Kultura21.cz

O záměru instalovat v prostoru jabloneckého Horního náměstí repliku  Metznerovy kašny s pomníkem rytíře Rüdigera,  jejíž originál byl po  odstranění z tohoto prostoru v květnu 1945 umístěn v německém městě Neugablonz, není možné rozhodovat bez uvážlivého a citlivého posouzení širších historických i současných  souvislostí.

Za prvé

Ve veřejném prostoru města Jablonce nad Nisou -  a v jeho dominantních částech zejména - nelze instalovat díla a předměty, které  vyvolávají negativní a stále bolestivé  asociace  občanské veřejnosti, připomínají tragické období brutální  národní poroby a nemohou nebýt s tímto obdobím spojovány.
Prostor jemuž dominovala Metznerova kašna s pomníkem rytíře Rüdigera, byl v období mnichovské zrady, odtržení pohraničních území, událostí uvozujících hrůzy druhé světové války a následné německé okupace,  místem srocování zfanatizovaných přívrženců Hitlerovy Třetí říše, jejímž zrůdným programem byla idea rasové nadřazenosti,  germanizace  Českých zemí považovaných okupační mocí  za německý prostor,  likvidace,  vypuzení  či poněmčení českého obyvatelstva.  Dobové fotografie tuto skutečnost výmluvně dokládají.  

Za druhé

K záměru obnovit Metznerovu kašnu dochází v současném  nepřehledném období četných krizí ohrožujících  politickou  stabilitu, soudržnost a samotnou existenci  Evropské unie.
Evropský integrační projekt se přes oficiálně proklamované ušlechtilé hodnotové principy rozvíjí podle scénáře mocných nadnárodních korporací, bank, geopolitických zájmů a cílů  souvisejících s procesem   rozpadu  unipolárního světového systému.
 Namísto solidarity, vyrovnávání životní úrovně evropských zemí a vytváření ekonomické integrace s potřebným prostorem pro využití potenciálu ekonomik členských států, dochází k politické a ekonomické hegemonii tzv. tvrdého jádra EU, klíčových států, reálnému dvou a vícekolejnému typu integrace a  mocenskému vnucování jejich  politické vůle a ekonomických pravidel, které nejsou v souladu s potřebami řady členských států.
Není možné si nepřipomenout vývoj, který předcházel 2. světové válce – nerespektování mezinárodního práva, prohlubující se diskreditaci demokratických institucí. vyvolávání napětí a konfliktů,  Tato situace byla a znovu je  živnou půdou pro nástup autoritativních režimů, ideí Idejí neonacismu,  rasismu, antisemitismu, hvězdným obdobím charismatických vůdců slibujících rázná a jednoduchá řešení…
V tomto kontextu může obnovení relikvie politicky využívané a zneužívané v době nástupu a panování fašismu představovat nebezpečí vzniku poutního místa pro tyto politické proudy sílící i v České republice.

Za třetí

Od počátku devadesátých let je s velkou naléhavostí připomínána nutnost definování národní identity, formulace národních zájmů a vize  rozvoje České republiky, která by byla implementována do dílčích veřejných politik a jejich strategických cílů – zahraniční a hospodářské politiky, školství, kultury, vědy, zdravotnictví, obrany a bezpečnosti, rozvoje energetické a dopravní infrastruktury, sociálního systému, životního prostředí, veřejné správy, a byla by tolik potřebnou osou a rámcem příslušných rozhodování
Ekonomickou transformaci jsme založili na levném prodeji národní práce, nezvládnuté privatizaci, následné likvidaci či předání výrob finálních výrobků a činností s vysokou přidanou hodnotou.
Výsledkem je převažující subdodavatelská ekonomická struktura, když každoročním masívním odlivem kapitálu  směřujícím k novým vlastníkům naší ekonomiky – v uplynulém roce činil 480 miliard korun – financujeme zaměstnanost, infrastrukturu, sociální systém, ekologii, vzdělanost, zdravotnictví, úpravnost a spořádanost v jiném prostoru.
Neřešíme a otevřeně nediskutujeme o zásadních problémech doby, národní identity a národních zájmech, nepojmenováváme věci pravými jmény. Postoje a jednání  politických elit se stejně jako v minulosti  vyznačují konformitou, loajalitou a servilitou vůči mocensky vnucovaným  názorovým názorům? politickým, ekonomickým, kulturním  dogmatům a instrukcím zahraniční provenience.
Směřujeme k hodnotové a kulturní periférii. naší kultuře je oprávněně vytýkáno plagiátorství a provinční uzavřenost.
Úsilí o řešení dominantního městského veřejného prostoru by proto mělo vycházet z hodnoty a přínosů současného originálního  tvůrčího počinu a nikoliv   z  instalace  repliky díla zatíženého neblahou historií.

