S Robertem Jindrou na přelomu století

socr Robert Jindra200 Tři bytostně stře¬doevropské skladatele svede dohromady program hlavního hostujícího dirigenta roz¬hlasových symfoniků Roberta Jindry. Večer zahájí Blumine od Gustava Mahlera, skladatele, jímž byl nepochybně silně ovlivněn mladý Alban Berg. Jeho Sedm raných písní přednese mezzosopranistka Jana Kurucová. A do třetice zazní Symfo¬nie A dur českého skladatele (a také dirigenta, jenž v pražském Národním divadle uváděl Bergova Vojcka) Otakara Ostrčila. Pozoruhodný středoevropský program navštivte v pondělí 6. února ve Dvořákově síni Rudolfina. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.

Než se v Berlíně uskutečnila v roce 1896 premiéra definitivní čtyřvěté podoby Mahlerovy První symfonie, obsahovala skladba ještě jednu větu, pomalou, autorem však po několika koncertech zcela vyřazenou. Nesla název Blumine a významnou roli v ní hrála sólová trubka. Tisk označil lyrickou kantilénu za „triviální“, sám skladatel ji popsal jako „sentimentálně vášnivou milostnou epizodu“. Byla nalezena a rozpoznána až v roce 1966 v USA v opise notových materiálů pro hamburské uvedení symfonie.

Sedm raných písní od Albana Berga, cyklus z prvního desetiletí 20. století představuje zajímavou syntézu romantického a tonálního dědictví a Straussova, Mahlerova i Debussyho stylu s novou přísností zřejmou v tvorbě Bergova učitele Arnolda Schönberga. Z klavírního partu pak Berg upravil písně pro orchestr v roce 1928.

Čtyřvětá Symfonie A dur, Ostrčilova jediná, je náladou a založením dílem mládí. Lze v ní zaslechnout prvky připomínající Schumannovu a Mahlerovu hudbu i vlivy jeho učitele Zdeňka Fibicha. Současně však už skladba nově pracuje s dynamikou, agogikou a instrumentací a stojí na počátku pozdějších projevů konstruktivismu a expresionismu v Ostrčilově tvorbě.

Jana Kurucová, mezzosoprán

Jana Kurucová se narodila v Tvarožné u Kežmarku. Studovala obor církevní hudba, dirigování a zpěv na Konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici. Později absolvovala pedagogické minimum v operním zpěvu na konzervatoři v Bratislavě a také získala dvouleté stipendium na Univerzitě hudebního a dramatického umění v rakouském Grazu. V sezoně 2005/2006 byla členkou operního studia Bavorské státní opery v Mnichově. V letech 2006–2009 působila v divadle v Heidelbergu, kde se představila hlavně v barokním a mozartovském repertoáru. Od září 2009 byla sólistkou Deutsche Opera Berlin, kde dodnes účinkuje v řadě postav jako Rosina, Cherubín, Fenena, Zerlina, Mélisande pod hudebním vedením Donalda Runniclese a dalších.

V sezoně 2012/2013 se úspěšně představila v Opeře v Pekingu jako Cherubín ve Figarově svatbě a v březnu 2014 debutovala jako Donna Elvíra v opeře Don Giovanni v Deutsche Opera Berlin i v Opeře Oslo. Na konci sezony byl stejně úspěšný i její debut v drážďanské Semperoper jako Rosina v Lazebníku sevillském. V sezoně 2014/2015 zpívala poprvé roli Elisabetty v Donizettiho opeře Maria Stuarda v Ostravě a debutovala jako Carmen ve Státní opeře v Praze. Následovala další představení jako Donna Elvíra v Praze, Berlíně a Bratislavě. V září 2017 se představila na festivalu Dvořákova Praha po boku Kristīne Opolaisové a René Papeho ve Stabat Mater.

V lednu 2019 se představila jako Carmen v Národním divadle v Praze a ve Slovenském Národním divadle v Bratislavě. Od sezony 2019/2020 je stálou členkou souboru Státní opery v Hamburku. V létě 2022 se zhostila dvojrole Cizí kněžny a Ježibaby ve Dvořákově Rusalce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a následně v Národním divadle v Praze pod taktovkou Roberta Jindry. Na kontě má účinkování s dalšími dirigenty hvězdných jmen, jako jsou Semjon Byčkov nebo Tomáš Hanus.

socr Jana Kurucova

Robert Jindra, dirigent

Hlavní hostující dirigent SOČRu se narodil v roce 1977 v Praze. Absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klasický zpěv a dirigování. Od roku 2001 působí v Národním divadle v Praze, kde dosud nastudoval například Mozartovu operu Così fan tutte, Smetanovy Dvě vdovy nebo Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky a Z mrtvého domu. Dále zde dirigoval řadu děl českého i světového operního repertoáru nebo mimořádné koncerty Mozartovy narozeniny a České operní gala. V sezoně 2013/2014 působil v ND rovněž na pozici hudebního ředitele opery.

Od února 2010 do listopadu 2014 byl hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval mnohé opery v premiéře a rovněž dirigoval mimořádné koncerty Verdi Gala, České operní gala a Puccini Gala. Spolupracoval s Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu/Duisburgu, dirigoval v Norské opeře v Oslu, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, ve Státním divadle Košice nebo v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Pravidelně vystupuje na významných festivalech, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj (Galakoncert Adama Plachetky), Festival Leoše Janáčka v Ostravě ad. Spolupracuje s řadou orchestrů (PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český národní symfonický orchestr, Plzeňská filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Essen Philharmonie nebo Anhaltische Filharmonie v Dessau). Od sezony 2018/2019 zastává post 1. Kapellmeister v Aalto Musiktheater und Filharmonie Essen.

Ze sólistů, se kterými Robert Jindra spolupracoval, jmenujme například Olgu Pereťatko, Evu Urbanovou, Maidu Hundeling, Janu Kurucovou, Adrianu Kučerovou, Adama Plachetku, Ferruccia Furlanetta, Petera Mikuláše, Pavola Breslika, Pavla Černocha, Štefana Margitu, Štefana Kocána, Jiřího Vodičku, Marka Kozáka nebo Lukáše Vondráčka. Od září 2021 zastává post šéfdirigenta Státní filharmonie Košice, stejně tak pozici Hudebního ředitele Národního divadla v Praze. V sezoně 2022/23 se rovněž stal hlavním hostujícím dirigentem SOČRu.

socr Robert Jindra