František Šmahel popisuje počátky města Tábor
Banner

František Šmahel popisuje počátky města Tábor

Navraty k pramenum 200FRANTIŠEK ŠMAHEL (*1934) patří mezi nejpřednější české historiky. Zajímá jej především období středověku, z domácí dění se věnuje zejména období husitství. Jeho osudy byly křivolaké: z výšin vědy byl v době normalizace vyobcován a musel se živit třeba jako řidič tramvaje, než útočiště našel v táborském muzeu, čím bylo předurčeno i jeho další nasměrování. Tam přichystal své životní dílo Husitská revoluce.

 

Řada jeho knížek ovšem shrnuje stati publikované po různých časopisech, a tudíž obtížně dostupné. O některých jsme psali – například Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku. Dočkal se též publikací, které vyšly na jeho počest jako je Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou.

Nejnovějším „shrnujícím“ počinem Šmahelovým jsou Návraty k pramenům, které shrnují studie vztahující se k počátkům husitského tábora coby svého druhu vzorového „božího“ města. Třináctero textů vycházelo v uplynulých čtyřech desetiletích hlavně v Husitském Táboru a Táborském archivu, ale nalezneme i jiné zdroje – nejstarší příspěvek otiskl začínajícímu historiku časopis Historie a vojenství už v roce 1958! Jejich sjednocujícím faktorem je ovšem vysoká odborná úroveň i pečlivost pojednání, prozrazující pečlivý průzkum archivních pramenů. Některé studie lze označit za podrobné sondy, které v doslovnosti vytahují dávné zápisy, zvláště pak ty sumarizující např. vlastnické poměry, shrnující jména a povolání lidí apod.

Tábor, Žižka a jejich odkaz

Seřazení textů není chronologické (tedy od nejstarších k nejnovějším), nýbrž se řídí logikou výsledného pojednání: na počátku si tudíž můžeme přečíst zevšeobecňující zamyšlení nad výkladem husitství a teprve poté následují jednotlivé tematické okruhy: jak se v čerstvě založeném městě řešila obživa právě se přistěhovavších obyvatel, jak rozlehlé a lidnaté bylo, kdo mu vládnul a jak vyhlížela samospráva, jaké panovaly sociální poměry na Táborsku. Jedna ze statí se dotýká i postavení Tábora v předvečer bitva u Lipan.

Šmahel se ovšem nezaměřuje jen na období „válečného“ husitství, ale v mnohých případech postihuje celé 15. století, mapuje osudy i v polipanském období. Dovíme, že nejen Tábor, ale i leckterá další husitská města (mimo jiné Klatovy a Písek) vystupovala jako svého druhé „samostatné republiky“, neboť nabyla takových rozhodovacích pravomocí, jako nikdy předtím ani poté. Jen na okraj připomínám, že spisovatel Václav Kaplický toto téma zpracoval v rozsáhlém románu Táborská republika.

Nalezneme i výpravy mimo řečiště hlavního zájmu, Šmahel třeba zkoumá osudy Jana Žižky skrze hmotné písemné doklady, které utvářely představu o tomto vojevůdci. Řeší tudíž otázku, kde byl Žižka vlastně pochován, zabývá se jeho náhrobky a nápisy na nich, načrtává nejstarší podoby jeho vzhledu. Obírá se původem a významem jeho příjmení, domýšlí se průběhu jeho života v mládí či šířeji před tím, že stanul v čele husitských vojsk. Je samozřejmé, toto dílčí zamyšlení nemůže nahradit shrnující pojednání o Žižkovi, nad jehož osobností, skutky i odkazem se v průběhu uplynulých věků zamýšlela řada historiků, od W.W.Tomka přes Josefa Pekaře až třeba k Petru Čornejovi. I jejich přístup dokládá, jak se měnily výklady i akcenty v hodnocení husitského období a jeho aktérů, ukazuje, že i historické bádání může metodologicky i názorově stárnout.

 

Navraty Tabor

Skví se husitství v dějinách, nebo je naopak temnou skvrnou?

Návrat k pramenům sotva nahradí specializovanou monografii věnovanou Táboru, která ze všech úhlů a systematicky rozebrala úděl Tábora, ostatně pohled na jeho dějiny (a potažmo dějiny husitství) se v průběhu času měnil v závislosti na právě panujících politických poměrech a společenských potřebách, nyní je třeba zdůrazňován destrukční dopad. Současným náhledem se ostatně zabývá závěrečná kapitola nazvaná Tábor, Žižka a husitství očima dneška. V celém souboru je nejmladší, zveřejněna byla v roce 2007. Lze tedy tvrdit, že popisovaná kniha mapuje celé půlstoletí autorova vědeckého působení.

Musím ocenit Šmahelův přístup, který se vyhýbá ideologickým berličkám, pisatel odmítá být poplatný požadavkům doby, v níž jednotlivé stati vznikaly. I to vysvětluje jeho důraz na faktografickou, případně výčtovou stránku pojednání, aby se tak předešlo případné manipulaci s fakty. Je však nesporné, že husité a jejich Tábor zosobňují pokus vybudovat ideální společenství podle božích přikázání, a to bez ohledu na to, jak nyní jejich úsilí hodnotíme. Je však zcela omylné přikládat současnou morálku i politické akcenty na dobu vzdálenou šest století a vyčítat jí, že neodpovídá dnešním požadavkům a očekáváním.

 

Navraty k pramenum

František Šmahel: Návraty k pramenům. Studie k počátkům husitského Tábora
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2020 (vyšlo 2021). 749 stran
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: kniha

https://argo.cz/knihy/navraty-k-pramenum/


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Plážové tempo Stanislav Rudolf nezná

200 rudolfLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Den Země v Kyjově: Rozhodně nejde o žádnou eko blbost!

den zeme kyjov 200Jak je dnes již zvykem, jako houby po dešti se rozrůstají akce typu Den Země apod. Můžete namítnout: Zase další eko blbost. Ale…! Z mého pohledu to byla jedna z nejhezčích akcí, které jsem za poslední léta mohla nav...

Z archivu...


Literatura

Muž, který zprůhledněl, by si zasloužil být vidět

muz-ktery-zpruhlednel perexPovídky, z nichž několik získalo ocenění i v literárních soutěžích, jsou o křehkosti a nesamozřejmosti vztahů, o touze a hledání štěstí a jistoty v každodenním světě. Autorka Jana Trhlíková v souboru patnácti poví...

Divadlo

Pětatřicátý ročník festivalu Mezinárodní týdny tance proběhne on-line

mezinardodni tydny tance 200Pětatřicátý ročník Mezinárodních týdnů tance, nejstaršího festivalu současného tance ve střední Evropě, proběhne pouze ve virtuálním prostředí. Pořadatel festivalu, konzervatoř Taneční centrum Praha, rozhodl, že ...

Film

Zkrocení slizkých duchů

altFilm Krotitelé duchů byl uveden už v roce 1984, a přestože se o podobných příbězích u nás tenkrát téměř nevědělo, vznikl v podstatě jako odpověď na tehdy už velmi různorodé filmy o hrdinech. Krotitelé duchů jsou jiní ...