Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

95 je úctyhodný věk. Takového věku se obvykle dožívají pouze senioři! A Hurvínek je malý kluk. O to jsou narozeniny cennější. Mánička, která letos oslavila jednadevadesát tvrdí, že to nejsou kulatiny a že se to slavit nemusí, ale kdo by řeči tak mladé holčičky poslouchal.

V roce 1926 se to stalo. V přídavku komedie Rudolfa Nešvery "Počestný dům" se na scénu divadla Feriálních osad v Plzni přikolébalo cosi roztomilého v bílé, vzadu se nebezpečně rozevírající košilce. Přineslo to Spejblovi židli a řeklo to "rukulíbám". Zdůrazňujeme tu symboliku. V představení "Počestný dům"! Naše rodina je slušná rodina od samých počátků!

Náš malý hrdina za svých pětadevadesát zažil mnohé. Zcestoval skoro celý svět, zažil bouřlivé ovace i věznění v trezoru gestapa. Zažil proměny režimu i svoje vlastní. Má pět tatínků. Jen jeden z nich je starší než on a to o pouhých šest let.

Ti čtyři "tatíci mladíci" se svorně dělili o jeho vývoj. Josef Skupa ho uvedl na divadelní prkna a proslavil v celé zemi. Miloš Kirschner mu vtiskl novější charakter a proslavil ho v celém světě. Martin Klásek navázal na oba předchozí a udělal z Hurvínka současného kluka. Přivedl chlapce do dnešní moderní a rychlejší doby. Jeho Hurvínek je ten, kterého dnes známe. No, a od roku 2017 se s Martinem Kláskem začíná alternovat čerstvý rodič Ondřej Lážnovský.

V roce 1964 se Hurvajz trochu zakulatil v souvislosti s tím, že vyšel spolu s tatínkem Spejblem na předscénu. Později, díky televizi změnil i oblečení. No... řekneme to. Kvůli trikovým záběrům, tzv. klíčování v "blueboxu" zmizely Hurvínkovi před kamerou jeho modré kalhotky... Úplně! Od té doby nosí kalhotky šedé a vínové kšandičky. Což bylo hodně prozíravé. V současném "greenboxu" by zmizely zase původní kšandy zelené.

Vedle svého tradičního oblečení, ale nosil Hurvínek spoustu kostýmů a různých převleků. Nosil turban i maskáče, fráček i fiží. Kovové brnění. Oblek jako Michael Jackson i sukénku z palmových listů. V padesátých letech tepláky. Měl svítící oči i čokoládovou barvu. Pro potřebu svého orchestru si ho dirigent Spejbl dokonce naklonoval. Sportuje! Na koloběžce i na sáňkách. Hraje fotbal. A také hraje na různé nástroje. Nejznámější jsou asi housličky. Tím pádem i nejúspěšnější. Hurvínek společně koncertoval z řadou populárních hvězd. Zůstaneme-li u houslí, pak například s Jakubem Třasákem, tehdy malým sólistou skupiny Šlapeto a zabrousíme-li do oblasti vážné hudby, pak si společně zahrál nejen s Pavlem Šporclem, ale také třeba s Wihanovým i Talichovým kvartetem. A vynikal! Navíc vedle houslí podobně zvládá i dechové a bicí nástroje.

Jmenuje se po něm automobil i vlak a dokonce i asteroid. Je tím pádem úředně ověřenou hvězdou!

Hurvínkův rodný list je poměrně dobře znám, ale pro jistotu i o těchto narozeninách uvedeme, že ho vytvořil Gustav Nosek, jako překvapení pro Josefa Skupu. A také to, že původně neměl být Spejblovým synem, ale obecenstvo si toto spojení vynutilo. Navíc podoba se nezapře a také pozdější testy DNA otcovství potvrdily definitivně.

Neměli bychom ale zapomenout na další průvodce Hurvínkova života. Díky divadelním alternacím měl Hurvínek celou řadu šikovných strýčků i tetiček. Navíc všichni čtyři tatínci ho dovedli a dovedou skvěle "rozhýbat". Přesto tu jsou navíc dvě významná jména, která bychom o Hurvínkových narozeninách zmínit měli.

První je paní Jiřina Skupová, která Hurvínka "vodila" či spíše provázela po celou jeho předválečnou éru a také řadu let po ní. Naučila ho první krůčky. Z miminka udělala kluka. Hurvínek díky její dámské péči nosil vždy vyžehlené a pravidelně prané košilky. Ale jeho charakter tím nijak neutrpěl. Rošťák a uličník to byl! Bez debat. Měla Hurvínka opravdu ráda a jak pamětníci dosvědčují, velmi nerada se jeho vahadla vzdávala. Vedle toho, že byla životní partnerkou Josefa Skupy, byla i jeho následnicí v ředitelském křesle (od roku 1957 do roku 1962) a také autorkou několika divadelních her.

A druhým Hurvínkovým významným "strýčkem" byl bezesporu Bohuslav "Bója" Šulc. Skutečný niťový virtuos dal Hurvínkovi pohybovou škálu, kterou má vlastně dodnes. Přidal nastálo nitě, které se Hurvínkovi dříve navazovaly jen občas a velmi tak rozšířil jeho pohybové možnosti. Vedle starosti o Hurvínkovo vahadlo je i autorem známých sólových loutkových výstupů a také několika divadelních her pro S+H. I když z divadla odešel již na začátku devadesátých let, jeho stopa v divadle zůstává. Rozhodně není náhodou, že za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla byl před dvěma lety oceněn cenou Thálie!

Ale zpět k naší hvězdě! Přejeme Ti milý Hurvínku, aby se Ti nadále dařilo tak jako dosud. Abys mohl brzy začít zase hrát, například na letošní letní scéně a být tak inspirací v rošťárnách pro další generace dětí... i dospělých! Všechno nejlepší a třikrát hurá do vínku Hurvínku!!! Chachááá!!!

Zdroj foto: Michal Fanta