Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost
Banner

Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost

Tisk

oscar2013 200Začátkem příštího týdne k nám brzy ráno ze zámoří dorazí zprávy o vítězích cen Americké filmové akademie, krátce Oscarů. Pozlacené sošky, o jejichž možných držitelích se vždy vedou nadšené spekulace mnoho týdnů dopředu, se stále honosí statusem nejmedializovanějšího filmového ocenění, a otázka, jak dlouho ještě jim tato prestiž vydrží, nejspíš prozatím není aktuální. Můžeme nicméně diskutovat o tom, čím jsou zajímavé pro nás, pro diváky. Co nám jejich výsledky říkají? Jak bystrý smysl pro realitu máme očekávat od jejich vítězů? A může se festivalový divák nadát toho, že mu oscarový snímek zničehonic vyrazí dech?


Zrekapitulujme si situaci před nedělním ceremoniálem. S dvanácti nominacemi je před slavnostním večerem ve vítězném očekávání Spielbergovo historické drama Lincoln. Řemeslně vytříbené dílo připomíná zásadní milník v amerických dějinách, kdy se rozhodovalo o zrušení otroctví, a Spielberga po několika mělčích filmových počinech znovu vrací mezi elitu „oscarových“ režisérů jako plnohodnotnou konkurenci. Třetí sošku si nejspíš doma do vitríny postaví Daniel Day-Lewis za výkon v úloze prezidenta Lincolna. Pravděpodobně vyhlíží i herecký Oscar pro Emmanuelle Rivu za roli Anne ve snímku Láska. To o pětačtyřicet let mladší Ben Affleck, jehož Argo má být největším soupeřem Lincolna ve hře o nejzáslužnější americký film loňského roku, překvapivě nemá nominaci na nejlepší režii. S muzikálem Bídníci znovu prorazil mezi devatero nejlepších předloňský šampión Tom Hooper, který se dost možná stejně jako Spielberg brzy stane „permanentním kandidátem“ na zisk trofeje.

Ačkoli by Ceny Americké filmové akademie mohly působit dojmem soutěže pro uzavřenou elitu „zasloužilých umělců“, výsledky posledních ročníků mluví jinak. Tom Hooper před dvěma lety s Královou řečí a Michel Hazanavicius loni s Umělcem byli tehdy ještě skoro začátečníky, kterým se vychytanou propagací jejich titulů nakonec povedlo zažít okamžik, při kterém uchopili do rukou nejcennější trofej. Nyní i debutant Benh Zeitlin, jehož film Divoká stvoření jižních krajin se akademici rozhodli neignorovat, potvrzuje, že i mladí filmaři mohou snít sen o oscarových soškách už na startu kariéry.

Vítězství Michaela Hanekeho a jeho snímku Láska v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film je téměř stoprocentní. Snímek rakouského režiséra, jehož předchozí radikální díla na takové ocenění ze své podstaty nikdy nemohla aspirovat, už má na svém kontě Zlatou palmu z Cannes, Evropskou filmovou cenu, Zlatý Glóbus, cenu BAFTA a ještě spoustu dalších cen a uznání. Tyto úspěchy svádí ke spekulacím, že vítězové velkých evropských festivalů se v posledních letech ukazují být vhodnými kandidáty i pro zisk Oscara. Loni si vítěz Zlatého medvěda z Berlinale, famózní íránské drama Rozchod Nadera a Simin, získal na své pouti světovými festivaly takový věhlas, že se okamžitě stal horkým kandidátem na zisk Oscara pro nejlepší cizojazyčný film a navíc figuroval i mezi nominovanými za nejlepší původní scénář. Letos se dveře do oscarového finále otevřely právě Lásce, která mezi chvályhodnými pěti nominacemi kandiduje i na sošku za nejlepší film. Pokud by v konkurenci amerických nebo anglicky mluvených filmů tuto kategorii ovládlo, jednalo by se o historický průlom.

amour

Letos je tomu v podstatě poprvé, co v nejočekávanější kategorii vedle sebe najdeme filmy všech možných odrůd: festivalový snímek (Láska), vlastenecký epos (Lincoln), předvádění triků ve 3D (Pí a jeho život), filmová postmoderna (Nespoutaný Django). Navýšení počtu kandidátů na nejlepší snímek roku před třemi lety zapříčinilo, že se do nejprestižnější desítky (letos devítky) dostávají i filmy „neoscarových“ ingrediencí, typicky animované filmy, nebo 3D filmy, které by už spíše potřebovaly speciální kategorii. Často se vedou řeči o tom, že přestárlá akademie má tendenci nominovat příjemné a vlídně se tvářící snímky, bližší pohled ale napoví, že je výběr kandidátů v podstatě až nečekaně pestrý. A potom – jsou snad Nespoutaný Django od Quentina Tarantina nebo politický thriller 30 minut po půlnoci od Kathryn Bigelow příkladem uhlazených, seriózních, neprovokujících, akademicky natočených filmových děl?

