Jak se na internetu píše nejen o filmu
Banner

Jak se na internetu píše nejen o filmu

Tisk

o filmu perexKdyž skončila doba výhradně tištěných médií s pisateli řekněme předem vybranými a do popředí se prodrala éra internetová, proměnil se i způsob psaní. Na internetových platformách – ať již písemných nebo audiovizuálních – se totiž může uplatnit doslova každý, ať již umí či neumí formulovat své myšlenky, ať již ovládá či neovládá pravopis. Není tudíž divu, že (sebe)prezentace na internetu se záhy stala předmětem odborných zkoumání.

Mnohé studie či přímo publikace již vyšly. Z těch posledních upozorním aspoň na dvě. Olomoucká univerzita před dvěma lety vydala knihu Když je kritikem každý, kde Jakub Macek a Jan Hanzlík rozebrali fanouškovské spisování obecně o kultuře a speciálně o filmu, kde se dotkli vztahu mezi profesionálním a laickým psaním, pozastavili se zejména u problematiky emocí, které v publikovaných názorech silně rezonují. V posledním čísle loňské Iluminace se pak Ondřej Pavlík zabýval rétorikou českých videorecenzí. Nyní nakladatelství Academia vydala obsáhlý sborník Míšení žánrů, stylů a diskursů v internetové komunikaci.

Když internetovou komunikaci zkoumají teoretici
Kolektiv šesti autorů (a autorek, případně autorčat) se mohl opřít od předchozí zkušenosti, které jednotliví pisatelé, vesměs pocházející z jazykovědných pracovišť, získali při svých dřívějších bádáních. Záhy pochopíme, že zastřešujícím přístupem je lingvistické zkoumání elektronických médií. Souhrnný popis vymezuje výchozí předmět zájmu, kterým je internetová komunikace, a to na všech myslitelných úrovních, ať již je jedná o sociální sítě (Twitter, Facebook, Instagram), databázovou platformu (čsfd) nebo online sportovní přenosy a diskuse k nim. Přitom jsou vysvětleny i základní pojmy (např. hashtag, emotikon apod.). Podnětné postřehy předkládá např. úvaha o vazbách mezi mluvností a psaností, kdy psaný projev napodobuje ten mluvený, o tom, jak do leckdy zkratkovitého vyjadřování pronikají zpotvořené anglismy. Stejně důležité jsou názorné obrázky převzaté přímo z internetových zdrojů, ať již se jedná o ukázky textů nebo - v menší míře – fotografické doklady.

Po této více než stostránkové části následují jmenovitě zaměřené kapitoly: o sportovních přenosech vysílaných online, o twitterových profilech různých českých institucí, o zdvořilostních normách, jaké panují (zřejmě nejen) na českém Twitteru, a také o youtuberech, kteří psané slovo nahradili audiovizuálním sdělením. Pro mne nejpřínosnějším je kapitola filmových recenzích (či spíše osobních dojmech) zveřejňovaných na internetu. Petr Mareš se v ní rozepsal o široké nabídce referování v internetových časopisech (kam vlastně náleží i Kultura21, byť zde nezmíněná), ale také spoluvytváření ohlasů na databázích, z nichž asi nejznámější a nejpoužívanější je česko-slovenská filmová databáze (csfd.cz).

Jak se na internetu píše o filmu
Pro zkoumání si vytyčil vzorek dvaceti filmů (z let 2017-2018, např. Prezident Blaník, Měsíc Jupitera, Tvář vody…), jejichž odezvu zjišťuje jak v desítce primárně internetových „odborných“ platforem, tak v několika tištěných médiích, které mají též internetové stránky (Film a doba, Cinepur, Lidové noviny, MF Dnes – škoda, že nebylo zařazeno také Právo coby relevantní zdroj). Poté rozebírá, jak vyhlížejí texty publikované jednak v odborných časopisech a v novinách, jednak určené pouze pro internet.

o filmu 2

Mareš si podrobně všímá jazykového výraziva, když pisatelé přecházejí od popisu k hodnocení filmového díla, zjišťuje, jaká (převážně přídavná) jména používají při líčení své estetické libosti či nelibosti. Zjišťuje, že jakýmsi právě módním termínem je slovo „dechberoucí“, které se šíří doslova jako plevel. Upozorňuje, že někteří hodnotitelé rádi přecházejí od jakési objektivizace k subjektivní rovině náhledu, a tím naznačují, jako kdyby byli součástí širší masy čtenářstva, posluchačstva či diváctva.

