Do kostnice kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory se vrátil zrekonstruovaný lustr z lidských kostí, který v roce 1870 vyrobil František Rint. Téhož roku 1870 provedl František Rint, stavební mistr a řezbář z České Skalice ve službách Schwarzenbergů, výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek z původních pyramid. Kosti dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a kromě lustru se ve výzdobě objevil například kalich nebo i erb majitelů panství.
V roce 2014 byly zahájeny přípravy na restaurování části kosterní výzdoby hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Vše začalo mapováním a vypracováním podrobných nákresů kosterní výzdoby. Následně byly testovány technologie oprav, aby bylo zjištěno, která z nich bude pro výzdobu nejšetrnější. V roce 2015 byly zahájeny restaurátorské práce na výzdobě v okolí lustru, pod klenbami a v čele kleneb. V roce 2016 bylo rozhodnuto o restaurování lustru z kostnice z důvodu havarijního stavu dřevěné konstrukce lustru. Postupně byly demontovány jednotlivé části lustru. Kosterní pozůstatky prošly konzervačním procesem, aby bylo možno lustr znovu sestavit.
Jednotlivé kosterní pozůstatky, z nichž byl lustr sestaven, byly připevněny na dřevěné konstrukci, která byla vlhkem a dobou značně poškozena a nebylo možno ji zachránit. Restaurátoři podle nákresů a fotodokumentace vyrobili konstrukci novou. Připojení kostí ke konstrukci bylo původně řešeno hřeby, ty dobou značně zrezly; proto je nové připojení řešeno vruby. Po sestavení se lustr vrátil zpět na své místo. Následovat budou další části kosterní výzdoby kostnice a současně s tím probíhá rekonstrukce celého objektu hřbitovního kostela Všech svatých.
Kostnice je podzemní kaple Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142. Kostelík byl vystavěn ve 14. století.
Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých; dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem. Požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka.
Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichla. Stavbu bylo nutné staticky zajistit; proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér.
Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka.
Světoznámá Kostnice v Sedlci u Kutné Hory dnes patří s více než 250 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje.
Zdroj a ilustrační foto: Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec
| < Předchozí | Další > |
|---|
Nedávno byl spuštěn nový projekt pro milovníky knih Zlatéknihy.cz. Na našem webu jsme o něm imformovali a strhla se zde zajímavá diskuze, proto jsme oslovili původce nápadu a majitele toho internetového knihkupectví pana<...
Tradiční gotická historická slavnost, symbolicky otevírající turistickou sezónu města Kutná Hora, zapsaného do seznamu světových kulturních památek UNESCO, se letos koná poslední červnový víkend.
Zlínské divadlo Malá scéna uvedlo poslední zářijový den pohádku z pera Ondřeje Sekory Ferda Mravenec aneb Škola jízdy na kolečkových bruslích. Tu si otevřel Ferda Mravenec, sympatick...
Po velkém úspěchu fenomenálního Mostu přichází Česká televize s další seriálem, který má velice dobře našlápnuto. Zkáza Dejvického divadla údajně předčí i kolegu ze severu, kterého už velice brzy nahradí. Viděli jsme prvn...