Venkov je pro nás idylka jako z Ladovského obrázku. Skýtá ticho, rozkvetlé louky, svorně popásajících pár živočichů, dokonalé počasí, vůni čerstvého sena a babiččina koláče. Místo ne tak daleko od ráje, kam touží uprchnout od nudných povinností a městského stresu většina moderních lidí. Kniha Nely Kyselové "Vidlák bůůk" s těmito romantickými představami hodně rychle zatřese a ukáže vám s břitkým humorem život na venkově v jeho syrovosti, ale i pravé kráse.
Pravý vidlák totiž netráví čas focením západů slunce, rousáním v trávě naboso, obdivováním šumění stromů a labužnickým přežvykovýním stébla při pozorování tvarů mraků. Jak už napovídá název, jeho romantika obsahuje vidle a pak taky bahno, spoustu hladových zvířat, kolem kterých skáče za každého období a počasí, přičemž uklízí to, co jim včera naservíroval a už stihlo vypadnout opačnou stranou.
Život na venkově obnáší slovy autorky pěknou dřinu, kupu starostí a nutnost žít v holinách (co se množstvím bahna mění na podivné pochodující duo řízků v hnědoobalu) a s vyhrnutými rukávy. V krátkých a svižných epizodách se dočtete o rozmarech oblohy, městských hostů, i domácích zvířat, jenž autorka tituluje roztomile originálními názvy.
Teď už si možná říkáte, proč knihu vůbec číst, nebo hůř, proč někdo na venkově vůbec žije a takhle se moří. V knize se naštěstí dočtete i smysluplné a inteligentní porovnání života vidláka a panelákového zatracence. Neboli toho, jaký smysl naplňuje naši existenci a zda žijeme jen v módu automatického přežití, nebo tvoříme hodnoty a děláme něco, co náš život povznáší a spojuje nás s tím, co lidi dělá lidmi. Co je dobré pro nás, pro krajinu i pro svět.
Úsměvné venkovské počtení do podivně zajímavých časů o tom, co zrovna autorce od vidlí odpadlo.
Takže se vůbec nemusíte venkova bát, i když tam kokrhají kohouti a smrdí hnůj. Dle ujištění autorky správný domorodec zná sprchový gel i šampon, používá kartáček na zuby a když vyrazí někam mezi lidi, tak na sebe nahodí slušné oblečení a umí se pšouknout i deodorantem. Vybral si ale způsob života, kde mnohem víc záleží na tom, co nosíme v sobě, než na sobě. A když na něj pak ze dvora a přilehlých výběhů zamečí rohatec, chrochtne chrochtavec, melancholicky zabečí vlnatec, zařehtá řehtavec a bůkne bůkavec, tak je mu prostě dobře u srdíčka.
Knihu velmi doporučuji nejen jako veselou kratochvíli a sondu do tradičního a skoro vymizelého způsobu venkovského života, ale i jako existenční zamyšlení nad tím, zda máte v životě všechno, co tam má být a zároveň lexikálně-sémantickou plavbu variacemi na český jazyk, které jsou vskutku neotřelé a svědčí o hravosti i intelektu autorky.
Anotace:
Kniha jest veselým čtivem z prostředí autentického venkova, tedy takového, kde nenatrefíte na pražádné bazény či úhledně sestřihané travní krátkoporosty. Zato je plná všeho, co na nefalšovaný venkov patří – tedy rozličné zvěřeny domácí, bujně rostoucích travin spásaných tvorstvem býložravým, chlévské mrvy, sena, slámy, chlupů zvěřeních a peří drůbežničího.
Název knihy: Vidlák bůůk
Autor: Nela Kyselová
Ilustrace: Eva Bystrianská
Počet stran: 229
Rok vydání: 2023
Hodnocení: 85%
O autorce Nele Kyselové:
Narodila se roku 1989 v Českých Budějovicích. Už od základní školy dovedla dle mínění učitelů obratně zacházet s písmenky. Během studia na gymnáziu v Pelhřimově začala pracovat jako externí redaktorka místního Deníku, který se později proměnil v jejího stálého zaměstnavatele. Před několika lety se s novinařinou rozloučila nadobro a začala se plně věnovat rodinné farmě v Rybníčku u Pelhřimova, kde s mužem chovají koně a další zvěřenu hospodářskou. Právě o životě na statku, radostech a strastech svého venkovského světa plného barev, vůní a hebkých kožíšků, začala publikovat facebookový blog Vidlákblog, který postavil základy i pro její knižní prvotinu jménem Vidlák bůůk, která vyšla na podzim roku 2023.
Recenze vznikla ve spolupráci s projektem Čteme české autory- externí recenzentka Ludmila Bakonyi Selingerová alias Pohádková Lída.
Za recenzní výtisk děkujeme Nele Kyselové a Nakladatelství Kazda.
| < Předchozí | Další > |
|---|
V dětství snila o divadle a cestování do velkých dálek. To se jí splnilo. Díky divadlu procestovala kus světa. A pět let hrála v ženevském divadle Le théâtre les montreurs d’images a během té doby se začala věnovat klasickému indickému tanci kathak, ...
Malinké, jemné, roztomilé, s nádhernou květinami zdobenou rubovou stranou a malebnými obrázky jsou nové vykládací karty z nakladatelství Synergie. Květinové karty Lenormand má na svědomí tvůrkyně Irene Captun a určitě se vám budou líbit. Krabička je ro...
O prvním červnovém víkendu proběhlo zahájení druhého ročníku festivalu Art Designu Křehký Mikulov. Festival stejně jako vloni nabídl lákavou kombinaci výjimečné galerijní prezentace současného tuzemského a zahraničního art designu a...
Nová 67. sezona Městského divadla Zlín se rozjede s humorem. V sobotu 8. září večer se uskuteční ve Velkém sále premiéra Příběhů obyčejného šílenství, kterou si nenechá aujít ani autor Petr Zelenka
Když porovnám i šedesát let staré české filmové pohádky s těmi fungl novými, které měly televizní premiéry na Štědrý den a 1. svátek vánoční, tak musím konstatovat, že ty staré snímky byly postaveny nejen na nápadu i na všech složkác...
