandardně dlouhý život. Dennodenně přemýšlí o vysazení důležitého léku, který mu jeho plíce udržuje v použitelném stavu. Svou polemizaci nad ukončením života pravidelně konzultuje s místním knězem, který se mu snaží i přes všemožná úskalí stále vznášet nové impulzy do životu samotného. I to je pro Murrayho McBridea stále málo. Vše se ale změní po osudovém setkání s desetiletým hochem Jasonem Cashmanem, kterého potká v nemocničním zařízení při pravidelné kontrole svého zdravotního stavu. Jason se nenechá odradit odmítavým chováním pana Murrayho McBridea a nekompromisně se ho snaží přinutit si s ním zahrát počítačovou hru. Ze začátku je pan McBride velice zaskočený, ale jistá naléhavost v Jasonově vzezření ho přinutí zůstat a plnit jeho žádosti. Po rychlém odchodu Jasona spolu s jeho otcem z nemocnice, mu vypadne z kapsy lístek s jeho pěti přáními, kde vyjadřuje touhu si tyto přání splnit ještě před svým možným úmrtím. Nálezcem není nikdo jiný než pan Murry McBride. Neodkladnost, která z nich přímo číší, nenechá ani jeho chladným a rozhodne se, ať to stojí, co to stojí mu jeho přání splnit. Neohroženě se spolu vrhají do více či méně uvěřitelných dobrodružství. Zažívají vzlety i pády, nebojí se ztrapnit, učit se nové věci, překonávat překážky a jít až na samou hranici svých sil.
Přiznám se, že příběh ve mně vyvolal spoustu niterných pocitů. Nechybělo dojetí, smutek i radost, něžnost, nadšení i rozčarování. Přiměl vás se zamyslet, možná i zasnít. Jednotlivé pocity se stále střídaly, mísily i měnily. Stačilo jen nechat slova působit.
Po formální stránce je kniha přiměřeně čtivá. Po počátečním pomalejším „rozjezdu“, příběh dostává větší spád a začíná se stávat, že se od knihy nemůžete odtrhnout. Vazba i celkové zpracování knihy je velmi příjemné, i na omak a obálka je moc krásná, poetická, líbila by se mi i jako obraz. Nemám co vytknout a zařazuji pana Murrayho McBride k mým oblíbeným „staříkům“ mezi Arthura Truluva a Alana Karlssona.
Název: Pět přání pana Murryho McBridea
Autor: Joe Siple
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 296
Rok vydání: 2024
Hodnocení: 87 %
https://eprostor.com/kniha/pet-prani-pana-murraye-mcbridea
< Předchozí | Další > |
---|