Dědictví aneb Kurvaseneříká

Dědictví aneb Kurvaseneříká

Tisk

dedictvi perexPřed dvěma desetiletími si zjednala pozornost komedie Bolka Polívky a Věry Chytilové Dědictví anebo Kurvahošigutntag. Příběh poněkud lemplovitého vesničana Bohuše, jenž k velkému jmění přijde, aniž s ním umí zacházet, proslulá režisérka opentlila vizemi i trochu naivistickým okouzlením, když hlavnímu hrdinovi vtiskla rozměr velkého dítěte, stále hravého a bezelstného, které si začíná plnit své celoživotní sny. Nyní se Polívka k témuž protagonistovi vrátil, tentokrát podepsán pod scénářem už sám, hlavní roli si opět rezervoval pro sebe. Název zvolil obdobný: Dědictví aneb Kurvaseneříká. Režie se ujal Robert Sedláček. 

 

 

Volné pokračování zachycuje Bohuše stále bohatého, ukazuje, jak v rázovitém moravském venkově, hudbou, mlékem a strdím oplývajícím, obývá procovsky přepychovou farmu - a jeho chování nadále zůstává buranské, navíc ovlivněné alkoholismem. Vše se počne odvíjet od okamžiku, kdy Bohuš, náhle bezradný a lítostivý, pohřbívá svou ženu (Dagmar Havlová), aniž tuší, že počne zjevovat jako káravý a nabádavý duch. 

Charismatu zbavený Polívka se vyžívá v roztlemené modelaci své postavy, která valíc oči se opilecky potácí a plete jazykem, vnucuje se do přízně karikovaných žen-umělkyň. Neohrabaně si počíná ve "vybrané" společnosti, která ovšem souzní s podvodnickou spodinou, čímž Bohuš získává jakousi gloriolu jediného spravedlivého a současně chudého duchem, jehož jest, řečeno slovy bible, království nebeské. 

Místy prostoduchý humor těží z Bohušova spontánního porušování očekávaného chování, z porušování bontonu, jak naznačují výjevy z natáčení kteréhosi historického filmu, ochutnávky vína či posezení v luxusní restauraci, nemluvě o Bohušově svérázném zásahu do televizní taneční soutěže vysílané v přímém přenosu. A Polívka doluje veselí i z nápadů velice pochybných, třeba při Bohušově pobytu v "blázinci" (neboli protialkoholní léčebně) se v jeho blízkosti vynoří nesnesitelně zapáchající spolupacient. 

dedictvi 2

Polívka, jehož podnikatelské záměry zkrachovaly, možná příběh vnímá jako svého druhu (auto)terapii, na Bohuše se totiž přilepí slizcí vydřiduši (Ivana Chýlková, Karel Heřmánek), kteří se chystají zneužít jeho důvěřivosti - nejenže mu chtějí prodat zchátralý, jen pro filmařské potřeby nakašírovaný zámeček, ale hlavně vymáhají olbřímí, byť neexistující, protože už dávno splacený dluh. 

Jenže podoba příběhu, jak jej Polívka sepsal, je doslova neumětelská: nejenže rozmluvy trpí tupohlavostí, schází tu provázanost jednotlivých zápletek, převažuje vrstvení izolovaných scének, které by snad mohly fungovat v kabaretním pořadu, ale sotva v dramaticky uceleném díle. Scénáři zjevně chybí jakékoli dramaturgické opracování. 

Některé výjevy se mění v pouhé atrakce bez jakékoli motivické souvislosti (lety vrtulníkem, ale zejména výskyt Karla Gotta, jenž si dokonce zazpívá moravskou lidovou), jiným schází jakékoli syžetové ukotvení, neboť ani v nejmenším nevyplývají z předchozího dění. Připomenu aspoň vskutku nenadálý příchod po dlouhá léta nezvěstného příjemce oné dlužné částky (představuje ho Miroslav Donutil), jenž doloží Bohušovu nevinu - takové nevysvětlené, shůry vnesené rozuzlení se v antickém divadle nazývalo deus ex machina. Nebo když Bohuš jmenuje svého oblíbeného rádce (Arnošt Goldflam) zámeckým správcem, ačkoli zámeček odmítl koupit... 

dedictvi 1

Dědictví coby komedii mravů pohřbívá především absence zábavnosti, vyprávění je totiž nudné, nedokáže si zjednat pozornost. Režisér (od Sedláčka, původně dokumentaristy, jsme viděli žánrově různorodé filmy jako Pravidla lži, Muži v říji, Sráči, televizní cyklus České století) jako by si vůbec nevěděl rady s přijatým scénářem. 

