Jak naši předkové trávívali volný čas (pokud nějaký měli)

Jak naši předkové trávívali volný čas (pokud nějaký měli)

Tisk

volny cas perexUž čtyři desetiletí vycházejí sborníky, sestavené z příspěvků přednesených na odborných setkáních v Plzni – základním tematickým svorníkem je tu 19. století (případně prodloužené až do časů Velké války). Toto „dlouhé“ století tudíž vlastně končí až rokem 1918, kdy byly definitivně rozmetány dosavadní jistoty, zrodily se nové státy i politické pořádky, proměnily se zvyklosti a obyčeje. O titulech z této řady, vesměs vydávaných nakladatelstvím Academia, jsme psali opakovaně (Člověk a společnost 19. století, Neviditelná loajalita, Útisk-charita-vyloučeníZrození lidu v české kultuře 19. století)

 


Nejnovější položka se nazývá Od práce k zábavě a je opatřena podtitulem Volný čas v české kultuře 19. století. Skládá se ze tří desítek krátkých textů, často pouhých črt, jejichž délka se většinou pohybuje mezi deseti až dvaceti tištěnými stránkami. Hned v první stati se dovíme, že o trávení volného času lidstvo mudrovalo už od starověku, evropští myslitelé dospívali k názoru, že volný čas nemusí být věnován jen odpočinku a lelkování, ale může obsahovat i aktivnější činnosti nám libé. Jistěže se lišilo vnímání volného času v jednotlivých vrstvách společnosti – ty bohatí, které netísnily existenční potíže, jej vnímali dozajista odlišně o těch, kteří museli perně pracovat, aby si vydělali na chléb svůj vezdejší. Ti se spíše zpíjeli v hospodách nebo končili u karbanu. Každopádně se vynořuje protiklad (zmíněný např. Masarykem) mezi volným časem a schopností jej (smysluplně) využít. A patří také zevlování mezi povznášející počínání?

volny cas 2


Jak naši prapradědečkové a praprababičky bavili/y
Po úvodu řekněme zevšeobecňujícím (byť příliš útržkovitým v naznačené průřezové sondě) následují stati, které se dotýkají širokého vějíře aspektů, které s volným časem souvisejí. Tak se dočteme o ženském světě mezi prací a zábavou, což je téma v zásadě aktuální podnes – stále mají leckteré ženy dvě pracovní směny: jednu v zaměstnání, druhou v domácnosti. Musím ovšem doplnit, že v časech, o nichž příspěvky pojednávají, zůstávaly ženy povětšinou v domácnosti, aby pečovaly o manžela a děti. Také se dovíme, že i pocity nudy, když scházelo přínosné zužitkování volna, mohly podnítit uměleckou tvorbu, jak se třeba stalo v případě Jaroslava Vrchlického.


Také si uvědomíme, že vedle šlechty, podnikatelů a majetného měšťanstva si „zahálku“ mohli dovolit i leckteří vědci a intelektuálové vůbec (a především učitelé z vysokých i středních škol), pokud měli dostatečné příjmy. Zvláště si cenili prázdninové relaxace, kdy mohli odjíždět na venkov, aby si tam pohověli na takzvaných letních bytech, případně se cestovat po zahraničí. Dopisy, které dochovaly, jasně vypovídají o romantizujících prožitcích takových kratochvílí.

volny cas 3


Řada příspěvků se obtáčí kolem postřehu, že měšťan se chce bavit – takže hledá rozptýlení v cirkuse, na kopané, obdivuje všelijaké kejklíře a imitátory.  Také mohl navštěvovat divadlo, zábavní podniky, chodit na koncerty, na plesy. Muži nacházeli radost v myslivosti, eventuálně v pytláctví. A to je vynecháno, že vedle požitků ducha hledali i potěchu těla v nevěstincích. Neboť kde jinde hledat povyražení, když manželka je přes míru cudná a nemá zálibu v nemravnostech. Technicky zdatnější zájemci se však mohli věnovat i fotografování, které se dokonce mohlo stát společnou rodinnou kratochvílí. Nebyla to totiž žádná jednoduchá činnost.


Člověk se musel i namáhat, aby se poměl
Nejen tehdejší modernisté tvrdili, že ve zdravém těle se skrývá zdravý duch, takže vznikaly první tělocvičné spolky, sem ostatně patří i proslulý západník Frištenský se svými vyvinutými svaly. A také se sportovalo, byť povětšinou – řečeno současným termínem – toliko rekreačně. Třeba deník mladého aristokrata Chotka prozrazuje zálibu v bruslení, v plavání, ve vycházkách do přírody. Právě touhu vymanit se ze sevření města dokládá nejvíce statí. Důležitým prostředníkem byla železnice. Kolektivní, téměř obřadné návštěvy blízkých lokalit, v případě Prahy zejména Divoká Šárka nebo Roztoky, pronikly i do soudobé literatury (Ignát Herrmann: Otec Kondelík a ženich Vejvara) a písňové tvorby (po letech ji evokoval např. televizní písničkový cyklus Bejvávalo).

