Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Jak oznámit pacientovi, že jeho diagnóza je vážná? Jak uklidnit matku, jejíž dítě kolabuje? Jak se dokázat rozhodnout v krizové situaci? Lékařská profese vyžaduje nejen detailní znalost diagnostických a léčebných postupů, ale také osobnostní kvality, empatii a komunikační dovednosti. Lze je naučit? Observační snímek Jindřicha Andrše zachycuje nové způsoby výuky na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Sledujeme sedm mediků a mediček, kteří se ocitají v náročných simulovaných i reálných situacích – poprvé v roli lékaře. Jak obstojí?

Lékařská profese vyžaduje nejen detailní znalost diagnostických a léčebných postupů, ale také osobnostní kvality, či komunikační dovednosti. Lze je naučit? Observační snímek Jindřicha Andrše zachycuje nové způsoby výuky na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Sledujeme mediky a medičky, kteří se ocitají v náročných simulovaných i reálných situacích – poprvé v roli lékaře.

Necelou půlhodinu dlouhý snímek TĚLO–DUŠE–PACIENT sleduje adepty lékařství v různých fázích studia, jejich pedagogy a pacientku. Bez komentáře či provokovaných otázek, pouze formou pečlivě vystavěné observace. Autorský dokument Jindřicha Andrše vznikl z podnětu 2. lékařské fakulty a ukazuje, že moderní lékařské vzdělávání zahrnuje mnohem víc než memorování: důležitou roli v něm hrají i simulace a praktický nácvik reálných situací. A ty mohou být velmi realistické, dramatické
a emočně náročné.

„Fakulta mě oslovila, abych zpracoval téma mladých lékařů, o kterém jsem přemýšlel už dlouho. Když jsem se před deseti lety hlásil na FAMU, bylo to právě s tímto námětem. Jedním z důvodů je, že pocházím z lékařské rodiny a vždycky mě zajímal moment, kdy si medik poprvé v nějaké mezní situaci prožije, co práce lékaře reálně obnáší. Takže jsem nabídku vzal jako příležitost konečně s tím začít, neodkládat to. A rád v tom budu pokračovat i v dalších filmech, které připravuju,“ říká ke vzniku filmu Jindřich Andrš, autor oceňovaného filmu Nová šichta.

O uměleckých kvalitách jeho nového snímku svědčí mimo jiné to, že jeho premiéra filmu proběhla na prestižním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava, kde byl snímek vybrán do hlavní soutěže Česká radost. Právě odtud si v roce 2020 odnesl Andrš hlavní cenu za svůj celovečerní debut Nová šichta, který získal také cenu diváků a cenu Silver Eye. Nová šichta byla nominována na Českého lva za nejlepší dokument, získala širší nominaci na EFA Award (evropského Oscara) a odnesla si Cenu Innogy pro objev roku z Cen české filmové kritiky.

„Hlavním cílem bylo ukázat širší veřejnosti, jak vlastně vypadá moderní výuka studentů medicíny. Tedy, že se nejedná jen o biflování z učebnic, ale že studenty učíme, jak se chovat v konkrétních situacích,“ říká ke vzniku filmu děkan 2. lékařské fakulty UK, prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. „Musím říci, že se mi výsledek velmi líbí. Je z něj patrná dynamika i entuziasmus našich studentů, profesionalita učitelů i vysoká filmařská kvalita tvůrců. Celý dokument vyznívá mile a pozitivně, bez zbytečné patetiky,“ říká děkan fakulty.

Film zdarma pro všechny

Snímek Tělo–duše–pacient vznikl jako nekomerční projekt s informačním a vzdělávacím potenciálem. Jeho cílem je dát originálním způsobem nahlédnout do zákulisí vybraných aspektů studia medicíny, a to jak budoucím uchazečům, tak široké veřejnosti. Proto se tvůrce spolu se zadavatelem dohodli, že film zpřístupní zdarma na kanále YouTube.

