To mezi náma je na teď. Já teplej nejsem. - Já taky ne... Kdo z filmových fajnšmekrů by si nevzpomněl na deset let starý americký film Zkrocená hora, který v sobotu 28. února reprízoval druhý program České televize. I když snímek získal vedle Zlatého lva v Benátkách i tři Oscary, jeho přijetí u publika nebylo zase až tak jednoznačné. Ne všichni "skousli" lásku mezi dvěma rozhodně ne zženštilými kovboji.
Film, jehož základem byl propracovaný scénář (Larry McMurtry, Diana Ossana) a který rozsvítil až režisér Ang Lee, ovšem stojí a padá s herci, a to herci prvotřídními. A nejsou to jen ti dva hlavní představitelé Jake Gyllenhaal a dnes už nežijící Heath Ledger, nebo jejichž ženské protějšky Michelle Williams a Anne Hathaway, ale i ti ostatní, kteří dávají příběhu autentický ráz a opravdovost. I díky tomu patří Zkrocená hora k nejpůsobivějším milostným romancím na plátně. Nelze přitom nezmínit horské exteriéry a malebnou kameru (Rodrigo Prieto) či podmanivou a s filmovým vyprávěním tolik korespondující hudbu, jejímž autorem je Gustavo Santaolalla.
A tak jsem si znovu během sledování snímku uvědomil, kam až režisér zašel, co všechno naservíroval publiku a jak přesně vystihl Ameriku 60. a 70. let minulého století. Ne všichni mají tolik odvahy natočit zrovna "takový příběh lásky", který sice prožívají na světě miliony lidí, ale možná jen hrstka se k tomu otevřeně přizná. Kolik mužů žije v normálním manželství a přitom je přitahuje vůně a náruč druhého muže. Proto musí s kámošem do hor nebo na rybolov...
Ten film je zkrátka o životě i touhách, o radosti a zároveň o nenaplněnosti a frustracích hrdinů a spoustě hořkých slz. Jasně, visí v něm bezvýchodnost a pro jednoho z hrdinů končí příběh násilnou smrtí, nicméně od samého začátku je proplétán rozvernými či dynamickými scénami obnažující charaktery i temperament protagonistů. Je na co se dívat a co s nimi prožívat. Člověk si přitom leccos uvědomí, leccos mu docvakne, aby propadl příběhu, který tolik voní člověčinou. A to je právě to, co se mi na Zkrocené hoře líbí a co ji dělá přitažlivou i po těch letech.
Foto: archiv autora
| < Předchozí | Další > |
|---|
Skromný a sympatický mladík, který je znám i za hranicemi naší malé země, avšak na ulici byste ho přehlédli, protože mnohdy třeba ani nevíte, že jste slyšeli nějaký track zrovna od něj – to je BluEye, ostravský trancový DJ a producent, který na scé...
V souvislosti s prezentací Slovanské epopeje v pražském Veletržním paláci pracovníci Národní galerie připravili na měsíce září - prosinec roku 2012 řadu doprovodných programů a akcí s vazbou k vystaveným...
Výstava nazvaná NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÍ – OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÍ, která bude otevřena ve foyer Domu kultury v Kroměříži od 17. ledna do 17. února 2023, nabídne černobílé fotografie Roberta Rohála. Tentokrát to jsou především snímky vě...
Když jsme se rozhodli pro rodinný poznávací pobyt v Londýně, bylo nám hned jasné, že bychom měli navštívit taky nějaký muzikál. Výběr představení na londýnském West Endu je opravdu velký, a tak rozhodování nebylo...
Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...