Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Galerie Moritz na Zámku Bílovec nyní hostí výstavu spolku českých umělců MAGNUS GRADUS (Jaroslav Jerry Svoboda, Radomír Bárta, Rosana de Montfort) a jejich váženého hosta, Michala Janovského. Spojení těchto umělců je neobvyklé, neboť každý z nich zastupuje jiný kout Česka, jinou techniku, jiný styl, ale všichni spolu sledují jednu depeši: Vývoj a deformace lidství a jeho dopad na životní prostředí. Na vernisáž pod pracovním názvem SETKÁNÍ V ČASE, která se udála 17. září 2022, se přišlo podívat přes stovku lidí z Čech i ze zahraničí. Rozhovor jsem pořídil s malířkou a kurátorkou Rosanou de Montfort.

Jak tento projekt vznikl a proč jste mu dali název SETKÁNÍ V ČASE?

Původ tohoto názvů spočívá v události, která se odehrála tento rok v Pasáži českého designu v Praze, kde jsme se setkali s Jaroslavem Jerrym Svobodou v projektu ARTVARIUM, který kurátoruje PhDr. Renata Mužíková, Phd. v prostorách pod vedením PhDr. Hany Homolkové a Štěpánky Zinkaizlové.

Jerry mi tenkrát ukázal svůj obraz, ve kterém zobrazuje Dámu s Hranostrojem kousek vedle od mé expozice, kde jsem prezentovala svou verzi Dáma s Robostajem. Oba obrazy byly dokončeny ve stejný čas, takže jsme nemohli opisovat. Jsou technicky jinak provedeny, ale svým sdělením jsou si velmi podobné. Zde se poprvé objevily tendence teorie, že člověk se může setkat nejen v místě, ale i v čase.

Takže jste se s Jerrym rozhodli spolu vystavit. Jak se k tomu přidali ostatní?

Jerry je z Prahy, i když tedy třicet let žil v Kanadě. Právě 5 května 2022 jsme založili artovou skupinu MAGNUS GRADUS a rozhodli se tak spojit své síly v osvětě proti nadvládě průmyslu. Radomír Bárta je můj kamarád, umělecký kovář a sochař, který tvoří kousek od Brna. Já jsem původem z Ostravy a vedu Galerii Moritz, která je kousek na jih na Novojičínsku. Uvažovali jsme o spojení z těchto tří končin v jeden výtvarný tvůrčí tok a naše skupina tak vznikla spontánně. Spolu se teď koukáme po místech, kde můžeme ukázat naši práci, věříme si a spoléháme se jeden na druhého.

Také se díváme na tvorbu ostatních umělců která se nám líbí, a proto jsme byli rádi, že jsme mohli uvítat na výstavě Michala. Toho jsem původně chtěla vystavit v Galerii Moritz samostatně, ale plán výstav byl obsazen na dva roky dopředu. Zeptala jsem se ho, zdali by mu nevadilo být součástí výstavy SETKÁNÍ V ČASE a on svolil. Jeho tvorba je velkoformátová a velmi propracovaná, obávali jsme se, že se do jedné galerie všichni nevejdeme, nechala jsem proto postavit architektonický prvek BRÁNY uprostřed místnosti, která rozšířila expoziční plochy a nakonec jsme se vešli.

Jak se díváte na tvorbu jednotlivých umělců, které teď vystavujete v Galerii Moritz?

Jaroslav Jerry Svoboda je sentinel. Štětce česko-kanadského malíře a symbolisty nás unesou na cestu do přítomnosti, kde sleduje vývoj našeho chování, a následně do budoucnosti, kde zobrazuje jeho dopad. Semi-abstraktní malba, někdy kubistických, někdy expresivních tvarů napovídá, že ač se Jerry s myšlenkou, kterou zobrazuje, zabývá hluboce, na plátně se s ní nehodlá mazlit. Smělé a zkušené švihy rychle, ale přesně, zvěstují dění. Ač Jerry dobře zvládá hyperrealistickou malbu, nenechává se svým umem unést. Chce zůstat věrný svému rukopisu a nezaprodat svůj styl ve prospěch mince. Jeho technika je proto nezaměnitelná. Vrstvení a promíchávání barev se očividně neděje jen na paletě, ale i na plátně.

Celý proces tvorby je velmi intuitivní a organický. Je zřetelné, jak komplexní jeho motivy pro malbu jsou. Podobně, jako se snažíme vyobrazit sen, který nepodléhá přírodním zákonům za bdělosti, hledá Jerry zprávu zakódovanou v myšlenkách, které přicházejí jako cizojazyčná téla, a které teprve na plátně nacházejí rozluštění. Jeho malby jsou symbolickými spisy, spojující časovou osu “teď a tady” s nadcházejícím "potom a tam".

Kdyby umělecké nebe české současné tvorby mělo Olymp, tak na samém vršku sedí vedle slavných a zvučných i Michal Janovský. Jeho tvorbu již několik let obdivuji a sleduji v ní neustálý vývoj a zlepšení. Každý nový obraz je důkazem toho, že ač je ve svém řemesle mistr, neustále se sám tlačí na hranici svých dovedností, aby objevil další horizonty znalostí, které se může naučit. Jeho přístup k práci je velmi pokorný a trpělivý, ale i inovativní. Nejenže se mu podařilo sesnoubit techniky starých mistrů a myšlenku naší moderní doby, ale dělá to vkusně! Zpracovává náhledy na naši společnost a pozastavuje se nad ekologií, humorně zobrazuje lidské hříčky a hříchy, do sametového oparu zlatavého světla ovine i mrtvolné končetiny. Hraje si s námi a baví ho, jak nevíme, na které noze vlastně sami stojíme. Jsme jeho surovými náměty popuzení, provokováni, nebo vlastně přitahováni? A tak skáčeme z jedné nohy na druhou a nepodaří se nám pohodlně se umístit v uměleckém zorném poli a vytvořit si na Michala naše obvyklé "klišé". Za mne dokázal nemožné a určitě se to pro mne je čest viseti vedle něj na zdi.

