Jako každoročně se i letos v druhé půli února vynořila LA PELÍCULA, přehlídka španělských mluvených filmů (película = film), což obnáší díla nejen ze Španělska, ale i ze španělsky mluvících zemí amerických, od Kuby až po Chile. Zařazeny byly snímky hrané i dokumentární, převažovala komorní dramata, soustředěná na křivolaké osudy lidí často ztracených v dnešním nepřehledném světě. Nádavkem byla přidána retrospektiva oblíbeného herce (a režiséra) Antonia Banderase.
Ze stovek položek, které se v uplynulých letech urodily, jsme jich mohli spatřit jen několik - a nejsem si jist, zda vůbec něco vypovídají o stavu kinematografie. Z toho, co přehlídka nabídla, lze usuzovat na vleklou krizi námětovou i vypravěčskou, neboť se tu odráží podobný problém, jaký známe i z tuzemska: natáčet vlastně může každý, kdo v rukou udrží kameru a sežene potřebné peníze na svůj projekt. Ztrátu smyslu pro rozlišování hodnot zdá se potvrzuje i udílení španělských cen Goya (to je něco podobného jako u nás Český lev), které se nejnověji snesly na druhořadé divácké hity, které do películovské přehlídky nebyly ani zařazeny.
Některé tituly (Divoké historky, Příšerný vlasy) se již uváděly v české distribuci, aniž by získaly větší ohlas - a to bez ohledu na to, že v mezinárodním kontextu byly vysoce ceněny. Zájem publika se přirozeně soustředil hlavně na ta díla, která tu dosud nehrála. Některá se vyznačovala ambiciózním tematickým zacílením, avšak selhávala v ne zcela zvládnutém uchopení, postrádala nápaditost i švih.
Na mysli mám třeba chilský film Psí maso, dotknuvší se nynějšího rozpoložení člověka, který se kdysi za vojenské diktatury podílel na represích, nebo španělskou tragikomedii Vyjednávač, která zacílila na "mírové" rozhovory vedené mezi vládními strukturami a zástupci teroristického uskupení ETA, prosazujícího třeba i násilné odtržení Baskicka. Nalezneme zde sice leckteré vtipné postřehy (kdy neshody začínají už odlišnou terminologií, označující přitom obdobné záležitosti), ale ve výsledku tento film odrazuje jak zdlouhavostí, tak trapností zápletek i jednotlivých figur.
Často se vyskytoval důraz na mladé lidi, avšak jen sotva bychom - soudě tak aspoň podle děl na přehlídce uváděných - nalezli hmatatelnější odraz současné hospodářské situace, jak se projevuje v masové nezaměstnanosti a dokonce v odchodech do zahraničí za prací (čemuž se věnuje dokument V podivné zemi). Převažují buď více či méně bizarní souběhy příběhů ze zaostalého vnitrozemí, kde si chudoba i bezvýchodnost podmaňují zhrublou lidskou mysl (Arktida) nebo naopak vznikají do sebe zavrtané vztahové historky, minimalizované už počtem účinkujících (dvojice) a prostředím (byt).
10.000 km
Takové průhledy nabídly např. filmy Stockholm a 10 000 km. První z nich dosti vyumělkovaně, s moderní nápodobou dávných kýčovitých melodramat, sonduje proměnlivá mocenská uspořádání v milostném vztahu, kdy přestává být jisté, kdo je "únoscem" a kdo "obětí", jak se přelévá citová příchylnost. Každopádně zde vyplouvá na povrch dobyvačná neomalenost španělských kluků, náhle si nevědoucích rady s dívčinou umanutostí poté, co slavili zdánlivé vítězství.
10.000 km
Druhý titul, z něhož pocházejí obě fotografie, s větším zdarem (a inscenační bezprostředností, s níž zachycuje všední, každodenní okamžiky, které se týkají i sexu) líčí hrozící odcizení mladého, již několik let spolu žijícího páru, když žena odjela na roční stáž do Ameriky - a nadále je spojoval jen internet. Tvůrci filmu, právem se spoléhající na výmluvnost dlouhých nehybných záběrů, tu vynalézavě začlenili mailovou komunikaci i obrazové návštěvy přes Skype, které navzdory dálce i časovému posunu mohou posloužit ke kulinářským radám stejně jako k sexuálním hrátkám či tanci. A také upozornili na ztíženou možnost sebeuplatnění: ona by se ráda prosadila jako fotografka, on jako učitel hudby, ovšem jejich budoucnost zůstává nejistá...
Přehlídka španělsky mluvených filmů LA PELÍCULA se uskutečnila ve dnech 17. – 28. února 2015 v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové.
Bližší údaje: http://www.lapelicula.cz/lapelicula/index.html
Foto: La Película, www.whatson.bfi.org.uk
www.worldscinema.org
| < Předchozí | Další > |
|---|
Spisovatel Jiří Syrovátka (*1959), představitel vedlejších a spodních literárních proudů je zpátky na scéně. Po několikaleté pauze o sobě dává vědět černou groteskou Hypochondr z periferie. Kniha plná seb...
Leckteré přehlídky, když se nemohly konat v kinech, buď byly zrušeny (např. karlovarský festival) nebo naopak byly přesunuty do virtuálního prostoru. To se týká rovněž festivalu 3KINO, pořádaného letos již po sedmé. Stejně jako v m...
Číst švédskou detektivku je jako si uvařit guláš s úplně jiným kořením. Získá tak jinou chuť, jinou vůni a chutná znamenitě. Ovšem číst knížku Čtvrtá oběť a přitom vařit nedoporučuji, příběh vonící mořem a deštěm vás k tomu pr...
O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Tentokrát vás zveme hru s příznačným názvem Listopad v podání Šaldova divadla.
Nová rodinná komedie režiséra a scénáristy Juraje Šajmoviče, TADY HLÍDÁME MY (2021), byla slavnostně uvedena v předpremiéře na 53. Filmovém a televizním festivalu OTY HOFMANA. V hlavních rolích se představí Lukáš Vaculík, Jitka Jež...