Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

Tisk

vesnaDívčí kapela s pohanským názvem Vesna, která se skládá z pětice nádherných žen, vznikla jako projekt zakladatelky a textařky Patricie Fuxové. Současné seskupení tvoří Patricie, Bára, Olysea, Markéta i nová bohyně Tereza, která je s holkama teprve od léta. Momentálně probíhá úžasné turné #MyaVy a poslechnout si můžete i nový singl Nezapomeň. Klip byl natáčený v Malém Tibetu ve spolupráci s neziskovou organizací Brontosauři v Himalájích a Czech Vibes.

Loni v listopadu holkám vyšla debutová deska Pátá bohyně, za kterou získaly nominaci Ceny Anděl na Objev roku. Na desce je i společný duet Patricie a Vojty Dyka. V lednu 2019 Vesna také vystoupila jako support skandinávské zpěvačky Aurora. Co všechno na sebe ještě holky v rozhovoru pro magazín Kultura 21 prozradily?

Z jakého podnětu vzniklo vaše uskupení krásných žen? Jste doopravdické pohanské čarodějky, nebo je to jen image? V co vlastně věříte?

M: Naši kapelu založila Patricie. Já jsem se připojila později, ale myslím, že to vzniklo přirozeně. Ve Vesně dříve hráli i kluci, ale měli spoustu dalších kapel, a tak postupně odpadli a nahradily jsme je my. Haha. Jsme spíš hudební čarodějky...

B: Ryze dívčí kapela nebyla zpočátku zamýšlena, ale pak nám vyplynula a byla to jedna z nejlepších věcí, které se mohly stát. Každá jsme tak trochu čarodějka a dohromady si moc rozumíme a doplňujeme se. 

O: Ve Vesně jsem jen dva roky a nebyla jsem u začátku kapely, ale naše koncerty vnímám jako krásnou výměnu energií mezi námi a publikem, která je možná díky písním Patricie. Nejsem ani čarodějka, ani bohyně. Jsem jenom člověk, který miluje hudbu a chce se jí věnovat.

P: Věřím v to, že život je moc krátký na to, aby člověk dělal něco, co nemá smysl. A pro mě je smyslem života tvořit něco krásného a učit se každou životní situací růst jako člověk. Jsem ráda, že tohle krásné období plné hudebních čar a kouzel můžu prožívat s holkama z Vesny.

vesna

Patricie, kde čerpáte inspiraci pro své texty?

P: Dlouho jsem říkala, že inspiraci čerpám ani nevím jak, ale teď už vím, že tou hlavní je klid. Bez klidu a nějakého času člověka samotného se sebou to nejde. Ale mám bohatý vnitřní svět a jsem odjakživa přemýšlivá, ráda se nadchnu. A mé lásky, příběhy lidí a příroda jsou nekonečnou studnicí inspirace.

Jaké byly vaše hudební začátky, a proč jste si vybraly právě folklór? 

P: Folklór se promítl do mé tvorby, když jsem studovala v zahraničí a cítila touhu objevovat své kořeny. Chyběl mi domov a já jsem si nebyla jistá, kam směřuji, takže ten stesk v kombinaci s nostalgií a zároveň silnou tematikou, kterou lidová tvorba má, mi na nějakou dobu učaroval. Jak už to bývá, tak životní okolnosti se mění, a teď už jsem třetím rokem u domácího krbu. A tak se zase má hudební tvorba točí kolem jiné tematiky.

B: Odmalička jsem byla vedena k muzice, divadlu i výtvarnu, protože pocházím z umělecké rodiny. Nikdy jsem se nenašla v klasické hudbě, naopak mi přirostla k srdci ta folklorní, které jsem se věnovala většinu svého dětství na základní umělecké škole. Myslím, že právě díky ní, jsem se rozhodla jít na konzervatoř a dělat hudbu naplno. 

M: Já pocházím z hudební rodiny, takže hudba byla kolem mě už odmalička. Rodiče jsou učitelé v hudební škole, a tam jsem jako dítě chodila na flétničku, na kytaru, na bicí, a mimo jiné i do maminčina folklórního souboru. Folklór mám ráda, vyvolává ve mně pocit svobody, radosti, živelnosti.

T: Členkou kapely jsem od léta, původní myšlenka celé Vesny tedy nepřišla z mé hlavy, ale s propojením folklóru s jinými žánry se ztotožňuji. Pocházím z východního Slovenska a mám k němu blízko (taky jsem tancovala a zpívala v souboru) .

O: Folklór jsem já nevybírala. Vždy mě ale bavilo spojení folklóru s jiným hudebním stylem, což je výrazný rys ruské klasické hudby Mocné hrstky nebo Stravinského a dalších.

vesna2

Z vaší tvorby sálá ryzí ženská energie, máte hodně mužských obdivovatelů? Nenarušuje to vaše soukromí?

