Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) je druhým pokračováním detektivního žánru, který může fungovat i trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Schopnost dedukce nemají jenom namyšlení obtloustlí páni, ale i normální blázni.
Ace Ventura je zvířecí detektiv, který se nakvartýroval do kláštera mezi mnichy, aby se dostal ze smrti jednoho mývala. Bere svou práci opravdu vážně, ale na rozdíl od normálního ochránce slabých a nevinných zvířat se chová dost potrhle a bláznivě. Jako když vezmete povahu škodolibého dětinského parchanta a skloubíte ji s morálními principy.
I proto mnichové doslova šílí radostí, když se dozvídají, že od nich Ace Ventura odchází. Těžko by mu mohli vyčítat cokoliv jiného, než právě jeho manýry. A jednodušší to s ním nemá ani jeho nový zaměstnavatel. Ten potřebuje, aby našel zvláštního bílého netopýra, který je pro dva primitivní domorodé kmeny svatý.
Skámošit se s takovým vůdcem domorodého kmene je jednoduché, když víte jak na to. Stačí pořádně zalovit v hrtanu, plivnout na něj, a už je s vámi jedna ruka. Právě kulturní rozdíly, které primitivní civilizaci dělí od té naší, nespočívají jenom v uznávaných pravidlech, ale i v chování. Avšak činy znamenaly ve všech kulturách vždycky mnohem víc než slova, a když se v takové primitivní vesnici jenom neklábosí a je třeba něco udělat, může si Ace Ventura dovolit chovat se podle svého. Jak pátrání po ztraceném netopýrovi pokračuje, zjišťujeme, že ho ukradl stejný člověk, který Ace zaměstnává. Záměrně proti sobě oba primitivní kmeny poštval, aby mohl na jejich půdě těžit bez starostí netopýří trus.
Dalo by se říct, že jde o klasický případ, ve kterém na diváka nečeká nic nečekaného. Ovšem příběh Ace Ventury není tolik o zápletce, jako o deduktivním uvažování, spojeném s bláznivým chováním. Pokud jsme zvyklí žít ve striktně etické a solidní společnosti, učíme se vyhodnocovat mezilidské vztahy podle měřítek, která jsou předem daná a časem prověřená. Ale tím přicházíme o spontánnost a vůli k tomu hledat řešení, která by mohla být v konfliktu s obecně uznávanými pravidly.
| < Předchozí | Další > |
|---|
20. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2014 je sice již minulostí, ale protože zde zástupci redakce Kultury21 objevili spoustu novinek a skvělých knižních titulů a navíc se potkali s koleg...
Není rozhovor jako rozhovor. Většinou vycházejí takové, které se jen koří věhlasu zpovídaného a šíří jej dál, vlastně můžeme uvažovat o oboustranně výhodné symbióze. Přesně takové texty nalezneme třeba v knížce nadutě naz...
Na opening naprosto unikátní a jedinečné výstavy MISTŘI RENESANCE do Galerie Mánes Praha, přišly stovky pozvaných hostí. Mezi nimi mnoho známých osobností. Všichni byli naprosto nadšení výjevy starých mistrů. Však jsou zde také více...
Půvabné zákoutí Zelného trhu ožije neochvějně již pošestnácté poutavými příběhy z dílny Městského divadla Brno. I letos je pro vás již teď v půli zasněženého měsíce února nachystán skutečně pestrý open air repertoár plný hvězd, které bu...
Když se svět rozpadá, lidskost je tím posledním, co nám zůstává. Nové, festivalově ověnčené drama Byl jsem cizincem (I Was a Stranger) propojuje osudy lidí napříč kontinenty a klade naléhavou otázku: co znamená být člověkem v čase ...
