Gabriela Preissová (1862–1946), která je díky svému literárnímu odkazu známá jako hrdá zástupkyně Moravského Slovácka, se paradoxně narodila a velkou část života i strávila v Čechách. K vlastenectví a slovanské sounáležitosti byla vedena svou tetou, u které od útlého mládí žila v Praze. Jako osmnáctiletá se však provdala za pokladníka hodonínského cukrova¬ru, dvaačtyřicetiletého Jana Nepomuka Preisse, s nímž měla tři děti. Sociálně za-jištěna sňatkem se mohla věnovat literatuře a aktivně se zapojila do kulturního a společenského života.
Její morálka byla pevně zakotvena v křesťanské etice, ale nebyla zarputilou katoličkou, vždy byla velice tolerantní a ctila názory jiných. Byla humanistkou, protivila se jí každá křivda na člověku, ať už k ní došlo z důvodů sociálních, národnostních, politických, nebo náboženských. Středem zájmu jí celý život byla žena a její problémy, bojovala za to, aby ženám byla ve společnosti přiřčena tatáž práva jako mužům. Odsuzovala nesprávnou volbu partnera, ať už ji zapříčiňoval ohled na majetek, náboženství, nebo společenské postavení. Pokud se žena řídila při svém rozhodování srdcem, Preissová ji nikdy nezavrhovala.
Svou první povídku napsala již ve čtrnácti letech a od té doby se pravidelně věnovala prozaické tvorbě, v níž zúročovala výše popsané hodnoty a popisovala zkušenosti a zážitky ze života na Moravě. Díky své aktivní účasti v mnoha společenských a kulturních spolcích navázala úzké kontakty s Leošem Janáčkem, Janem Herbenem, Eliškou Krásnohorskou i ředitelem pražského Národního divadla F. A. Šubertem, který ji vybídl k napsání prvního dramatického textu. Tak měla v roce 1889 na jevišti Národního divadla premiéru hra Gazdina roba, která se setkala s nadšeným ohlasem jak u publika, tak u odborné kritiky a Preissová tak stála u vstupu nového uměleckého stylu – realismu – na české jeviště. Vrcholem realistické dramatiky je jistě drama bratří Mrštíků Maryša, které je dosud právem označováno za jednu z nejlepších a také nejčastěji uváděných českých divadelních her.
Obě realistická dramata s venkovskou tematikou Gabriely Preissové se dočkala operního zpracování. Gazdinu robu zhudebnil pod názvem Eva (1899) J. B. Foerster a Její pastorkyňa (1904) patří mezi nejhranější opery Leoše Janáčka. V zahraničí bývá uváděná s titulem Jenůfa a zajistila příběhu Kostelničky a její schovanky světový věhlas. Pravděpodobně také pod vlivem úspěchu opery se Preissová k příběhu Jenůfy vrátila a v roce 1929 vydala novelu Její pastorkyňa, v níž příběh popsaný o třicet let dříve v divadelní hře rozšiřuje a rozepisuje.
Na rozdíl od příznivého diváckého ohlasu Gazdiny roby byla premiéra Její pastorkyně v pražském Národním divadle v roce 1890 přijata velmi bouřlivě a vyvolala názorový střet mezi zastánci díla a jeho odpůrci, kteří autorku vinili z nemravnosti a z hanobení slováckého lidu. Namísto idealizovaného zobrazení venkovského života totiž Preissová přesvědčivě líčí úděl soudobé ženy, která je neustále utlačována ustrnulými morálními konvencemi.
Její pastorkyňa vypráví příběh ve vsi vážené, obětavé, ale přísné Kostelničky, která chrání svou nevlastní dceru Jenůfu před hanbou a utrpením. Když zjistí, že Jenůfa čeká dítě se Števou, lehkovážným mladíkem, který si ji nemá v plánu vzít za manželku, rozhodne se jednat. Ve snaze uchránit dívčinu čest a zajistit jí lepší budoucnost v zoufalství učiní děsivý čin. Zatímco pro Kostelničku je tragické rozhodnutí zničující a zpochybní veškerou morálku, v niž dosud věřila, Jenůfa nakonec nalezne smíření, pochopení a lásku.
Městské divadlo Brno uvede strhující realistické drama Její pastorkyňa teprve podruhé od roku 1950 v režii Petra Gazdíka, na scéně Emila Konečného a s kostýmy Andrey a Adély Kučerových. Ačkoli se hra původně jmenovala pouze Pastorkyňa, přidáním slova Její zesílila Preissová upřesnění, kdo je ve hře hlavní postavou. Kostelničku, silnou, a přesto diktátem společnosti zmítanou ženu bude hrát Alena Antalová, která se snaží udělat všechno pro dobro své pastorkyně Jenůfy, které na jevišti vdechne život Kristýna Daňhelová. V rolích jejích osudových nápadníků se diváci mohou těšit na Marca Salvadoriho (Števa) a Ondřeje Studénku (Laca). Vesnické obyvatelstvo výrazně ovlivňující Kostelniččino rozhodování si zahrají Erika Kubálková, Pavla Vitázková, Markéta Bílková nebo Petra Šimberová, Martina Severová, Robert Rozsochatecký, Tomáš Sagher, Ondřej Komínek a další.
Premiéry proběhnou 11. a 12. dubna 2026 na Činoherní scéně.
Více informací: www.mdb.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Už před dvěma lety měl premiéru hudební pořad Staré filmové melodie, které představil zpívající herec Jiří Bartoň. Za tu dobu představil komorní recitál na řadě míst v Česku. Několikrát v Kroměříži, ale také vystoupil ve svém rodném Kyjově,...
Vila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...
Malíři, fotografové, hudebníci a básníci budou již počtrnácté prezentovat svojí tvorbu veřejnosti díky nadaci E-MOC-E. Ta dnes spustila internetovou galerii umění www.e-moc-e.cz a umožní tak veřejnosti, aby si bezpečně prohlédla umělecká díla a záro...
Nejslavnější divadelní detektivka Agathy Christie všech dob, to je Past na myši, jejíž premiéru uvede v sobotu 15. října Divadlo na Vinohradech. V překladu Pavla Dominika a režii Jana Buriana se na jevišti objeví Aneta Krejčíková, Ondřej Kraus, Regina Rázlo...
Priscilla Presley je (nejen) módní ikonou a její vztah s králem rock’n’rollu je mnohdy označován za jeden z největších romantických příběhů minulého století. „Jaké ale bylo soužití mladičké dívky s hvězdným Elvisem doopravdy?“ ptá se nejnovější počin oscarové držitelky...