Pokud je možné vtisknout kovu pohyb do těla a cítit lásku a teplo ze zrodu v ohni, tak Radomír Bárta je tím správným našeptávačem oceli, který dokáže vyjádřit nejen dynamiku, ale i manýrismy a nálady skrze toto zdánlivě chladné médium. V jeho dílně se rodí svist křídel, mrštění ploutví a větve ve větru. Vyobrazuje život tak, jak jej sám cítí, nezachytitelný, nenásilný, pouhý okamžik! Z jeho pevné náruče plyne čiré dobro, hořkosladké, osvěžující, syté. Jeho styl tvorby je ojedinělý tím, že ví přesně, co materiál za daných podmínek udělá, a vkusně rýsuje křivky kladivem tak, aby výtvor nebyl přeplácaný a zůstal nadčasový a stylový. Krása může být chladná, ale musí žít.

Radomír je velkým milovníkem moře a všeho, co v něm žije. Jeho kreace zvěčnily již nesčetné bytosti, které jsou dnes v ohrožení díky našemu průmyslovému rozvoji. Spolupracuje s mezinárodními týmy v umělecké tvorbě, za což mu bylo uděleno několik cen a uznání.

A jak byste charakterizovala svoji tvorbu?

Já jsem takový hlasitý blázen a mým pohonným motorem jsou podivná poselství. Svědectví, která zanechávám v plátnech, jsou založena na mém pohledu na svět skrze protiklady. "Co je, neexistuje; co není, může být." Pokud jde o styly, neomezuji se na trend nebo módní vlnu. Někdy zvolím realistickou malbu neskutečných věcí a naopak reálný svět tvořím rychlými dynamickými špachtlemi. Mám v budoucnosti naší planety jasno. Jde to do kopru tak, jako ve vývoji civilizací před námi. Nevidím to ale jako zlou zprávu, je to jak to je. Každý vývoj někde začíná, někde končí a obnovuje se… Jako den a noc, nádech a výdech. Teď bych ale raději ten výdech, neboť toho tento rok bylo zase hojně a chtěla bych si odpočinout. Chci se po všech letošních projektech věnovat víc rodině.

Galerie tedy prochází, i díky rozvíjejícímu se programu, další rekonstrukcí. To děláte všechno sama, nebo vám někdo pomáhal?

V projektu spolupracuji nejen s vedením města Bílovec, ale hlavně s panem kastelánem Eduardem Valešem, který je nakloněn různým žánrům kulturního obohacení. Na zámku se nejen pořádají festivaly, dny dětí, setkání občanských organizací, koncerty, komentované prohlídky v kostýmech, divadlo, ale nyní i výstavy současného umění. Je to fanda do kultury a historie a dokáže vybudovat partu lidí, kteří něco pro zámek dělají. Bez něj by zřejmě zámek nefungoval a galerie Moritz by nikdy nevznikla.

V konstrukci, technickém a interiérovém provedení jsem měla pomocníky. Firma Denas Color, a.s. zde sponzorovala nejen nátěrové hmoty, ale i vlastní svalstvo, neboť sami šéfové přišli podlahy upravit. Na sádrokartonové “brány” jsem tu měla kamaráda Petra Pavlíka a jeho tým. Manžel mi pomohl s různými úkony, ať je to elektroinstalace, nebo logistika. Máma mi držela žebřík, abych se z té výšky nerozplácla na beton jak palačinka. I sami vystavující pomohli s instalací a technickým provedením. Je to týmová práce a jsem za ni nejen za sebe, ale i za lidi z našeho města, upřímně vděčná.

Co tedy nyní mohou návštěvníci v Galerii Moritz vidět a kdy k vám mohou přijít?

Na zdech najdete skvosty surrealistického rázu Michala Janovského, který zde prezentuje nejnovější velkoformátové malby, z nichž jeden je v zapůjčen od sběratele. Dále zde visí asi třicet abstraktních maleb Jaroslava Jerryho Svobody, tvoříc tak vzrušující mozaiku barev a kompozicí. Mé obrazy najdete nejen uvnitř galerie, ale i na zámeckých chodbách. Se svolením kastelána jsem se malinko roztáhla, ale obrazy v prostorách zámecké chodby jsem umístila do dobových rámů, takže neruší vzhled starého sídla. Uprostřed galerie jsou pak architektonické prvky "brány", kde jsou, mimo jiné lokace, vystaveny sochy a plastiky Radomíra Bárty, který zpracovává nejen ocel, ale i ušlechtilé kovy a křišťál.

Výstava potrvá do 31. října a je k vidění o víkendech během běžných provozních hodin zámku od 11 do 16 hod. Návštěvníci se vpouští do expozice každou celou hodinu a galerii si mohou tak vychutnat v rámci komentované prohlídky s panem kastelánem. Ve středu jsem v galerii přítomná já, a to od 14 do 16 hod, dále také na telefonickou objednávku na čísle 777 573 159. Bydlím od zámku nedaleko, a pokud se lidé domluví na menší skupinky, jsem schopna zorganizovat i komentovanou návštěvu i mimo běžné návštěvní hodiny.

Zdroj foto: Dagmar Ultzenová, Tomáš Raška, Eduard Valeš a Lenka Malinová