Prostě ho nezáživně, snad až rezignovaně inscenoval jednotlivé obrázky, které kameraman Michal Krejčí bez valné invence nasnímal, a poté je mechanicky poskládal do stávajícího tvaru, ačkoli jako zkušený profesionál musel nikoli tušit, ale přímo vědět, že se pohromě nevyhne. Jako kdyby Polívku i ostatní herce v podstatě nechal, ať si počínají, jakkoli se jim zamane. 

Ve filmu nenacházím žádný jeho hmatatelný vklad. Zmrazilo mě hned při neumělém postsynchronu jedné z prvních scén, kdy spatříme krojovaný ženský sbor, jehož dvě členky během zpěvu komentují události: slyšíme sice, co si říkají, ale nikoli, že by také byly účastny zpěvu, který zní, jako kdyby byl v nahrávacím studiu uměle naroubovaný... 

Dědictví považuji za odstrašující ukázku totálního nezdaru, protože není nic děsivějšího než zábava, která nepobaví. Film je ještě příšernější než Kameňáky nebo Babovřesky, protože ty skrze svou primitivitu aspoň směřují k (ne)vkusu konkrétního diváckého segmentu a oslovují jej. Dědictví v tomto ohledu zcela selhává. 

 

Dědictví aneb Kurvaseneříká
Premiéra 6.2.2014 

dedictvi 3

Česká republika 2013, 106 minut
Režie: Robert Sedláček
Scénář: Bolek Polívka
Kamera: Michal Krejčí
Hudba: David Rotter
Hrají: Bolek Polívka (Bohuš), Anna Polívková (jeho dcera), Dagmar Havlová (duch jeho manželky), Arnošt Goldflam (Arnošt), Jitka Čvančarová (herečka), Ivana Chýlková, Karel Heřmánek, Marian Roden, Ivana Uhlířová, Miroslav Donutil, Karel Gott, Milan Lasica, Jiří Pecha, Michal Pavlata, Jaromír Dulava
Distributor: Falcon.
Hodnocení: 20% 

Foto: Falcon

www.falcon.cz


 

Přihlášení



Tolkienova korespondence je fascinující četbou plnou překvapení – ukazuje se, jak málo jsme toho o slavném spisovateli dosud věděli!

Nechtěl bych, aby to znělo nějak nadneseně či pateticky, ale jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších vydavatelských událostí posledních let – v monumentální publikaci (téměř osm set stran) je nám představen slavný spisovatel John Ronald Reuel Tolkien z doposud neznámé perspektivy, jejíž absence nám bránila poznat tohoto výjimečného muže takříkajíc „z první ruky".

Sedm prstenů. Třetí díl z knižní série Ztracená nevěsta je tady!

Spisovatelka Nora Robertsová má za ta léta na svém kontě už opravdu velkou spoustu románů a nadále se těší velké čtenářské oblíbenosti. A pokud máte rádi pořádné duchařiny, možná vás zaujme třetí díl trilogie Ztracená nevěsta, který pod názvem Sedm prstenů poměrně nedávno vydalo nakladatelství Alpress. Obzvláště jestli jste četli předchozí dva díly Nikdy tě neopustím a Zrcadlo minulosti, budete chtít vědět, jak nakonec v této strhující závěrečné knize všechno dopadne.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Poznejte ... italský klavírista Giuseppe Devastato - rozhovor

Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Rob...

Co se stane, když do běžného nedělního provozu oblíbeného fastfoodu zasáhne potopa?

Zdálo se, že to v FCK, jedné ze známých fastfoodových franšíz, bude obyčejná neděle. Kuřata se smaží. Lidí chodí a jedí. Všechno šlape, jak má. Jenže pak začnou z nebe padat kapky.

Z archivu...

Čtěte také...

Done in 60 seconds aneb staň se hvězdným režisérem!

altCo všechno se dá zvládnout za šedesát sekund? Hodně. Skoro všechno. Nebo možná úplně všechno? Co třeba celý film? Nevěříte? Tak to se pak mýlíte, protože: „Jediná minuta vás může dostat na filmový festival v Karlových Varech a toho nejlepšíh...


Výtvarné umění

Známé osobnosti na snímcích fotografa Derecka Harda ukazují, jak se Ne!chovat v přírodě

NE v prirode 200Umělec Jiří Korn, herečka Dagmar Havlová, zpěvák Ben Cristovao, šéfkuchař Přemek Forejt, sportovec David Svoboda, herečka Andrea Kerestešová Růžičková nebo modelka Kateřina Sokolová. To je jen část ze seznamu veřejně známých českých ...

Divadlo

Novým rektorem JAMU bude MgA. Petr Michálek

jamu michalek 200Novým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění byl při dnešním zasedání zdejšího akademického senátu zvolený Mg.A. Petr Michálek, který se této vrcholné akademické funkce ujme počátkem února 2022.

...

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...