Kultura21.cz

Pan Karel Sobotka se stal Živnostníkem roku 2013. Již bezmála 40 let vyrábí v Těpeřích u Železného Brodu foukané figurky z barevného skla. Spolu s ním nahlédneme do tajů výroby, která již pomalu upadá v zapomnění a sami zjistíte, že titul jemu udělený získal právem.

Pane Sobotko, první otázka je prostá: jak se máte a co tvoří vaši náplň posledních dní?
Nyní se mám velice dobře. Užívám si titulu Živnostník roku 2013, ale neodpočívám. Předvádím výrobu do posledních dní tohoto roku. Byl jsem na několika výstavách, vrátil jsem se z Polska a nyní budu dělat v Jablonci nad Nisou v muzeu. 

Oslovili jsme vás, protože se zabýváte výrobou velmi zajímavých artefaktů - skleněných figurek. Jak jste si k nim našel cestu?
Bylo to vcelku jednoduché. V patnácti letech jsem se rozhodl a vydržel jsem u tohoto překrásného řemesla dodnes. Příští rok to bude čtyřicet let. 

Od roku 1990 pracujete jako živnostník – je to práce, která vás uživí? A bylo to vždy růžové nebo jste měl i nějaké horší období?
Ano. Zatím mě to uživí. Ze začátku to bylo dobré, velice dobré. Ale s postupem času, s otevíráním se světu, Evropě a asijskému zboží (velice nekalé konkurenci) to začalo pokulhávat. Tak jako i v jiných odvětvích. Nyní jsem zvědav na to, co vymyslí nová vládní koalice. Jak to myslí s živnostníky. Jestli chtějí abychom se živili, či rozšířili řady na pracovních úřadech. 

Můžete popsat proces výroby nějakého skleněného zvířátka? Co je pro vás při výrobě figurek nejdůležitější?
Popis je jednoduchý – nahřát , fouknout a je to hotové. No ještě si s tím žhavým sklem trochu pohrát. Odkazuji na video

{youtube}J1OCdsSk86E{/youtube}

Kde berete inspiraci a podle čeho volíte, co zrovna vyrobíte?
Inspirace přichází s přáním zákazníka. Každá nová prosba o něco nového, co jsem ještě nedělal, je výzva. A musím se snažit. Vyrábím tedy podle objednávek. 

Máte nějakou figurku, která je vaše oblíbená? Srdcová? 
No...velké panny. Začal jsem je dělat asi tak po dvacetileté praxi. Dokáži je fouknout až k osmdesáti centimetrům. Stromy až metrové. 

Jistě pracujete také s barvami, tak se chci zeptat, jaká barva je vaše oblíbená?
To je jednoduché. Červená, rubínová barva. Je to překrásně čisté, zářivé, sklo. Nejvíce výrobkú je z tohoto materiálu. 

Co když uděláte někde chybu? Jde opravit nebo vznikl zmetek, který putuje do koše? 
Chyba se velice tvrdě trestá. Opravovat nejde. A kdyby, tak by to bylo vidět, to nejde. 

Co je celkově na vaší práci to nejtěžší?
V dnešní nelehké době se po tolika letech stále uživit. 

Kde nejčastěji prezentujete vaši práci? Co bylo v tomto směru vaším největším oceněním?
Snažím se prezentovat na různých výstavách, na sklářských a řemeslných akcích, kde výrobu současně předvádím. Největší ocenění je bezesporu nedávné vítězství - Živnostník roku 2013.  Ale cením si i jiných úspěchů. Třeba loňské druhé místo na řemeslné výstavě v Polsku, bylo to ze čtyř stovek zůčastněných. Mohu používat značku Český výrobek a je mi propůjčena značka Regionální produkt Český ráj. 

Děláte i figurky na zakázku? Přímo na přání zákazníka? Souvisí s tím nějaká unikátní žádost? 
Na zakázku je to nejpříjemnější. Je to něco nového a většinou neopakovatelného. Zákazník má tedy skutečnou originalitu. Naposledy zde byl zákazník, pro kterého jsem dělal knírače. Celou dobu seděl a díval se, jak se jeho miláček rodí ze skla. Po dvou hodinách odcházel spokojen, sám to řekl. Na nějaké unikáty bych také vzpomenul, nejspíše z říše erotiky. 

Vnímáte nějaké trendy v oblasti skleněných výrobků?
Já bych spíše řekl že převládá klasika. Železnobrodské foukané volavky, či jiné ptactvo, nebo zvířectvo. Ale moderna dnes musí jíti ruku v ruce s onou klasikou. 

Kolem jakých částek se pohybuje průměrná cena za figurku? Je to přímo úměrné odvedené práci?
Průměr by mohl být někde pod hranicí dvou set korun. Ale malé figurky jsou od osmdesáti korun až po velké stromy třeba za čtyři tisíce. Je to, a musí to být, podle pracnosti. 

Na závěr se zeptám, co máte v plánu do budoucna?
Ve svém věku již nemám velké plány. Ty doby kdy jsme cinkali klíčemi a mysleli jsme si cosi, ty jsou dávno a nanávratně pryč. Chci se ve zdraví dožít důchodu a stále dělat.

Zdroj foto: Karel Sobotka, strom a jelen: Miroslav Rendl