Kultura21.cz

Sekce Noční horizonty zlínského filmového festivalu přináší filmy “nedětské a nemládežnické”. Pokud se považujete za náročnějšího diváka, tak vězte, že stojí za to zůstat vzhůru, odolat ostatním filmovým svodům a zamířit do kina. Zaváhat se nevyplatí, filmy této sekce se do běžné distribuce příliš nedostávají.

Lena, sedmnáctiletá studentka, neprožívá příliš smysluplný, plnohodnotný život. Praxe v mateřské škole, svérázná matka, která o Lenu příliš nestojí, sem tam nějaký ten mejdan, na něm náhodná známost a “láska na jednu noc”, ale především docela dost kil navíc. To je veškerý Lenin svět.  Jako princ na bílém koni se zjevuje Daan, pohledný mladík, který by se spíš vyjímal vedle štíhlé, dlouhonohé krasavice. Ale nemožné se stává realitou, ti dva se dávají dohromady. Nápadně to připomíná pohádku o Popelce, chudé dívce, do které se zamiloval samotný princ. Po krátkém čase však bublina štěstí praská, Lena zjišťuje, že její Daan není ani zdaleka takový svatoušek, společný život pod jednou střechou dostává trhliny. A do toho všeho ještě Daanův otec… tmel na spáry v Lenině a Daanově vztahu, nebo činitel, který trhliny ještě více nahlodává a zvětšuje? Leně se ve finále stává osudným její přístup k mužům a divák se (a nejeden určitě velmi překvapeně) ptá sám sebe, měla to ta holčina zapotřebí?

Pohádka začíná, chudá, ale hodná princezna je představena divákovi. Ubíjející šeď sídliště, v podstatě nudné párty, ale i detaily pokojů velmi výstižně uvozují ubíjející a nudný “obyčejný život v šestém poschodí, každý to zná, kdo se blbě narodí” jak zpívá Petr Fiala v písni Člověk nového typu kapely Mňága a Žďorp .Pak se jí do života přimotá vytoužený princ a tady by mohl zazvonit zvonec a pohádky být konec. Scénárista však nejspíš nemiluje happy endy, tak trošičku pohádku natáhl. Postupem času se však veškeré napětí  a nedočkavost “co se bude dít” vytrácí, divák je v očekávání tragického, nebo alespoň hodně dramatického, vyvrcholení.

Charaktery jednotlivých postav také nepřinášejí žádné velké překvapení, jejich kombinace, vzájemné doplňování se, toť žádný nápaditý originál. Chudá, hodná holčina, která přivede na správnou cestu grázlíka. A do toho všeho otec hlavního hrdiny, který je zpočátku jakoby upozaděný, nenápadný, ale postupem času se dostává stále více do centra dění.

Dialogy nepostrádají věrohodnost, současně nekloužou po povrchu. Snad jen na chviličku jsem zaváhala u scény, kdy Lena stanovuje pravidla společného soužití Daana, jeho otce a sebe. Film nepostrádá humor, vtipné hlášky, které odlehčují atmosféru, nepůsobí nijak křečovitě ve stylu “teď necháme diváka se trochu zasmát”.

Po zhlédnutí filmu jsem přemýšlela, zda i v holandštině, francouzštině nebo němčině existuje ekvivalent českého “na pos…ého i záchod spadne”. Pokud váš filmový vkus snese nesentimentální romanci o Popelce, která se vyhýbá pohádkovým klišé, šťastnému pohádkovému konci, pak určitě film Lena zařaďte do svého seznamu filmů, které musíte vidět.  

Lena / Lena
Žánr: drama
Původ: Belgie, Nizozemí
Režie: Christophe van Rompaey
Scénář: Mieke de Jong
Hrají: Emma Levie, Niels Gomperts,  Jeroen Willems
Stopáž: 119 minut
Hodnocení: 66%

Zdroj foto: 52. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež