Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost

Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost

Tisk

oscar2013 200Začátkem příštího týdne k nám brzy ráno ze zámoří dorazí zprávy o vítězích cen Americké filmové akademie, krátce Oscarů. Pozlacené sošky, o jejichž možných držitelích se vždy vedou nadšené spekulace mnoho týdnů dopředu, se stále honosí statusem nejmedializovanějšího filmového ocenění, a otázka, jak dlouho ještě jim tato prestiž vydrží, nejspíš prozatím není aktuální. Můžeme nicméně diskutovat o tom, čím jsou zajímavé pro nás, pro diváky. Co nám jejich výsledky říkají? Jak bystrý smysl pro realitu máme očekávat od jejich vítězů? A může se festivalový divák nadát toho, že mu oscarový snímek zničehonic vyrazí dech?


Zrekapitulujme si situaci před nedělním ceremoniálem. S dvanácti nominacemi je před slavnostním večerem ve vítězném očekávání Spielbergovo historické drama Lincoln. Řemeslně vytříbené dílo připomíná zásadní milník v amerických dějinách, kdy se rozhodovalo o zrušení otroctví, a Spielberga po několika mělčích filmových počinech znovu vrací mezi elitu „oscarových“ režisérů jako plnohodnotnou konkurenci. Třetí sošku si nejspíš doma do vitríny postaví Daniel Day-Lewis za výkon v úloze prezidenta Lincolna. Pravděpodobně vyhlíží i herecký Oscar pro Emmanuelle Rivu za roli Anne ve snímku Láska. To o pětačtyřicet let mladší Ben Affleck, jehož Argo má být největším soupeřem Lincolna ve hře o nejzáslužnější americký film loňského roku, překvapivě nemá nominaci na nejlepší režii. S muzikálem Bídníci znovu prorazil mezi devatero nejlepších předloňský šampión Tom Hooper, který se dost možná stejně jako Spielberg brzy stane „permanentním kandidátem“ na zisk trofeje.

Ačkoli by Ceny Americké filmové akademie mohly působit dojmem soutěže pro uzavřenou elitu „zasloužilých umělců“, výsledky posledních ročníků mluví jinak. Tom Hooper před dvěma lety s Královou řečí a Michel Hazanavicius loni s Umělcem byli tehdy ještě skoro začátečníky, kterým se vychytanou propagací jejich titulů nakonec povedlo zažít okamžik, při kterém uchopili do rukou nejcennější trofej. Nyní i debutant Benh Zeitlin, jehož film Divoká stvoření jižních krajin se akademici rozhodli neignorovat, potvrzuje, že i mladí filmaři mohou snít sen o oscarových soškách už na startu kariéry.

Vítězství Michaela Hanekeho a jeho snímku Láska v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film je téměř stoprocentní. Snímek rakouského režiséra, jehož předchozí radikální díla na takové ocenění ze své podstaty nikdy nemohla aspirovat, už má na svém kontě Zlatou palmu z Cannes, Evropskou filmovou cenu, Zlatý Glóbus, cenu BAFTA a ještě spoustu dalších cen a uznání. Tyto úspěchy svádí ke spekulacím, že vítězové velkých evropských festivalů se v posledních letech ukazují být vhodnými kandidáty i pro zisk Oscara. Loni si vítěz Zlatého medvěda z Berlinale, famózní íránské drama Rozchod Nadera a Simin, získal na své pouti světovými festivaly takový věhlas, že se okamžitě stal horkým kandidátem na zisk Oscara pro nejlepší cizojazyčný film a navíc figuroval i mezi nominovanými za nejlepší původní scénář. Letos se dveře do oscarového finále otevřely právě Lásce, která mezi chvályhodnými pěti nominacemi kandiduje i na sošku za nejlepší film. Pokud by v konkurenci amerických nebo anglicky mluvených filmů tuto kategorii ovládlo, jednalo by se o historický průlom.

amour

Letos je tomu v podstatě poprvé, co v nejočekávanější kategorii vedle sebe najdeme filmy všech možných odrůd: festivalový snímek (Láska), vlastenecký epos (Lincoln), předvádění triků ve 3D (Pí a jeho život), filmová postmoderna (Nespoutaný Django). Navýšení počtu kandidátů na nejlepší snímek roku před třemi lety zapříčinilo, že se do nejprestižnější desítky (letos devítky) dostávají i filmy „neoscarových“ ingrediencí, typicky animované filmy, nebo 3D filmy, které by už spíše potřebovaly speciální kategorii. Často se vedou řeči o tom, že přestárlá akademie má tendenci nominovat příjemné a vlídně se tvářící snímky, bližší pohled ale napoví, že je výběr kandidátů v podstatě až nečekaně pestrý. A potom – jsou snad Nespoutaný Django od Quentina Tarantina nebo politický thriller 30 minut po půlnoci od Kathryn Bigelow příkladem uhlazených, seriózních, neprovokujících, akademicky natočených filmových děl?

