Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

sirotcinec 200 Do českých kin vtáhl nový fantasy příspěvek: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Tentokrát se neodehrává v nějaké smyšlené zemi, ale v našem reálném světě, na velšském ostrůvku - a pak v jeho minulostních podobách. Slečna Peregrinová, tvář v tvář zničujícímu nacistickému náletu za druhé světové války, dosáhla totiž věčného opakování časové smyčky, zastavující se těsně před dopadem bomb. Ohrožení komunity podivných dětí však přichází ještě odjinud: od tajemných, běžným zrakům neviditelných zrůd, které se živí jejich očima a mají světovládné plány...

Režisér Tim Burton, hravými bizarnostmi jindy hýřící, však vytvořil překvapivě konvenční podívanou, pracuje s očekávatelnými klišé, ve vizuálním ztvárnění převzatými ze stejnojmenné knihy Ransoma Riggse. Obrazový doprovod tam totiž tvoří stařičké fotografie, zachycující zvláštně vyhlížející osoby. Jsou nepochybně autentické, nejspíš bez dodatečných zásahů či retuší - a dokládají všední tvář pozdně viktoriánské Anglie či za následné vlády dvou Jiří, její společenské i rodinné libůstky. Není se čemu divit: panoptikálně vyhlížející stvoření tehdy vystupovala třeba v cirkusových představeních jako jedinečná divácká atrakce (viz dávný americký film Zrůdy, 1932, dále Sloní muž, 1980, nebo nejnověji Černá Venuše, 2010).

Právě obrazový doprovod tvoří až uhrančivě znepokojivou součást Riggsovy epopeje, z níž dosud vyšly (i česky zásluhou nakladatelství JOTA) první tři svazky - po úvodním dílu následovaly, stále pod zastřešujícím názvem Sirotčinec slečny Peregrinové, další knihy s dovětky Podivná místa a Knihovna duší. Riggs tu vlastně rozvíjí téma iniciace neboli zasvěcení: mladičký protagonista, jenž o svých kromobyčejných schopnostech dosud neměl ani tušení (jako jediný dokáže spatřit ony krvelačné stvůry), se tu vydává na nebezpečnou cestu, aby pomohl bytostem, které by se bez jeho ochrany - jak se ukáže - sotva obešly. Rychle si uvědomí, že dědečkem vyprávěné strašidelné pohádky popisovaly skutečnost, i dědeček kdysi patříval mezi "podivné děti", než se za války rozhodl sirotčinec opustit, aby vstoupil do armády...

Postava zdánlivě slabého človíčka, jenž vykoná udatné činy, vévodí leckterým pradávným příběhům už od antických dob, pro naši dobu jej oživil třeba Tolkien (nikoli jen pohádkář, ale také profesor středově literatury), když sepsal Hobita a Pána prstenů. Obdobně je konstruován rovněž Harry Potter. Všechny tyto předlohy úspěšně adaptovali také filmaři, takže není divu, že přibrali rovněž Riggsova Jakea.

Také on vchází do minulosti (ve filmu jeskynní chodbou), aby se nejprve podivoval, v jakém prostředí se ocitl, než počne s obranou nových, veskrze přátelských kamarádů - v jednom sídlí včely, druhý má schopnost podnítit překotný růst rostlin a dřev, vyskytne se vznášení navzdory zemské tíži, vydechování vichru nebo hrátky s ohněm, nechybí ani půvabná dívenka s mohutnými kusadly, skrytými pod vlasy na odvrácené straně hlavy, nebo zcela neviditelný chlapec, jehož přítomnost prozradí jedině oblečení na něm.

V románovém předobrazu se leccos komplikuje: Riggs třeba nechává Jakea napadnout podezíravými svěřenci slečny Peregrinové, kteří jej zprvu pokládají na nebezpečného vetřelce. A výrazněji je rozvinut motiv záchranného putování, provázeného omyly a špatným odhadem nastálé situace, nepočítaje v to Jakeovy rodiče, kteří svého syna podezírají z nějakého psychického onemocnění nebo aspoň provokujícího kverulantství. Z filmové podoby postavy rodičů znenadání mizí, ačkoli po celou dobu Jakeovi svou manipulativní starostlivostí ztrpčovali život.

Burton nabídl několik výjevů, které jistě uspokojí: mám na mysli třeba vytěsnění vody z prostor potopené lodi nebo závěrečný "kostlivcový" střet v kulisách nynějších pouťových atrakcí, kde se překvapení návštěvníci nestačí divit, co se kolem nich vlastně děje. Film tudíž větší důraz klade na vnější vizuální přitažlivost prostřednictvím trikových pasáží, na nevídaná dobrodružství, řazená v lineární posloupnosti, zatímco Riggs více zdůraznil temné, až hororové podtexty současně s jistou prostorovou stísněností, s komorním rázem celého vyprávění. Navíc přesáhl rozměr prvoplánově bezstarostné zábavy, když do blízkosti hrdinů, prchajících před nadpřirozeným zlem, umístil kočovné cikány, rovněž pronásledované pro svou jinakost.

sirotcinec

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Miss Peregrine's Home for Peculiar Children
USA 2016, 128 minut
Námět: Ransom Riggs
Scénář: Jane Goldmanová
Kamera: Bruno Delbonnel
Režie: Tim Burton
Hrají: Asa Butterfield (Jake), Eva Greenová (slečna Peregrinová), Samuel L. Jackson (Barron), Terence Stamp (Jakeův děda), Judi Denchová, Rupert Everett, Chris O'Dowd, Ella Purnellová, Allison Janneyová
Český distributor: CinemArt
Premiéra: 29. září 2016
Hodnocení: 60 %