Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Tajemství grálu vzrušuje (nejen) křesťanský svět už po dlouhá staletí. Má se tak označovat pohár, z něhož při takzvané poslední večeři pil Ježíš a do něhož pak byla po ukřižování zachycena i jeho krev. Některé novodobé výklady – nebo konspirační domněnky? – zacházely ještě dál. Ježíš a proslulá hříšnice Máří Magdalena spolu sexuálně žili, takže jejich potomkům v těle kolovaly či stále kolují posvátné geny, a grálem by se rozumělo ženské lůno jako zdroj života.

Grál jako téma

Hledání grálu coby nadpřirozeného poháru se pojí s raně středověkými eposy, které mimo jiné hledaly souvislost s vyprávěními o rytířích bájného krále Artuše. Mýtus grálu ovlivnil i novověké umělce, najmě Richarda Wagnera (opery Lohengrin a zejména Parsifal), vstoupil do románové tvorby (Brownova Šifra mistra Leonarda), přitáhl mnohé filmaře: svůj pohled nabídla komediální britská skupina Monty Python, po grálu pátral Indiana Jones v jednom ze svých exotických dobrodružství, motiv grálu tvoří důležitou dějovou linii artušovského velkofilmu Excalibur.

O grálu rovněž vyšla dlouhá řada odborných pojednání, některá jsou dostupná i v českém překladu. Nyní se k nim připojila kniha Legenda o grálu, vydaná nakladatelstvím Portál. Její podtitul oznamující hlubinněpsychologické pojednání prozrazuje, že vznikla v okruhu jungiánských konceptů – však autorkami jsou Emma Jungová, blízká spolupracovnice a manželka slavného psychologa, a Marie-Louise von Franzová, proslavená třeba pojednáním o pohádkách, u nás též známým. (Nakladatelství však jména autorek „pokrokářsky“ nepřechyluje a ponechává je v původním tvaru.)

Co lze z legend o grálu vyčíst?

Obě autorky zkoumají nejen počínání postav, v boji o grál přítomných, ale především se zamýšlejí, proč jednají právě tak, jak jednají, osvětlují možné důvody dávných pisatelů, proč svá vyprávění pojali jako hledání něčeho posvátného, co jejich příběhy vlastně symbolizují. Dotýkají se nevědomých duševních procesů, které provázely proces tvorby. Pomíjejí přitom literárněvědné uchopení pověstí či jejich historické zakotvení.

Prozrazují, jak podrobně nastudovaly a niterně prohmataly množství literatury včetně náboženských kázání, která se jednotlivých zohledňovaných zápletek týkají. Přetiskují i důležité či nějakým způsobem výmluvné pasáže z probíraných děl. Aspoň částečně tak zpřístupňují prameny u nás sotva sehnatelné. Neopomenuly ani průzkum dobového obrazového materiálu, který leckdy naznačuje i to, co souběžný text přechází mlčky. O fundovaný překlad knihy se zasloužil Petr Patočka.

Výchozí situace je přehledná: na obtížně naleznutelném hradě střeží tamní král zázračnou nádobu, která je zárukou života i nasycenosti. Jenže král vinou zlých sil vážně onemocněl, vše kolem něho pustne a ztrácí sílu. Vyléčit jej a hrozící zkázu však může jen Boží prozřetelností předurčený rytíř, jenž se nezpronevěří svému poslání a odolá nástrahám. Ten rytíř se jmenuje Perceval (v jiné transkripci též Parsifal), pochází z Artušova okruhu a vyznačuje se rysy světce. V knize však nalezneme i další postavy spjaté s artušovským cyklem, třeba kouzelníka Merlina.

Kniha nepatří mezi oddechové čtivo

Kniha, jistě vhodná i jako vánoční dárek, se důmyslně obtáčí kolem grálu coby tematického středobodu. Zjišťuje nejrůznější významové plošky vážící se ke křesťanské mystice, keltským mýtům i alchymii. Sleduje historický vývoj pověstí o grálu, komíhajících ve francouzsko-anglickém pomezí, a jejich proměny, připomíná jednotlivé autory od Chrétiena de Troyes až po Roberta de Boron. Předkládá hledání grálu jako důležitou archetypovou veličinu, zosobňující duchovní (roz)poznání, co je v lidské existenci skutečně důležité.

Legendu o grálu, pro četbu sotva oddechová a snadno stravitelná, vychází z Jungova učení a uplatněný vhled je jím nutně zúžen. Zůstává tudíž otázkou, zda je oprávněné nadšení panující kolem ní a zda lze bez výhrad přijmout někdy pokroucené interpretace provázející tuto knihu: v jedné recenzi se dokonce můžeme dočíst, že vzniklo „knižní dílo vskutku nadčasové - ukazující pojem grálu coby feminní symbol. Také proto je i v křesťanské, ba dnešní přetechnizované době stranící racionalismu varovně aktuální.“ Jsou to však jen myšlenky převzaté z doslovu ke knize.

Emma Jung, Marie-Louise von Franz: Legenda o grálu. Hlubinněpsychologický výklad středověké legendy
Přeložil Petr Patočka.
Doslov napsal Martin Skála
Vydalo nakladatelství Portál, Praha 2025. 352 stran textu a 16 stran obrazové přílohy

Hodnocení: 80 %

Legenda o grálu - Nakladatelství Portál
Foto: kniha