Vydejte se po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže prostřednictvím nové výstavy v Památníku Karla Čapka
Banner

Vydejte se po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže prostřednictvím nové výstavy v Památníku Karla Čapka

Tisk

capek 200Místy výletů Karla Čapka provede návštěvníky jeho památníku ve Staré Huti u Dobříše nově otevřená stálá expozice nazvaná Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže. Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, kde dříve pracovaly hutě a tlouklo zde kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren.

Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Nová stálá expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

„Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země,“ připomíná Zdeněk Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání - coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ dodává Zdeněk Vacek.

capek 1Od hamru po letní sídlo

Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. „I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním,“ vypráví Zdeněk Vacek.

Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ poznamenává Vacek.

capek2

Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí

Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. „Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů,“ popisuje Vacek.

Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

„V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022,“ doplňuje Vacek.

capek 3

Expozice vznikla za podpory a aktivní spoluúčasti obce Stará Huť a slévárny Stará Huť s.r.o.

Zdroj foto: Památník Karla Čapka

Více informací:
www.capek-strz.cz
https://www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/
https://www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Martin Pošta: Nejsou pro mne důležité výsledky, ale cesta k nim

martin posta 200Zpěváka Martina Poštu můžete znát nejen z řady muzikálů, ale také například z kapely Laura a její tygři. O tom, které role ho nejvíce baví a jak se dostal z jeviště k profesionálnímu koučování, se doč...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...


Výtvarné umění

Alšova jihočeská galerie chystá výstavu Andyho Warhola

warhol200Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou k příležitosti šedesátého výročí svého vzniku plánuje uspořádat výstavu obrazů legendární ikony amerického pop artu Andyho Warhola. Zároveň se jedná o událost k připomen...

Divadlo

Zlínské divadlo čekají dvě kulturní neděle

 

divadlo zlin 200Městské divadlo Zlín má stále zavřeno, ale čekají je dvě neděle s divadlem, alespoň ve formě audio a online.

...

Film

Zvony nad Tbilisi zvoní umíráček

Zvony 200Dokumentární film Pavla Kolaji Zvony nad Tbilisi (2012) přibližuje stav kinematografie v současné Gruzii - a vyznívá jako nostalgické ohlédnutí na časy, kdy sice s obtížemi, ale přece jen vznikaly výsostně umělecké f...