Na dovolenou kolektivně, se zpěvem a hrami

Na dovolenou kolektivně, se zpěvem a hrami

Dovolena perexUž jsme asi pozapomněli, že ještě před čtvrtstoletím byly běžné kolektivně organizované závodní dovolené, přidělované odbory (jednotné, komunistické nadvládě podřízené Revoluční odborové hnutí - neboli ROH) pracujícím, řečeno dobovým termínem. Na dovolenou přispívaly, takže "dovolenkář" doplácel částku spíše symbolickou. O tom vše pojednává Alžběta Čornejová v knize Dovolená s poukazem, zachycující zejména období 1948-1968, avšak s výpravami jak do období předchozích, tak následných.

 

 


Své spíše povšechné, více popisné než výkladové pojednání, vycházející z nedávno obhájené diplomové práce (a s patrným školním původem), rozčlenila do jedenácti kapitol, v nichž postupně probrala jednotlivé aspekty zvoleného tématu. Začíná u obecných záležitostí, ať již se jedná o zdroje poznání, zejména archivní, ale také sem lze zařadit orální historii (tedy vzpomínky pamětníků), nebo sociologicky vymezená úvaha o proměnách využívání volného času.

Málokdo si totiž uvědomí, že samotná idea "dovolené" (ve smyslu i několikatýdenního odpočinku) se rodila postupně a zprvu byla dostupná zejména pro majetné vrstvy, zatímco pro jiné - např. rolníky na vesnici - vůbec nepřipadala v úvahu, protože se celoročně musely starat o svou živnost, případně jim na ni nezbývaly žádné finanční prostředky.

Autorka upozorňuje, že kolektivní dovolenou pro dělníky - zvláště v těch ve strategicky důležitých odvětvích - začaly prosazovat již nacistické úřady (nejprve v Německu, pozdějí také v protektorátu Čechy a Morava) a sledovaly tím stejný cíl jako následné komunistické zřízení: v podstatě se jednalo o korumpování dělnictva dočasnými výhodami. Dovíme se podrobnosti o struktuře odborové rekreace, o podmínkách účasti a vybíraných poplatcích. Průběh takovýchto akcí byl samozřejmě odlišný v dobách nejtužšího stalinismu na jedné straně a řekněme koncem 60. let během všeobecného uvolnění.

Kolektivní dovolené, zimní i letní, se pořádaly nejen v českých destinacích, ale rovněž ve slovenských horách - mějme na paměti, že stále existoval jednotný československý stát. Závodní "poukazová" dovolená mohla vybrané a zvlášť prověřené šťastlivce vyvézt i do zahraničí, byť hlavně do toho "spřáteleného" - do Bulharska, Rumunska, od 60. let také do východního Německa (po postavení berlínské zdi) a zejména do Jugoslávie, ojediněle na Západ. Například v roce 1968 mělo do zemí socialistického tábora takto vycestovat 16 943 lidí, do kapitalistické ciziny pouhých 1300.

Důležitou součástí odbory zajišťované rekreace byly rovněž dětské (pionýrské) tábory, taktéž dotované. Čornejová popisuje, jak byly organizovány, jak vypadalo stravování i zdravotnická péče - a samozřejmě ideologické působení. Také tato idea má své starší kořeny, na počátku stojí skautské hnutí, avšak plošnou snahu podchytit děti a mládež nacházíme hlavně za německé okupace, samozřejmě pod patronací kolaborantského Kuratoria pro výchovu mládeže.

Závěrečná jedenáctá kapitola pojednává o filmovém a literárním zobrazení odborové rekreace. Autorka si vybrala tři emblematické filmy, které danou tematiku zpodobňují. Všechny jsou podnes uváděné (a zajisté i sledované, protože jinak by je televize nevysílaly): Dovolená s Andělem a Anděl na horách z 50. let, Hogo fogo Homolka, poslední, počátkem 70. let natočená část "homolkovského" triptychu o jedné groteskně hašteřivé maloměšťácké rodině.

Dovolena  Andelem

Ukazuje, jak i hrané příběhy odrážely dobové představy o podobě dovolených. Důležité jsou zejména první dva tituly, kterým vévodí Jaroslav Marvan coby popudlivý dopravní revizor. Zatímco Dovolená s Andělem angažovaně staví na uvědomělé pracovní aktivitě i během dovolené, je-li zapotřebí pomoci, volné pokračování Anděl na horách již rozpracovává jen notně kýčařský motiv milostných neshod.

Čornejová tu ovšem mimoděk prozrazuje, že jí schází odborná filmoznalecká průprava, takže se převážně soustředí na popis syžetu, ohlasy v tisku a jejich komentování, případně čerpá z nepříliš spolehlivých, snad až alibistických vzpomínek herců (tiskem vydané Marvanovy paměti). Příliš nevnímá rozdílnou vypravěčskou strukturu probíraných snímků a jejich ideové zakotvení. A především nezkoumá, v čem tkví jejich neslábnoucí obliba, zvláště pak v případě úvodní Dovolené s Andělem.

