Dívčí kapela s pohanským názvem Vesna, která se skládá z pětice nádherných žen, vznikla jako projekt zakladatelky a textařky Patricie Fuxové. Současné seskupení tvoří Patricie, Bára, Olysea, Markéta i nová bohyně Tereza, která je s holkama teprve od léta. Momentálně probíhá úžasné turné #MyaVy a poslechnout si můžete i nový singl Nezapomeň. Klip byl natáčený v Malém Tibetu ve spolupráci s neziskovou organizací Brontosauři v Himalájích a Czech Vibes.
Loni v listopadu holkám vyšla debutová deska Pátá bohyně, za kterou získaly nominaci Ceny Anděl na Objev roku. Na desce je i společný duet Patricie a Vojty Dyka. V lednu 2019 Vesna také vystoupila jako support skandinávské zpěvačky Aurora. Co všechno na sebe ještě holky v rozhovoru pro magazín Kultura 21 prozradily?
Z jakého podnětu vzniklo vaše uskupení krásných žen? Jste doopravdické pohanské čarodějky, nebo je to jen image? V co vlastně věříte?
M: Naši kapelu založila Patricie. Já jsem se připojila později, ale myslím, že to vzniklo přirozeně. Ve Vesně dříve hráli i kluci, ale měli spoustu dalších kapel, a tak postupně odpadli a nahradily jsme je my. Haha. Jsme spíš hudební čarodějky...
B: Ryze dívčí kapela nebyla zpočátku zamýšlena, ale pak nám vyplynula a byla to jedna z nejlepších věcí, které se mohly stát. Každá jsme tak trochu čarodějka a dohromady si moc rozumíme a doplňujeme se.
O: Ve Vesně jsem jen dva roky a nebyla jsem u začátku kapely, ale naše koncerty vnímám jako krásnou výměnu energií mezi námi a publikem, která je možná díky písním Patricie. Nejsem ani čarodějka, ani bohyně. Jsem jenom člověk, který miluje hudbu a chce se jí věnovat.
P: Věřím v to, že život je moc krátký na to, aby člověk dělal něco, co nemá smysl. A pro mě je smyslem života tvořit něco krásného a učit se každou životní situací růst jako člověk. Jsem ráda, že tohle krásné období plné hudebních čar a kouzel můžu prožívat s holkama z Vesny.
Patricie, kde čerpáte inspiraci pro své texty?
P: Dlouho jsem říkala, že inspiraci čerpám ani nevím jak, ale teď už vím, že tou hlavní je klid. Bez klidu a nějakého času člověka samotného se sebou to nejde. Ale mám bohatý vnitřní svět a jsem odjakživa přemýšlivá, ráda se nadchnu. A mé lásky, příběhy lidí a příroda jsou nekonečnou studnicí inspirace.
Jaké byly vaše hudební začátky, a proč jste si vybraly právě folklór?
P: Folklór se promítl do mé tvorby, když jsem studovala v zahraničí a cítila touhu objevovat své kořeny. Chyběl mi domov a já jsem si nebyla jistá, kam směřuji, takže ten stesk v kombinaci s nostalgií a zároveň silnou tematikou, kterou lidová tvorba má, mi na nějakou dobu učaroval. Jak už to bývá, tak životní okolnosti se mění, a teď už jsem třetím rokem u domácího krbu. A tak se zase má hudební tvorba točí kolem jiné tematiky.
B: Odmalička jsem byla vedena k muzice, divadlu i výtvarnu, protože pocházím z umělecké rodiny. Nikdy jsem se nenašla v klasické hudbě, naopak mi přirostla k srdci ta folklorní, které jsem se věnovala většinu svého dětství na základní umělecké škole. Myslím, že právě díky ní, jsem se rozhodla jít na konzervatoř a dělat hudbu naplno.
M: Já pocházím z hudební rodiny, takže hudba byla kolem mě už odmalička. Rodiče jsou učitelé v hudební škole, a tam jsem jako dítě chodila na flétničku, na kytaru, na bicí, a mimo jiné i do maminčina folklórního souboru. Folklór mám ráda, vyvolává ve mně pocit svobody, radosti, živelnosti.
