Při příležitosti Velkého knižního čtvrtku 19. října 2023 vychází v českém překladu Jitky Jeníkové unikátní obrazová publikace 1964: Oči bouře. Paul McCartney v této knize poprvé světu představil své dosud nezveřejněné fotografie zachycující přelomovou éru kapely The Beatles a její první americké turné. Na 275 černobílých i barevných fotografiích z celkem 6 měst – Liverpoolu, Londýna, Paříže, New Yorku, Washingtonu, D.C. a Miami – McCartney zachytil například řadu dosud nespatřených portrétů členů kapely, ale především v té době vrcholící mánii kolem The Beatles.
Fotografie pořízené Paulem McCartneym na 35mm film mapují převratné období od konce roku 1963 do začátku roku následujícího, kdy se The Beatles stali mezinárodní senzací a změnili běh hudebních dějin. Fotografie doplňuje průvodní slovo a předmluva Paula McCartneyho, v níž se vrací k šílenství, které kapela rozpoutávala v britských koncertních sálech a které předcházelo hysterii, jež The Beatles doprovázela na prvním americkém turné. Dále také esej „Beatleland“ novinářky a historičky z Harvardovy univerzity Jill Lepore, která toto období zasazuje do širšího společensko-historického rámce a na závěr text Rosie Broadley, kurátorky londýnské National Portrait Gallery, kde byly fotografie vůbec poprvé letos v červnu vystaveny u příležitosti znovuotevření muzea po rozsáhlé rekonstrukci.
„Najednou se na nás upíraly miliony očí a vytvářely obraz, na který nikdy nezapomenu.“ – Paul McCartney
„Uvažoval jsem o ‚Oku bouře‘ v jednotném čísle, protože The Beatles se ocitli v samotném středu bouře, kterou sami vyvolali. Když jsem si však fotografie prohlížel, uvědomil jsem si, že jsou to spíše „oči“ bouře, neboť se to celé neodehrálo jen v jednom okamžiku; v centru bouře jsme se ocitli mnohokrát. Navíc jsem na fotkách lidí z té doby zachytil spoustu očí. Měli jsme pocit, že žijeme uprostřed šílené bouře, šílené smršti – objížděli jsme turné, pracovali v podstatě nonstop a neustále se setkávali se zástupy lidí, které si nás chtěly vyfotit. A v centru této bouře se nacházely spousty očí a fotoaparátů,“ vysvětluje Paul McCartney, jak dospěl k symbolickému názvu knihy.
„Každý snímek ve mně vyvolává vzpomínky. Mohu se pokusit určit, kde jsem je pořídil a co jsme právě dělali před foťákem i za ním. Obrázky nás a fotografů přinášejí vzpomínky na naši první návštěvu New Yorku a cestu do Central Parku, kde na nás ostřílení fotografové pokřikovali: ‚Hej, Beatle, hej, Beatle!‘ A my se na ně otočili a oni pořídili snímek. Všechny tyto chvíle znovu ožívají… Fotografie podněcují mou představivost. Jako kdybych dokázal zahlédnout všechno, co se děje kolem nich. Přinášejí s sebou spoustu historek a vzpomínek a to je jeden z důvodů, proč pro mě mají takovou cenu,“ dodává McCartney.
275 dosud nepublikovaných fotografií, které autor po téměř šedesáti letech nalezl ve svém archivu
„Fotografie uvedené v této publikaci Paul McCartney pořídil v přelomovém roce 1963–64, v době, kdy se zrodila Beatlemánie, jež se následně prohnala celý světem. Fotografie vznikly nejprve během turné kapely v Liverpoolu a Paříži, kde se kapela dozvěděla, že se poprvé stala jedničkou americké hitparády. To už dříve označil McCartney za podmínku, aby se The Beatles vůbec kdy do Spojených států vypravili – pokud by bylo jejich tamější turné fiasko, byli by z obliga, koneckonců jsou jejich číslo jedna. Z Paříže tak The Beatles pokračovali do USA, do New Yorku, Washingtonu a do Miami. Na snímcích vidíme nesmírně mladou čtveřici (George Harrison krátce předtím oslavil teprve dvacáté narozeniny) a lidi, kteří je doprovázeli nebo s nimiž se setkali,“ uvádí překladatelka Jitka Jeníková.
Elegantně zpracovaná kniha 1964: Oči bouře přináší dramatický záznam první zaoceánské cesty, kterou The Beatles podnikli, a zachycuje radikální posun v kultuře mladých lidí, jenž vykrystalizoval roku 1964.
Překlad: Jitka Jeníková
Počet stran: 336
Vazba: pevná vazba bez přebalu s páskou
Formát: 245x285 mm
ISBN: 978-80-7252-989-6
| < Předchozí | Další > |
|---|
Dne 7. října roku 1960 napsal Pablo Picasso na “papír” slovo “Magnifiquement” (v překladu výborné) a připojil svoji signaturu. Na „papíru“ byl namalován jeho portrét. A autor kvaše? Picassův tvůrčí společník a čelný představitel české avantgardy Adolf ...
„Můj otec mluvil po celý život o tom, že opustí své rodné městečko a vydá se do velkého města, protože nechce být velkou rybou v malém rybníku.“ Takto mluvil americký jižanský spisovatel Daniel Wallace o svém vlastním otci, který se stal tak...
Dávný bonmot praví, že film šíří politiku, i když dává okatě najevo, že s politikou nemá nic společného. Stačí si vybavit české protektorátní komedie, které dodnes rozdávají zábavu plnými hrstmi. Zejména ty zasazen...