Ačkoli se na počátku knihy dotýká sociologických průzkumů, neuplatňuje sociologický přístup také na filmová a literární ztvárnění, aby se dopátrala vývoje diváckého náhledu na ně. Možná by pak pochopila nejen jejich přitažlivost, ale také zdroj nynějšího nostalgického vztahu k éře kolektivně trávených dovolených. Ostatně působnost tohoto fenoménu je daleko širší: jak nasvědčuje snímek Hříšný tanec, získal svou podobu také v americkém prostředí. A dnes se převtělil do "animačních aktivit", tak rozšířených v rozličných přímořských letoviscích, třeba egyptských.

dovolena andel

V knize dokonce zachytíme i zajímavou zmínku o tom, že ještě dnes jsou pořádány - a vůbec ne jako zábavná recese – jakoby rekonstruované odborové pobyty, naplněné společnými rozcvičkami, turistickými výpravami i zábavou. Téměř podprahově připomenutý (ani ne půlhodinový) televizní dokument Dovolená ve starých zlatých časech, který zachycuje jednu takovou akci uspořádanou v tatranském hotelu, kde se kdysi natáčel Anděl na horách, není ovšem jediný. Ještě podrobněji dotyčné počínání a mentalitu účastníků prozkoumal Zdeněk Jiráský ve Sladkém mámení. A nalezli bychom i další tituly: např. Dovolenou včera, dnes a zítra, nemluvě o mnohých ideologicky manipulovaných dokumentech, vzniklých za protektorátu i ve čtyřicetiletí socialismu.

A konečně bychom neměli zapomínat, že souběžně s kolektivně prožívanou dovolenou existovaly i výpravy "za hranice všedních dnů" veskrze privátní a tak říkajíc po vlastní ose. (Navíc tu existuje úzká spojitost s chatařením a chalupářstvím.) I této linie se filmaři už v 50. letech dotkli, třeba v dramatu Srpnová neděle nebo v komedii Slečna od vody; samozřejmě s příslušným kritickým akcentem.

Z normalizačního období lze přidat prostoduchou agitku Tři chlapi na cestách, nabádavou televizní frašku Dovolená na úrovni nebo kdysi tak populární bakalářský cyklus, který také přispěl několika povídkami (např. Moje nezapomenutelná dovolená). Zkrátka: problematika odborářských dovolených či vůbec trávení volného času, počítaje v to filmový či literární odraz, je mnohem pestřejší a zasloužila by si obšírnější, i metodologicky rozvětvenější průzkum, jazyk méně suchopárný, marně zalévaný občas prý zábavnými citacemi z dobových zpráv. Závěrem si nemohu odpustit poťouchlý povzdech: má smysl vydávat pro školní účely psanou práci?

Alžběta Čornejová: Dovolená s poukazem

dovolena poukazem

Vydala Academia v roce 2014, 251 stran.
Hodnocení: 60%

Foto: Academia, Nova

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Inspiraci nacházím všude kolem mě, říká zpěvák a textař Vlady Gryc

Gryc foto perexLoni mu vyšlo nejen debutové album Já svý sny mám, ale povedla se mu i letní hitovka Te Quiero, která zaznamenala sérii úspěchů v rozhlasové hitparádě Česká dvanáctka. To jsou poměrně nedávné umělecké úspěchy zpívajícího textaře Vladyh...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Čtěte také...

Severský filmový čtvrtek zval na bláznivou jízdu v Autobusu sebevrahů


autobus200Skandinávský dům pokračuje ve svém cyklu Severské filmové čtvrtky v Komorním kině Evald. Minulý čtvrtek – 14. dubna 2016 – byla na programu komedie (i když se to podle názvu nemusí tak jevit) Autobus sebevrahů podle knihy oblíbeného finského autora Arta Paasalinny...


Literatura

Brendon Burchard: Náboj

naboj200Tady za vás nikdo nic nevyčistí, neodčaruje a tak podobně… To rozhodně NE. Ale tohle se mi líbí. Ačkoliv o sobě autor na několika místech říká, že je někdy na své klienty tvrdý, či až příliš agresivní, má pocit, že to je prostě potřeba. Jen tak je to...

Divadlo

Slam poetry exhibice vol.8

slam poetry report200První letošní pražská exhibice se uskutečnila ve čtvrtek 7. února, již tradičně v Rock Café. Osm slamerů, finálový rozstřel a značně vypjaté emoce. Letošní start do soubojů básníků se rozhodně povedl, vydali ale...

Film

Letošní FEBIOFEST skončil

febiofest logo perex
FEBIOFEST, rozsáhlá mezinárodní přehlídka filmů, doplněná posléze i soutěžní sekcí, se nejprve konal v Praze (již v roce 1993); později se rozšířil do dalších měst. Zve nejen na stovky filmů, uváděných v řadě tematických ...