Co platí o kategorii nejlepší film, ale nemusí platit o ostatních kategoriích, kde je vždy jen pětice nominovaných. Na rozdíl od mnohem svobodnějších festivalových soutěží připomínají výroční ceny typu Oscarů spíše volbu královny krásy, kde se z ohromného počtu uchazeček nakonec sestaví hitparáda, jejíž účinkující žijí v domnění, že v dané disciplíně dosahují špičkovosti. Obvykle to platí jen u technických kategorií typu nejlepší střih zvuku nebo nejlepší vizuální efekty. Naopak vítězové nejlepšího scénáře téměř pokaždé vzbudí zanícenou polemiku, neboť přirozeně neexistuje konsensus na tom, v jakých vlastnostech je scénář zaručeně nejlepší. Obecně totiž existuje předpoklad, že scénář je dobrý, pokud je takzvaně funkční. Proto je rozhodně srozumitelnější kategorie pro nejlepší adaptovaný scénář, kde je předmětem hodnocení právě schopnost zadaptování originálu, při jehož znalosti lze poměrně jednoduše označit mizerně napsané scénáře.

Pokud však šla zmínka o mladých ambiciózních tvůrcích, je nasnadě, že pro většinu z nich je výroba „oscarového umění“ následovaného „uměním získat Oscara“ pouhým plýtváním energií. V dnešní situaci, kdy festivaloví dramaturgové koncipují spíše žánrově zaměřené přehlídky, Oscaři uléhají do polohy, v níž působí dojmem kolekce akademických děl, za něž lobbují vlivná studia. Představa oscarových vítězů jako střelky na kompasu určující směr vývoje současného filmového umění je chimérou. Žánrové snímky jako „bondovka“ Skyfall, která se na letošním vyhlašování v hlavních kategoriích neobjeví, musejí o svých kvalitách přesvědčit i bez propagace oscarovou značkou. Pro tvůrce, kteří si nemohou dovolit točit s velkým rozpočtem, je ideálním odrazovým můstkem festival v Torontu, odkud pravidelně putují jeden nebo dva filmy až do oscarového finále. Letos se to vedle Affleckova Arga povedlo i komedii Davida O. Russella Silver Linings Playbook, která v českých kinech půjde pod názvem Terapie láskou.

oscar2013

Závěrem nabízíme předpověď, jak výsledky 85. ročníku Oscarů dopadnou v hlavních kategoriích. Neopomíjíme odhalit ani naše osobní favority.

Oscar 2013: očekávané výsledky

Nejlepší film
Vyhraje: Argo
Měl by vyhrát: 30 minut po půlnoci

Nejlepší režie
Vyhraje: Steven Spielberg (Lincoln)
Měl by vyhrát: Benh Zeitlin (Divoká stvoření jižních krajin)

Nejlepší herec v hlavní roli
Vyhraje: Daniel Day-Lewis (Lincoln)
Měl by vyhrát: Joaquin Phoenix (Mistr)

Nejlepší herečka v hlavní roli
Vyhraje: Emmanuelle Riva (Láska)
Měla by vyhrát: Jessica Chastain (30 minut po půlnoci)

Nejlepší originální scénář
Vyhraje: Michael Haneke (Láska)
Měl by vyhrát: Mark Boal (30 minut po půlnoci)

Nejlepší adaptovaný scénář:
Vyhraje: David O. Russell (Terapie láskou)
Měl by vyhrát: Tony Kushner (Lincoln)

Nejlepší cizojazyčný film
Vyhraje: Láska
Měl by vyhrát: Láska

Zdroj foto: internet


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Autorské knížky jsou mým snem,“ říká Klára Mayerová

klara mayerovaKlára Mayerová má na trhu další knihu – opět jako výtvarnice. V září vyšel druhý svazek detektivní série Matylda na stopě – Vražedný advent. Předtím jsme si její jméno mohli přečíst ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Rozprava o westernové metodě

western perexJe hezké, když dva ctihodní vysokoškolští profesoři Peter Michalovič a Vlastimil Zuska (oba přednášejí na filosofických fakultách, první v Bratislavě, druhý v Praze) se oddají k...


Literatura

Poločas rozpadu - postapokalyptický svět podle Františka Kotlety

kotleta polocas rozpadu200Jeden z příznačných zjevení moderní české literatury opět boduje. František Kotleta vsadil na drsný svět po válce a přináší nám díky nakladatelství Epocha druhý díl série Spad, který nese název Poločas rozpadu. Nal...

Divadlo

Městská divadla pražská: šest ze sedmi premiér bude českých

divadlo rokoko abc shirley valentineCelkem sedm premiér chystají v divadelní sezoně 2012/2013 Městská divadla pražská. Až na jednu výjimku to budou české premiéry. Městská divadla pražská nabídnou divákům v nové s...

Film

Slnko v sieti ovládla Čiara, tesne za ním je film Piata loď

ciara 200

Najviac nominácií na národnú filmovú cenu Slnko v sieti za uplynulý rok získal film Čiara Petra Bebjaka. Ide o kriminálny triler, ktorý sa odohráva na slovensko-ukrajinskej hranici. Získal trinásť nominácií, vrá...