Samostatný oddíl pak Mareš věnuje databázi csfd. Charakterizuje ji jako platformu, která vyniká stylovou různorodostí, názorovou protikladností a přitom rovnocenností textíků, kdysi označovaných za komentáře a nyní poněkud nadneseně za recenze. Snáší množství příkladů, jak jsou zde předávána hodnocení, prožitky i citové dopady, všímá si uplatňovaných jazykových prostředků, kdy do psaní vniká anglické výrazivo, kdy si pisatelé zakládají na výrazové neformálnosti, aniž by se vzdali naléhavého akcentu, chtějí zaujmout významovými hříčkami nebo překvapivou nadsázkou, bizarním přirovnáním a čtenáře přesvědčit o své „pravdě“.

Má to smysl číst?
Hodnocená kniha předpokládá poučeného příjemce, který více či méně tuší o tajích a nástrahách jazykovědy, o její terminologii. Běžného čtenáře asi stěží přitáhne, byť obsahuje leckterá cenná zjištění, ať již dokládají konkrétní stav či naopak zevšeobecňují. Abychom se připravili, čím se setkáme, stačí pohledět, odkud autoři knihy pocházejí: jsou to oddělení stylistiky a sociolingvistiky v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Možná tu chybí jen znalec matematické lingvistiky.

o filmu

Jiří Homoláč, Petr Mareš, Jana Hoffmannová, Lucie Jílková, Jakub Kopecký, Kamila Mrázková: Míšení žánrů, stylů a diskursů v internetové komunikaci
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2022, 375 stran

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, csfd.cz
Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci – Academia

o filmu AC


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Neobyčejně obyčejní – obyčejně neobyčejní, to je název fotografické výstavy Roberta Rohála

RR200„Léta jsem říkával, že jsem dělník kultury, ale když jsem to vyslovil docela nedávno před jedním známým umělcem, tak mi řekl: Chlapče, ale tak to není. Vy jste kumštýř, píšete knihy, fotíte a pak děláte výstavy, dělník kultury byste byl, kdybyste byl třeba kuli...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Spielbergův Lincoln: inspirace mramorovým prezidentem

lincoln 200Americká režisérská legenda Steven Spielberg vystřídala ve své filmařské kariéře nespočet poloh. Šestašedesátiletý tvůrce začal jako inovátor neetablovaných žánrů: v roce 1975 filmem Čelisti zkultivoval thriller o...


Literatura

Muž bez ženy není člověk

 

muz bez zeny 200Tento lákavý název nese útlá kniha oceňovaného autora Pavla Brycze a vydalo ji nakladatelství Mladá fronta. Hlavním tématem jsou dle očekávání vztahy, ale nudit byste se neměli.

...

Divadlo

Divadlo PROJEKT 2 jde vlastní cestou a nachystalo hned dvě premiéry

divadloProjekt2 1Divadlo Projekt 2 začalo psát svou historii na začátku roku 2018. Jeho zakladateli jsou David Piskor a Eva Polívková, absolventi hereckých kurzů Divadelní a filmové společnosti Zity Kabátové a následně Starbag Ateliéru, kde pod vedením he...

Film

Léčivá marihuana a její legalizace

pohled zevnitr lecive vlastnosti marihuany 200Zelená barva rostlin marihuany dala jméno jedné oblasti v severní Kalifornii. Smaragdový trojúhelník (Emerald Triangle) je místem, kde jsou dvě třetiny obyva...