Reklama
Banner

Co se dělo předtím, než slečna Peregrinová založila sirotčinec pro podivné děti

Email Tisk

Povidky podivnych perex
Pokud  vás svou obrazotvorností omámila Riggsova trilogie Sirotčinec slečny Peregrinové, případně jste se vypravili na filmový přepis (a přispěli tak k celkové návštěvnosti přesahující dvousettisícovou hranici), jistě jste si v ději všimli zvláštního človíčka, u něhož bylo možné spatřit jen odění, protože tělo měl neviditelné. Jmenoval se Millard Nullings a vyznačoval se tím, že stále cosi spisoval. Nyní RANSOM RIGGS přichází s knihou POVÍDKY PODIVNÝCH, jakoby ovšem sepsanou právě Nullingsem.

 


Desítka příběhů, ilustrovaných dřevoryty Andrewa Davidsona, hojně těží z půdorysu pohádek, bájí i bajek. Zpodobňuje osudy (nejen) lidí, kteří se vyznačovali víceméně  - spíše více než méně - výlučnými vlastnostmi a schopnostmi, které jejich okolí nebylo schopno přijmout. Pronásledovalo je proto nepochopení, nenávist a mnohdy i ohrožení na životě. Vesměs se jedná o postavičky, které nechtějí ubližovat, ale přesto se jich ostatní bojí. Mnohdy mají problémy svůj úděl přijmout, ztotožnit se s ním. Zjišťují, že mohou pomáhat i (nechtěně) rozsévat zkázu. A poznávají, že i ti, kdož by se jim mohli podobat podobným postižením a s nimiž by se mohli přátelit, v nich také vidí zrůdy, neboť přejali náhled těch „normálních“! Potřeba mít někoho blízkého a vyhnout se stísňující samotě tu často vystupuje jako určující lidská potřeba. Pokaždé se však do popředí dere soucit s jejich tíživým osudem.  

Povidky podivnych1


Takže se dočteme o chlapci, jenž se z touhy po porozumění a souznění, které nenachází mezi lidmi, proměňuje v rozličná zvířata, o mužích stávajících se mořským ostrovem, o holubech podílejících se na stavbě mohutné katedrály. Některé příběhy pracují s běžnými žánrovými schématy (dívka schopná vidět duchy zemřelých a rozmlouvat s nimi), jiné sahají k podobenství zkoumajícímu rozličné roviny zraňující zášti (princezna s hadovitě rozeklaným jazykem a šupinami na zádech, chlapec, jenž ovládal mořské vlny), další se opájejí všedně vyhlížejícími bizarnostmi (legenda o obru Cuthbertovi). To je rovněž důležitý rys: žádná postava, žádná zápletka, žádné dějiště není natolik výlučné, aby z něho nepovstala záležitost všedního dne. Snadno si všimneme snahy vyprávět tak, aby vše vyhlíželo co nejpřirozeněji, nejvšedněji – to nabídne hned první pověst nazvaná Báječní kanibalové. Dotýká se až sebezničující lidské zištnosti.


Protagonisté Povídek podivných ještě neobývají výše zmíněný sirotčinec paní Peregrinové určený pro podivné děti, jejich příběhy se odehrávají ve vzdálenější minulosti i místech, ale zcela jistě je můžeme považovat za plnohodnotné předchůdce tamních chovanců. Ostatně v jednom případě se dění protne s budoucím časoprostorem sirotčince paní Peregrinové, a sice v případě první ymbryny – ženy zrozené z dravého ptáka, která dokázala zauzlovat nekonečně se opakující časovou smyčku, aby zabránila devastujícímu dopadu nějaké pohromy tím, že čas o kousek vrátí zpět.

Povidky podivnych2


Povídky podivných těží z oblíbeného literárního triku, kdy předkládanému dílu je jakoby přisouzeno autorství někoho jiného (to skvostně zužitkoval například Umberto Eco ve Jménu růže, pocházejícímu jakoby z pera středověkého mnicha, nebo Jostein Gaarder v románu Vita Brevis, kde autor vystupuje jako editor dopisů, které měla psát zapuzená milenka svatého Augustina). Riggs ovšem složitější autorské konstrukce nechystá, spokojí se toliko s titulním listem, kde se skví Nullingsovo jméno coby sběratele takových příběhů a jejich sestavovatele. Možná však čtenáře přeceňuje, když jim jako motto nabídne nepřeložený latinský citát (Terentiovo rčení, že člověku není nic lidského cizí).


Ještě několik slov k českému překladu, kterého se ujala Bronislava Grygová. Nejsem si jist, zda by původní název Tales of the Peculiar nebylo vhodnější převést jako Povídky o podivných, protože ti podivní o sobě sami nic nevyprávějí, naopak o nich je vyprávěno. V každém příběhu funguje vypravěč jako osoba znalá popisovaného vývoje (ve stylu jakoby odedávna tradovaných zvěstí) a někdy připojující vlastní rozuzlení, není-li s tím původním spokojen. Ovšem Grygová nabyla cenných zkušeností již při překládání předchozí Riggsovy trilogie, takže český převod Povídek podivných je provzdušněný, bezprostřední v evokaci verbálních žánrových klišé, kterými oplývaly už dávné kroniky a s nimiž jednotlivé příběhy pracují, obratný v jazykovém výrazivu. Začtěte se třeba do vyprávění o dívce, která dokázala krotit noční děsy. Jak snadno bylo možné sklouznout k děsivosti, ale Grygové se daří udržet si téměř naivisticky okouzlenou dikci. Jistě i její zásluhou se už celá předchozí trilogie stala podmanivou teenagerskou četbou – viz ZDE

Povidky podivnych

Ransom Riggs: Povídky podivných /Tales of the Peculiar/
Přeložila Bronislava Grygová
Ilustroval Andrew Davidson
Vydalo nakladatelství Jota, Brno 2017. 176 stran
Hodnocení:  80 %


Foto: kniha, plakát k filmu


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

Nechte se očarovat Zaklínačem ve Skleněném domě

zaklinac 200Kult zaklínače se od původní fantasy série Andrzeje Sapkowského dostal přes počítačové hry až ke komiksu, kterou má na svědomí scénárista Tobin a kreslíř Querio. Novou samostatnou sérii o zaklínači Geraltovi nám nepřináší nikdo jiný, než komikso...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Bůh chodí po světě vždycky inkognito

buh chodi po svete inkognito„Lidi nezměníš. Můžeš jim jen ukázat cestu a probudit v nich chuť se po ní vydat.“ Dalo by se říct, že tahle věta dokonale vystihuje podstatu a hlavní myšlenku knihy. Někomu stačí málo, jin...

Divadlo

GEISSLERS HOFCOMOEDIANTEN BUDOU UŽ POPÁTÉ KOČOVAT V LÉTĚ PO ČECHÁCH I MORAVĚ

GEISLERS perexLetos Geisslers Hofcomoedianten pořádají už pátý ročník Festivalu zámeckých a klášterních divadel. Toto léto je můžete vidět v Jihomoravském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji.

Film

LFŠ nabídne i dětský program, workshopy s Českou televizí nebo muzikálové večery

lfs 200Letní filmová škola Uherské Hradiště vypukne 22. července 2016 již po dvaačtyřicáté. Už nyní však zájemci naleznou na stránkách festivalu www.lfs.cz kromě informací o programových blocích a doprovodném programu i wor...