Rok v bílém plášti

Myšlenka natočit dokument o studentech a studentkách 2. lékařské fakulty vznikla pod vedením někdejšího děkana Vladimíra Komárka ještě před covidovou pandemií. Nový děkan Marek Babjuk a doc. Martin Kynčl ji oprášili v roce 2022 a na doporučení režisérky Heleny Třeštíkové oslovili právě Jindřicha Andrše, oceňovaného v žánru observačních dokumentů. Film vznikl během jednoho roku: na podzim 2022 přípravy, natáčelo se na jaře 2023 na několika ústavech a klinikách, v létě byla hotova první střihová verze.

„Na filmu Tělo–duše–pacient, i když má stopáž pouze 22 minut, jsem intenzivně pracoval se svým týmem téměř rok. Loňský podzim jsem strávil asi dvacet dní v terénu a v maskování bílého pláště jsem se společně s mediky infiltroval na vizity a operační sály, do výuky na pitevnách, v nemocnici i v učebnách,“ prozrazuje režisér v článku pro magazín Dokrevue. „Snažil jsem se najít klíč, jak zachytit prožívání adepta na profesi lékaře. Našel jsem jej v osobnostech pedagogů, pro které je zásadní právě humanistický rozměr medicíny i v kontextu výuky – čímž se v Česku pokouší o jistou (r)evoluci. Staví ji na prožívání výzev, které k této profesi patří a které jsou zároveň poměrně vzdálené čistě přírodovědecké perspektivě.“

Tajemná kádesítka aneb Zkušenost je nepřenosná

Ve filmu vidíme záběry z předmětů K10 (Klinických deset dní neboli stínování lékaře), Profesní komunikace a Simulace kritických stavů. Jak moc jsou tyto předměty pohledu důležité pro budoucí práci mladých lékařů, přibližuje děkan fakulty: „Všechny tyto předměty jsou klíčovou součástí praktické výuky na naší fakultě. Připravují budoucí lékaře na řešení konkrétních situací, medicínských i komunikačních. Moderní výuku si bez nich dnes již těžko umím představit.“

Klinický předmět K10 se začal na fakultě vyučovat v roce 2014. Spočívá ve „stínování“ lékaře: pod vedením zkušeného sekundárního lékaře nebo asistenta, kterého po celou dobu sledují při práci, se studenti účastní vizit a seminářů, jsou přítomni u odborných ambulantních vyšetření, seznamují se s chodem kliniky. Zároveň získávají hlubší pohled na obor, ve kterém by potenciálně mohli po ukončení studia působit. Proč si režisér Andrš vybral k observaci právě tento předmět? „Snažil jsem se porozumět tomu, co prožívají budoucí lékaři, jakou výuku oceňují a jakou třeba ne. Zjistil jsem, že mají hodně teoretické výuky, kdy si toho moc nevyzkouší ani neprožijí. Ale právě to prožití znamená stát se lékařem a jim to chybí. Když jsem s nimi potom absolvoval několik zážitkových typů výuky, viděl jsem, jak jsou nadšení. To rozhodlo, že jsme se nepustili do přehledového dokumentu o tom, jak studium medicíny vypadá, což by v krátké stopáži stejně nešlo dobře uchopit, ale zaměřili jsme se na progresivní metody, které můžou působit jako pozitivní příklad,“ vysvětluje Andrš.

O REŽISÉROVI:

Režisér a producent Jindřich Andrš (1994) vystudoval režii dokumentárních filmů na FAMU, filmovou vědu na Univerzitě Karlově a Edinburgh Napier University. Za svůj krátký film Poslední šichta Tomáše Hisema obdržel Zvláštní uznání v sekci Česká radost na MFDF Jihlava 2017 a další ceny. Na téma krátkého filmu navázal ve svém celovečerním debutu Nová šichta – portrétu propuštěného horníka, který se rozhodl přeučit na programátora. Film získal v roce 2020 na MFDF Jihlava hlavní cenu v sekci Česká radost i Cenu diváků a cenu Silver Eye. Nová šichta byla také nominována na Českého lva za nejlepší dokument, získala širší nominaci na EFA Award (evropského Oscara) a odnesla si Cenu Innogy pro objev roku z Cen české filmové. Hlavní cenu si film odnesl i z festivalu FAMU (2022). Jako producent stojí Jindřich Andrš za krátkým filmem Pripyat Piano – filmovou básní z Černobylu.