T: Členkou kapely jsem od léta, původní myšlenka celé Vesny tedy nepřišla z mé hlavy, ale s propojením folklóru s jinými žánry se ztotožňuji. Pocházím z východního Slovenska a mám k němu blízko (taky jsem tancovala a zpívala v souboru) .
O: Folklór jsem já nevybírala. Vždy mě ale bavilo spojení folklóru s jiným hudebním stylem, což je výrazný rys ruské klasické hudby Mocné hrstky nebo Stravinského a dalších.
Z vaší tvorby sálá ryzí ženská energie, máte hodně mužských obdivovatelů? Nenarušuje to vaše soukromí?
M: Jestli nějací zapálení obdivovatelé jsou, asi máme štěstí na ty stydlivější. Po koncertě za námi přijdou, ale žádný jiný nátlak nevyvíjejí...
P: Nenarušuje. Právě naopak. Zatím je to takový slabý odvárek. U pánských kapel lítají na podium podprsenky a tanga, tak čekám, co jednou přiletí na nás...
T: Máme jak mužské, tak ženské obdivovatele, jsme za ně moc rády a soukromí to (alespoň mně osobně) nijak neovlivňuje.
B: Vážím si každého zapáleného človíčka, který se o nás zajímá. Tito lidé nás nabíjí a pohání. Dávají celému tomu úsilí smysl. A co se týče mužských obdivovatelů, tak ti nám zase dokazují, že čistě ženská kapela nemusí hrát pouze pro ženské publikum. Kdyby náhodou soukromí narušovali, je nás pět a jedna druhou nedáme...
Máte čas na nějaké další koníčky? Jaké jsou vaše civilní či původní profese?
T: Snažím se hudbou uživit, i když to místy není úplně jednoduché. Co se týče koníčků, téměř už neumím fungovat bez sportu (běh, lezení, turistika). Taky si ráda zajdu na dobrý film a jídlo.
P: Já ke svému životu potřebuju jógu, meditaci, čas na přátele, chození po horách, a také se poslední dobou vracím ke koním. Jo, a jednou za rok musím vypadnout někam do neznáma, vypínám mobil a jsem minimálně dva týdny nezvěstná.
M: Já ještě studuji konzervatoř a vedle hudby ráda běhám nebo chodím do přírody…
O: Hudbu miluju, ale ještě radši mám tanec, když mám náhodou chvilku volného času, snažím se prohloubit svoje znalosti z jiných oblastí umění. Ale můj koníček číslo jedna je jednoznačně víno.
B: Vedle muziky jsem vystudovala DAMU. Mám velké štěstí, že tak mohu nahlédnout jak do hudebního, tak i divadelního světa a propojovat si je. V karlínském Spektru pracuji jako divadelní koordinátor a v královéhradeckém divadle Drak jako lektor vzdělávacích programů pro děti a mládež. Má práce je zároveň mým koníčkem a jsem za to nesmírně vděčná.
Kam až chcete s kapelou dojít? Máte nějaký profesní cíl? Na co nového se mohou vaši fanoušci těšit?
B: Po vydaném albu Pátá bohyně, které se zabývalo folklorní tématikou, přichází období nového vyjádření se. Pracujeme na dalších písních, ze kterých nám postupně vzniká další album, s trochu jiným zvukem a přístupem. A kam až chceme dojít? Snem pro nás je, stát se známou hrající kapelou, uchovat si zvuk, za kterým si budeme stát.
P: Máme jeden velký cíl. Rodí se mi v hlavě. A myslím, že to spojím s oslavou třicátých narozenin. Takže ještě je hodně času. Ale plánuju na tu akci pozvat tolik lidí, abychom mohly motýlky v břiše cítit už rok dopředu. Minulý rok nám přišlo tisíc lidí do Obecního domu, tak k těm narozeninám by to mohlo být aspoň třikrát tolik.
Foto: Milan Vopálenský
< Předchozí | Další > |
---|