“I císařpán tam chodil pěšky.“ Ano, řeč je o záchodech, toaletách a nočnících. Pokud trávíte na oné místnosti dost času a rádi si v ní čtete, protože nikde jinde na to nemáte klid, neváhejte a zavítejte do originálního muzea nočníků a WC. Najdete ho nedaleko Prahy v gotické tvrzi Třebotov. Jde o unikát, další podobnou expozici uvidíte až ve španělském městě Ciudad Rodrigo nebo v indickém New Delhi.
Prohlédnout si můžete například nočník, na kterém na počátku 19. století sedával i sám francouzský císař Napoleon Bonaparte (1769 – 1821), nebo hrnec vyrobený pro britskou loďařskou a rejdařskou společnost White Star Line. Milovníci katastrof určitě zbystřili, protože vědí, že právě tato firma provozovala plavbu na záoceánském parníku Titanic. Někteří z jeho pasažérů tak mohli vykonávat poslední potřebu ve svém životě právě na podobném nočníku.
Na venkovní zdi tvrze potom uvidíte pravý nefalšovaný prevét, tedy kamenný záchod umístěný ve výklenku obvodové zdi budovy. Na středověkých hradech šlo o běžný standard, v místnůstce měla šlechta svůj klid a exkrementy po ní navíc nemusel nikdo uklízet. Padaly ven rovnou do hradního příkopu.
A víte, kdy se poprvé objevilo moderní splachovací WC? Ačkoli vodní záchodky znala už minojská civilizace ve 3. tisíciletí př. n. l., novodobý systém splachování poprvé představil teprve anglický šlechtic sir John Harrington (1561 – 1612). Stalo se to roku 1596 a Harrington chtěl svým vynálezem pomoci své kmotře, anglické královně Alžbětě I. (1533 – 1603), které hrozně vadil neustálý zápach z nočníků v královském paláci.
Muzeum na jihozápadním okraji Prahy ve tvrzi Třebotov (směr na Karlštejn) má otevřeno každou první sobotu v měsíci, pro větší skupiny návštěvníků je možné sjednat i jiný termín. Jezdí sem i bus z Prahy - Radotína.
Zdroj foto: muzeumnocniku.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jak se stalo, že se z ekonoma stal spisovatel? - Spíš bychom se měli ptát, jak se z hudebně a literárně orientovaného člověka stal ekonom – byť pouze inženýrským diplomem, ne zaměřením či snad nedejbože mentalitou. V šedi osmdesátých let byly v Jablon...
Správa Pražského hradu kompletně zrekonstruuje Hrobku českých králů. V ní jsou pohřbeni třeba Karel IV., jeho manželky, Václav IV., nebo Rudolf II. 
O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme kr...
V sobotu 17. října uvedlo Švandovo divadlo první premiéru nové sezóny. Hra skotského autora D. C. Jacksona se na české jeviště dostává po roce od její světové premiéry. Glagow, město s nejvyšší kriminalitou ve...
Plynutím času ve filmu se v minulosti zabývala řada tuzemských badatelů: neznámější je rozhodně úvaha Jana Mukařovského, napsaná ve 30. letech, z pozdějších lze zmínit aspoň studie Stanislava Ulve...
