V českém prostředí máme jediný veskrze teoretický filmový časopis, a sice Iluminaci. Tento čtvrtletník zhusta bývá obtížně stravitelný, takže nezasvěcený laik zděšen prchne, sotva se začte do prvních vět, navíc tento časopis je sotva sehnatelný. Zato slovenský pololetník KINO-IKON je čtenářsky vstřícnější. Obsahuje více příspěvků, které mohou oslovit i čtenáře, kteří se o filmech chtějí dovědět něco zajímavého, aniž by o nich složitě bádali. A překvapivé bývá, kolik českých pisatelů své texty směřuje právě tam! O dřívějších číslech Kino-Ikonu jsme psali např. ZDE nebo ZDE.
České texty jsou rozporné
Česky psané příspěvky nalezneme též v nejnovějším Kino-Ikonu 2/2020. Naleznete tam Cyroňovo zamyšlení nad osudy režiséra Eduarda Grečnera, za normalizace zbaveného šance na vlastní tvorbu a zahnaného do dabingových studií. Grečner (letos se dožije devadesáti let), od něhož ČT několikrát uvedla např. podobenství Drak sa vracia, patří se mezi tvůrce obecně méně známé, v 60. letech setrvával ve stínu věhlasnějších kolegů - na Slovensku třeba Uhra nebo Jakubiska. Domnívám se, že v onom stínu setrvává Grečner oprávněně, vyzdvihovat jeho důležitost, tak to činí tato stať, mi připadá přehnané a bezdůvodné.
Radoval Lukavský ve filmu Drak sa vracia
Rovněž zaujme Švábenického víceméně výčtová stať zasvěcená hudebnímu odkazu Ennia Morricona. Jen nechápu, proč autor pomíjí česko/slovenské distribuční názvy zmiňovaných filmů. Vždyť v takovém případě často znemožňuje jejich identifikaci! Zmíním aspoň jeden doklad (s.65): Lattuadův snímek v článku uvedený jako Fräulein Doktor jsme u nás viděli pod názvem Špiónka bez jména/Špiónka bez mena. A pouze k takto znějícímu titulu se vztahují veškeré ohlasy, které byly u nás publikovány.
Dále je zařazeno Marešova rozsáhlá recenze Chionovy knihy Hlas ve filmu, kterou nedávno vydalo Nakladatelství AMU. Ostatně Michel Chion, význačný francouzský znalec zvukové složky filmu, se tu stává protagonistou dalších textů, včetně jednoho rozhovoru. Překladatel knihy Josef Fulka, jenž zavzpomínal na složitý proces, jakým česká verze procházela, než byla konečně vydána, o něm napsal, že Chion zjevně předpokládá čtenářovo aktivní obeznámení se všemi filmy, o nichž ve své práci píše.
Kino-Ikon předkládá pestrou nabídku čtenářsky přístupných statí
Na nejnovějším čísle Kino-Ikonu každopádně oceníme námětovou pestrost, kterou zajišťuje bezmála dvacítka různorodých textů. Určitě budeme souhlasit třeba se zjištěními Hučkova pojednání o současné maďarské kinematografii, že ji u nás – ani v Česku, ani na Slovensku – téměř neznáme. Víceméně nikdo o ní nepíše a v kinech se až na výjimky žádné maďarské snímky neocitají, nanejvýš zásluhou České televize občas nějaký spatříme (nejnověji Rodinné štěstí). Přitom i v Maďarsku vznikají podnětná a osobitě vyprávěná díla, která by mohla rezonovat také u nás, protože čerpají ze společných zkušeností, třeba z komunistické nadvlády i z postkomunistických deziluzí.
Zbývá uzavřít, že Kino-Ikon, poskytující v ucelené příloze i prostor studentům, se úspěšně snaží udržet si čtenářskou přitažlivost, aniž by rezignoval na odbornou úroveň.
Kino-Ikon 2/2021
Šéfredaktor: Martin Kaňuch
Vydaly Asociácia slovenských filmových klubov a Slovenský filmový ústav ve spolupráci s Vysokou školou múzických umení, Bratislava 2020, 233 stran
Hodnocení: 90 %
Foto: Kino-Ikon, Česká televize
http://www.klapka.sk/casopisy/kino-ikon-2-2020
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když vystudovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, fakulta multimediálních komunikací, přesto se Dita Sedláčková plně zabývá malováním obrazů. Před čtrnácti lety se začala věnovat Intuitivní kresbě, díky níž se rozvinula její vnímavo...
Roku 1971 se poprvé uskutečnil Mezinárodní romský sjezd, který doporučil, aby namísto prý urážlivého termínu „cikáni“ bylo přijato pojmenování „Romové“. Takže bělošská majorita – aspoň v oficiální rovině – přešla na politicky korektní v...
Koncem května zavítá do Jízdárny Pražského hradu expozice věnovaná sexy blondýnce stříbrného plátna Marilyn Monroe.
Když jsme se rozhodli pro rodinný poznávací pobyt v Londýně, bylo nám hned jasné, že bychom měli navštívit taky nějaký muzikál. Výběr představení na londýnském West Endu je opravdu velký, a tak rozhodování nebylo...
Super 8, film režiséra J. J. Abramse, který se proslavil seriálem Ztraceni a natočil například Mission: Impossible III a Star Trek, byl dychtivě očekávaným blockbusterem, který vsadil na strategii přitáhnout do...