Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Podívejte se na zajímavé knižní tipy z nakladatelství Garamond.

Shulem Deen: Kdo odejde, už se nevrací

Příběh o odcházení z ultraortodoxního prostředí, mužská obdoba filmu Unorthodox. Shulem Deen vyrůstal v uzavřené chasidské komunitě ve Spojených státech. Vnější svět takřka neznal a v osmnácti letech se oženil, aby s manželkou vychovával pět dětí. Takový byl jeho život až do chvíle, kdy při jedné návštěvě veřejné knihovny objevil internet, a tato událost mu zcela převrátila systém přísně vštěpovaných hodnot. V bolestně upřímné autobiografii popisuje rozchod se svým dosavadním životem i první kroky ve světě, který pro něj byl jako z jiného vesmíru.

Eric-Emmanuel Schmitt: Oskar a růžová paní, Noemovo dítě, Pan Ibrahim a květy Koránu

V souboru tří dojemných příběhů autor formou jednoduchého, dětského vyprávění vykresluje paralely i kontrasty mezi náboženskými systémy (křesťanstvím, judaismem, islámem) a dokazuje, že vždy by měla rozhodovat v první řadě lidskost. V příběhu Oskar a růžová paní vede umírající desetiletý Oskar kouzelný dialog se svou ošetřovatelkou o hodnotách lidského života a rozhodne se napsat Bohu. V části Pan Ibrahim a květy Koránu se ujímá osiřelého židovského chlapce starý muslim z jeho ulice a podnikne s ním cestu do své rodné země. V Noemově dítěti je hrdinou příběhu malý Josef, kterého společně s dalšími židovskými dětmi za války ukrývá katolický kněz. Zatímco děti musí chodit na mši do kostela, otec Pemza se učí hebrejsky a sbírá předměty patřící do dědictví národa, který stál před vyhlazením.

Příběh Oskar a růžová paní byl v repertoáru mnoha divadel, v současné době se hraje v divadle Kalich, nejbližší představení 12. 2. Hrají Pavla Tomicová a Josef Polášek.

Kniha žalmů s Rašiho výkladem

Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Takto koncipovaná kniha je pozoruhodná hned ze dvou hledisek: jedná se o první dvojjazyčné, česko-hebrejské vydání a text žalmů je doplněn o výbor z Rašiho komentářů (rabi Jicchak Šlomo, zvaný kníže komentátorů, který vytvořil komentáře k Tóře, žil v 11. století ve Francii). Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný. Výběr z Rašiho komentářů pořídili a z hebrejštiny přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.

Sylvain Tesson: Berezina

Road-book. Dobrodružná cesta přátel z Moskvy do Paříže na motorkách značky Ural se sajdkárou po stopách Napoleonovy armády. Vezměte čtyři přátelea pošlete je na 2500 kilometrů dlouhou odyseu po nejslavnější ústupové cestě historie, přidejte to, co by někdo mohl považovat za nadměrné množství vodky.

Autor je cestovatel, dobrodruh a spisovatel a do cestování mísí zajímavé životní názory a postoje.

Seweryna Szmaglewska: Dým nad Březinkou

Svědectví o Osvětimi, které bylo důkazním materiálem v norimberských procesech. Polka Seweryna Szmaglewska prožila v Osvětimi tři roky a napsala o nich napínavé, zdrcující svědectví. Vykresluje každodenní život vězňů, poznamenaný sháněním jídla a oblečení, bojem proti vším, tyfu a únavě z nesmyslné práce, týráním opilých esesmanů i pohledem na šílenství odehrávající se mezi vlakovou stanicí a krematorii. Příběh končící postupnou evakuací tábora před příchodem spojenců je protkaný osobními příběhy i obecnými úvahami o člověku.

Seweryna Szmaglewska napsala okamžitě po konci Druhé světové války jednu z prvních autobiografických zpovědí o koncentračních táborech v Polsku. Její drsný a autentický popis života v osvětimském táboře posloužil v únoru 1946 u Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku jako důkazní materiál v procesu. Tato kniha je jedinečná ze dvou důvodů: zaprvé se čtenář stává očitým svědkem každodenního života vězeňkyň tábora a zadruhé je svědectví psáno z pohledu polské nežidovské vězeňkyně, deportované za odbojovou činnost. Její soucitný pohled na mnohem drsnější podmínky a utrpení židovských vězňů zde ještě více vystupuje na povrch. Sewerynu Szmaglewskou zachránila její víra ve vítěznou mravní silu lidstva, která jí pomáhala přežít.

Seweryna Szmaglewska (1916–1992) se narodila ve městě Piotrków Tribunalski, ale vyrůstala ve Varšavě. Studovala učitelský seminář pro ženy a poté Sociální a pedagogickou školu na Jagellonské univerzitě v Krakově a Lodži. V letech 1942–1945 byla pro odbojovou činnost vězněna v německém koncentračním táboře Osvětim-Březinka. 18. ledna 1945 se poblíž města Wodzisław Śląski úspěšně pokusila o útěk z pochodu smrti. Zamířila na severovýchod, a nakonec se ukryla na farmě Dolników v Borynii (dnes součást Jastrzębie Zdrój). Po druhé světové válce vypovídala před norimberským soudem.