Za čtvrté

Zodpovědná správa veřejných záležitostí  při řešení dílčích problémů a výběru optimální varianty  vychází z korektního vyhodnocení reálné situace, testování možných alternativ, jejich souvislosti, důsledků  a rizik. Současná česká  politika se však  na všech úrovních vyznačuje vysokou mírou výskytu klientelismu a korupčního jednání konaného na úkor užitků a potřeb občanů.
Klientelistické vazby  a servilita politiků obsluhujících  nikoliv občanskou veřejnost, nýbrž skutečnou  politickou moc zájmů stojící za kulisami oficiálních politických reprezentací a jejich rozhodováním, je překrývána více či méně zjevně lživými a neobratnými frázemi, společenským pokrytectvím,  mlžením a názorovou manipulací.
Občanská petiční akce směřuje proti záměru instalovat na Horním náměstí Zascheho kašnu a Metzněrův pomník rytíře R.Metznerovu kašnu a pomník rytíře Rüdigera.
Signatáři petice  vnímají toto dílo v historickém kontextu i v kontextu současné neklidné doby jako cizorodý prvek, jako nevyhaslý symbol  nacionálního fanatismu  a zastávají názor, že jeho obnova nemůže být aktem česko-německého sblížení a nepřispěje k žádoucímu rozvoji česko-německých vztahů, stejně jako k němu nepřispívají některé výroky  představitelů současné německé politiky.
Mnozí občané při podpisu petice  vyjadřují názor, že obnova problematického díla v Jablonci nad Nisou   by byla  arogantním a lokajským plivnutím na památku oběti druhé světové války a domácího odboje.
Petice  je výrazem odporu a nesouhlasu občanů a institucí s takto připravovaným  řešením dominantního městského prostoru.
Její signatáři, občané a spolky, očekávají od vedení města a jeho zastupitelů zodpovědné rozhodování,  které bude tyto názory a argumenty respektovat.  Ostatně je třeba si uvědomit, že celá záležitost svojí povahou rámec jabloneckého regionu přesahuje a její řešení bude mimo tento rámec sledováno a vnímáno.          

Vladimír Opatrný
člen zastupitelstva Jablonce nad Nisou

Poznámka Jaroslavy Slabé, emeritní ředitelky Muzea skla a bižuterie:
Velice nás překvapil Dům česko-německého porozumění (www.dumrynovice.cz), který na den 20. 4. (Hitlerovo datum narození) na 10 hodinu zorganizoval besedu se studenty o názorech mladých lidí na obnovení Metznerovy kašny v Jablonci nad Nisou. A v 17 hodin byla vernisáž výstavy gymnazistů z Jablonce nad Nisou a Kaufbeurenu (místo, kam byli odsunuti jablonečtí Němci, a kde originál kašny stojí), o historii, současnosti a budoucnosti významného uměleckého díla, Metznerova rytíře Ruedigera. Proč takto reagují naši pedagogové? Dílo Franze Metznera stojí v německém Kaufbeurenu, teď se tedy jedná o repliku, ale proč se vracíme k něčemu, co naši předchůdci na základě vlastních prožitků zbourali? Máme právo je opravovat, posuzovat, soudit? Přísluší nám to? Proč se mladí lidé nezabývají spíše novými metodami, jak navrhnout Horní náměstí, které by si zasluhovalo celkovou rekonstrukci, například metodou akčního plánování. Proč například sami studenti nenavrhnou mladé a funkční náměstí, které by obsahovalo nové moderní prvky?  Proč není prezentováno kritické myšlení? Proč se neberou v úvahu historická fakta nejen odsunu, ale také příčin: záboru našeho pohraničí, protektorát Čechy a Morava a 2. světová válka (a její oběti - jen v našich zemích padlo více než 360 000 lidí)? A dále, dále…