volny cas 4


A také se prosazovaly nejnovější výkřiky technických vymožeností, zvláště možnost předvádět světelné obrazy, ať již statické (často spojené s nějakou osvětovou přednáškou) nebo rozpohybované. Vždyť v posledních desetiletích sledovaného období se prosazuje film, zprvu jako zdánlivě nicotná, snad až pouťová atrakce. Pro tehdejší diváky – především z těch nejnižších vrstev - to však nejspíš byla uhrančivá, snad až šokující podívaná, jakou si dnes stěží dokážeme představit, protože dávné záběry nám dnes připadají primitivní. Ale možná, že o nyní špičkových audiovizuálních atrakcích budou lidé za pouhé století smýšlet stejně…


Budeme s knihou spokojeni?
Kniha samozřejmě předkládá pouhou změť drobných výseků z někdejší každodennosti (seznámíme se třeba s plzeňským deníkem mladičkého studenta Bedřicha Smetany), ale přesto si dovolím vytknout tři neduhy, respektive tři vypuštěné okruhy. Jednak bylo pominuto, jak volný čas trávily děti (pokud ovšem nějaký měly), neboť často ty nejchudší vychovávala spíše ulice než věčně zaneprázdnění rodiče, jednak zcela chybí prostředí vesnice, kde rovněž existoval volný čas (přestože to hned úvodní kapitola popírá, když jej přiznává toliko městu). Ostatně bujaré a někdy snad brutální oslavy náboženských svátků i „světských“ příležitostí (masopustní a posvícenské obřady s tlučením kohouta, stínáním berana, shazováním kozla apod., dožínky, konopické hry) byly prvními národopisci podrobně popsány. A konečně se příliš mála pozornosti dočkaly nejnižší sociální vrstvy, zvláště pak dělnictvo.


Jednotlivé příspěvky, opatřené nezbytnými citacemi a odkazy na prameny, provázejí obrazové přílohy (dokonce jedna barevná), které zužitkovávají nejen dobové fotografie, ale také reprodukují obrazy, obálky knih nebo časopisů. Nalezneme i notové záznamy i reprodukce map. Z toho všeho lze si vcelku dobře představit, jak předminulé století vyhlíželo ve vlastním ztvárnění.


Čím uzavřít? Autoři pocházejí z univerzit, odborných ústavů, muzeí a archivů, knihoven. A lituji, že nebyli osloveni třeba venkovští kronikáři, učitelé, prostě lidé, kteří se sice nemohou pochlubit vědeckými tituly, ale zato mnohdy disponují překvapivým citem pro někdejší mentality, znají své lokality a jejich mikrohistorii. Nebo snad takoví jedinci doopravdy vymřeli?

volny cas


Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století
Sborník uspořádali Eva Bendová a Zdeněk Hojda ve spolupráci s Marií Fiřtovou a Milanem Ducháčkem
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2021, 435 stran


Hodnocení: 70 %


Foto: kniha
www.academia.cz/od-prace-k-zabave--hojda-zdenek--academia--2021


 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Velký rozhovor s designery pořadu Jak se staví sen

sen 200Oblíbený pořad Jak se staví sen se vrací v nové sérii a to s novými designéry, prodlouženou stopáží, novou moderátorkou Laďkou Něrgešovou a řadou změn. My jsme u této příležitosti vypovídali jednu z dvojic designerů - Andreu Hylmarovou a Marka Povolného....

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Vánoční ozdoby v létě? Sklárna Koulier povolává své skalní fanoušky do boje o svoji záchranu

koulier 200Přestože je do Vánoc daleko, čeští skláři se na ně a své zákazníky připravují po celý rok, a to s tím největším respektem k českým tradicím. Výroba foukaných vánočních ozdob má v naší zemi stoletou tradici. Jedná se o produkty, které každoročně a o...

Z archivu...


Literatura

Nakažlivě čtivá Nákaza

Nákaza, perexPozor varování! Čtení knihy Nákaza od kanadského lékaře Daniela Kally je tak nakažlivé, že knížku neodložíte do té doby, než jí dočtete úplně celou. A možná ani pak ne. Chvíli ji podržíte v ruce a budete přemýšlet o svém životě i o tom, ...

Divadlo

Divadlo Metro uvádí brilantní komedii Miluji tě, tak se měj

miluji te200Jen dva herci na jevišti a barvitý příběh ožívá v nové inscenaci, kterou uvádí nedávno zrekonstruované pražské Divadlo Metro. Představení nese název Miluji tě, tak se měj a jeho protagonisté jsou známí a zkušení herci Ljuba Krbová a Adrian Jastrab...

Film

Lurdy: místo, kde se ještě věří na zázraky
ImageS více než dvouletým odstupem od svého prvního uvedení přichází v těchto dnech do našich kin snímek Lurdy rakouské režisérky Jessiky Hausner. Film byl promítán mimo jiné v rámci festivalů v Karlových Varech, Rotte...