Co platí o kategorii nejlepší film, ale nemusí platit o ostatních kategoriích, kde je vždy jen pětice nominovaných. Na rozdíl od mnohem svobodnějších festivalových soutěží připomínají výroční ceny typu Oscarů spíše volbu královny krásy, kde se z ohromného počtu uchazeček nakonec sestaví hitparáda, jejíž účinkující žijí v domnění, že v dané disciplíně dosahují špičkovosti. Obvykle to platí jen u technických kategorií typu nejlepší střih zvuku nebo nejlepší vizuální efekty. Naopak vítězové nejlepšího scénáře téměř pokaždé vzbudí zanícenou polemiku, neboť přirozeně neexistuje konsensus na tom, v jakých vlastnostech je scénář zaručeně nejlepší. Obecně totiž existuje předpoklad, že scénář je dobrý, pokud je takzvaně funkční. Proto je rozhodně srozumitelnější kategorie pro nejlepší adaptovaný scénář, kde je předmětem hodnocení právě schopnost zadaptování originálu, při jehož znalosti lze poměrně jednoduše označit mizerně napsané scénáře.

Pokud však šla zmínka o mladých ambiciózních tvůrcích, je nasnadě, že pro většinu z nich je výroba „oscarového umění“ následovaného „uměním získat Oscara“ pouhým plýtváním energií. V dnešní situaci, kdy festivaloví dramaturgové koncipují spíše žánrově zaměřené přehlídky, Oscaři uléhají do polohy, v níž působí dojmem kolekce akademických děl, za něž lobbují vlivná studia. Představa oscarových vítězů jako střelky na kompasu určující směr vývoje současného filmového umění je chimérou. Žánrové snímky jako „bondovka“ Skyfall, která se na letošním vyhlašování v hlavních kategoriích neobjeví, musejí o svých kvalitách přesvědčit i bez propagace oscarovou značkou. Pro tvůrce, kteří si nemohou dovolit točit s velkým rozpočtem, je ideálním odrazovým můstkem festival v Torontu, odkud pravidelně putují jeden nebo dva filmy až do oscarového finále. Letos se to vedle Affleckova Arga povedlo i komedii Davida O. Russella Silver Linings Playbook, která v českých kinech půjde pod názvem Terapie láskou.

oscar2013

Závěrem nabízíme předpověď, jak výsledky 85. ročníku Oscarů dopadnou v hlavních kategoriích. Neopomíjíme odhalit ani naše osobní favority.

Oscar 2013: očekávané výsledky

Nejlepší film
Vyhraje: Argo
Měl by vyhrát: 30 minut po půlnoci

Nejlepší režie
Vyhraje: Steven Spielberg (Lincoln)
Měl by vyhrát: Benh Zeitlin (Divoká stvoření jižních krajin)

Nejlepší herec v hlavní roli
Vyhraje: Daniel Day-Lewis (Lincoln)
Měl by vyhrát: Joaquin Phoenix (Mistr)

Nejlepší herečka v hlavní roli
Vyhraje: Emmanuelle Riva (Láska)
Měla by vyhrát: Jessica Chastain (30 minut po půlnoci)

Nejlepší originální scénář
Vyhraje: Michael Haneke (Láska)
Měl by vyhrát: Mark Boal (30 minut po půlnoci)

Nejlepší adaptovaný scénář:
Vyhraje: David O. Russell (Terapie láskou)
Měl by vyhrát: Tony Kushner (Lincoln)

Nejlepší cizojazyčný film
Vyhraje: Láska
Měl by vyhrát: Láska

Zdroj foto: internet


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Pohádky jsou pro nás velmi důležité – můžete díky nim i zhubnout nebo se proměnit,“ říká Marcela Volavka

marcela perexPohádkové příběhy provázejí lidstvo od nepaměti. V současné době je v knihkupectvích i v televizi stále více pohádek, které však již s těmi původními mají jen velmi málo společného. Spisovatelka Marcela Volavka je přesvědčená, že právě díky ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Nemám Vánoce rád a Silvestr přímo nesnáším, říká režisér Zdeněk Troška

zdenek perexI když v poslední době slavil v kinech úspěchy s komediemi nebo pohádkami, filmografie Zdeňka Trošky má přece jenom rozmanitější žánrový rozměr. Patří tam třeba historický film Poklad hraběte Chamaré nebo kom...


Výtvarné umění

Nová výstava Evy Vápenkové INTERSTICIUM

vapenkova200Alšova jihočeská galerie zve na retrospektivní výstavu významné české grafičky Evy Vápenkové, která bude od června do září k vidění ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Výstava nese název Intersticium a představuje vyústění dlouhodobé spolu...

Divadlo

Příběhy obyčejného šílenství

altNebo příběhy běžných dnů? Jedna z vůbec nejlepších divadelních her posledního dvacetiletí, dostalo se jí pozornosti filmové, ocenění mnoha kritiky a zejména pak ohromné divácké úspěšnosti. Žádá si znova a znova prostor na prknech “co znamenají svět”. A tentokrát...

Film

Jersey Boys aneb každý si to pamatuje, jak chce

Jersey boys 200Film Jersey Boys (2014) vznikl pod rukama režiséra Clinta Eastwooda. Dlouholetá zkušenost s tvorbou komerčních filmů je na každém záběru patrná a nenechává diváka ani na chvíli odpočinout. Snad jen během hudebních vystoupení kapely The ...