M: Jestli nějací zapálení obdivovatelé jsou, asi máme štěstí na ty stydlivější. Po koncertě za námi přijdou, ale žádný jiný nátlak nevyvíjejí...

P: Nenarušuje. Právě naopak. Zatím je to takový slabý odvárek. U pánských kapel lítají na podium podprsenky a tanga, tak čekám, co jednou přiletí na nás...

T: Máme jak mužské, tak ženské obdivovatele, jsme za ně moc rády a soukromí to (alespoň mně osobně) nijak neovlivňuje.

B: Vážím si každého zapáleného človíčka, který se o nás zajímá. Tito lidé nás nabíjí a pohání. Dávají celému tomu úsilí smysl. A co se týče mužských obdivovatelů, tak ti nám zase dokazují, že čistě ženská kapela nemusí hrát pouze pro ženské publikum. Kdyby náhodou soukromí narušovali, je nás pět a jedna druhou nedáme...



Máte čas na nějaké další koníčky? Jaké jsou vaše civilní či původní profese?

T: Snažím se hudbou uživit, i když to místy není úplně jednoduché. Co se týče koníčků, téměř už neumím fungovat bez sportu (běh, lezení, turistika). Taky si ráda zajdu na dobrý film a jídlo.

P: Já ke svému životu potřebuju jógu, meditaci, čas na přátele, chození po horách, a také se poslední dobou vracím ke koním. Jo, a jednou za rok musím vypadnout někam do neznáma, vypínám mobil a jsem minimálně dva týdny nezvěstná.

M: Já ještě studuji konzervatoř a vedle hudby ráda běhám nebo chodím do přírody…

O: Hudbu miluju, ale ještě radši mám tanec, když mám náhodou chvilku volného času, snažím se prohloubit svoje znalosti z jiných oblastí umění. Ale můj koníček číslo jedna je jednoznačně víno.

B: Vedle muziky jsem vystudovala DAMU. Mám velké štěstí, že tak mohu nahlédnout jak do hudebního, tak i divadelního světa a propojovat si je. V karlínském Spektru pracuji jako divadelní koordinátor a v královéhradeckém divadle Drak jako lektor vzdělávacích programů pro děti a mládež. Má práce je zároveň mým koníčkem a jsem za to nesmírně vděčná.



Kam až chcete s kapelou dojít? Máte nějaký profesní cíl? Na co nového se mohou vaši fanoušci těšit? 

B: Po vydaném albu Pátá bohyně, které se zabývalo folklorní tématikou, přichází období nového vyjádření se. Pracujeme na dalších písních, ze kterých nám postupně vzniká další album, s trochu jiným zvukem a přístupem. A kam až chceme dojít? Snem pro nás je, stát se známou hrající kapelou, uchovat si zvuk, za kterým si budeme stát. 

P: Máme jeden velký cíl. Rodí se mi v hlavě. A myslím, že to spojím s oslavou třicátých narozenin. Takže ještě je hodně času. Ale plánuju na tu akci pozvat tolik lidí, abychom mohly motýlky v břiše cítit už rok dopředu. Minulý rok nám přišlo tisíc lidí do Obecního domu, tak k těm narozeninám by to mohlo být aspoň třikrát tolik.

vesna1

Foto: Milan Vopálenský 

https://www.vesnamusic.cz/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Fotograf Silvestr Szabó: „Když jdeš po buši a před tebou se vztyčí kobra… znám lepší druhy zábavy“

200rDo listopadových večerů se hodí tento obsáhlý rozhovor s fotografem Silvestrem Szabó, který se věnuje hlavně focení přírody. Jeho názory i příběhy jsou velmi osobité a věřím, že se i pobavíte.

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Tuomas Seppälä (Amberian Dawn): „Mám v hlavě soukromé rádio.“

altFinští melodic metalisté Amberian Dawn vydali své první album v roce 2008. Nyní po čtyřech letech na hudební metalové scéně vydali čtvrté album s názvem Circus Black, které obsahuje i duet se známým zpěvákem Timem Kotipe...


Literatura

Proč nikdy nestíhám

Nestiham 200Nakladatelství NOXI nedávno vydalo populárně naučnou knihu s názvem Proč nikdy nestíhám:  Jak najít rovnováhu mezi prací a soukromím. Není pochyb o tom, že jde o téma, které se v dnešní době dotýká téměř každého z nás. Přesto si nemyslím, že by ...

Divadlo

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšn...

Film

Hotel – když nedokážete žít sami se sebou

hotel uvodkaŠtěstí, to je krásná věc, ale ani snaha a pečlivé plánování ho v životě nezajistí. O tom, se přesvědčí i hlavní hrdinka švédsko-dánského dramatu Hotel. Skandinávský dům ve spolupráci s Komorním kinem Evald v rámci cyklu Severské filmové čtvrtky ...