Jak došlo ke zrození kinematografického času

Jak došlo ke zrození kinematografického času

zrozeni kinematograf casu perexPlynutím času ve filmu se v minulosti zabývala řada tuzemských badatelů: neznámější je rozhodně úvaha Jana Mukařovského, napsaná ve 30. letech, z pozdějších lze zmínit aspoň studie Stanislava Ulvera nebo Heleny Bendové, otištěné v odborném časopise Iluminace. Nyní se můžeme začíst do knihy Mary Ann Doaneové ZROZENÍ KINEMATOGRAFICKÉHO ČASU. 

Autorka (na snímku), jež zanedlouho oslaví sedmdesátiny (narodila se v roce 1952), je spojena s Kalifornskou univerzitou v Berkeley a v minulosti sepsala několik genderově zaměřených publikací, které do češtiny dosud nebyly přeloženy – např. eseje o feministické filmové kritice, o ženských filmech 40. let. K jejím nejnovějším pracím náleží spisek o osudových, muže ohrožujících ženách (Femmes fatales), kde feminismus propojila s filmovými teoriemi i psychoanalýzou. Přiznávám, že raději bych se začetl do tohoto svazku, který prozrazuje, co nyní vládne v univerzitním prostředí, nežli do právě vydaného Zrození kinematografického času (které v originále vyšlo před bezmála dvěma desetiletími a kapitoly z něho byly zveřejněny časopisecky ještě dříve).

zrozeni kinematograf casu 4

Kdo si v této knize s chutí počte?
Zrození kinematografického času, spolehlivě přeložené Miroslavem Petříčkem, je totiž notně výlučné, čtenářsky náročné (či přímo nezáživné?), pro běžného filmového fandu stěží upotřebitelné i spolykatelné. Osloví snad jedině toho, kdo se rád hrouží do prastarých němých filmů z úsvitu kinematografie a oddává se přemýtání, jak dávní tvůrci řešili otázku času a zda si ji vůbec uvědomovali. Doaneová vychází od fotografie, u níž se už dávno postřehlo, že sice oproti jakémukoli předmětu nedokáže abstraktum (jakým je čas) zachytit, i když z gest, mimiky a postoje zachycené osoby lze vytušit čas jednou provždy zastavený, jakoby zakletý v neměnném okamžiku.

První pohyblivé obrázky, pokud tvořily jeden nepřerušovaný záběr, zprostředkovaly určitý časový úsek, stále znovu a znovu reprodukovatelný. Pokud se záběry skládaly do složitějších celků, již bylo možné s časem takříkajíc kouzlit: bylo možné jej zrychlit překlenutím vypuštěných úseků i zpomalit zahuštěním do statického okamžiku nazíraného z různých úhlů, dokonce dosáhnout pohybové iracionality, pokud se film promítal pozpátku (a na tom už Jan Kříženecký založil skoky do vody a z vody).

Doaneová se ovšem nevšímá jen filmu, ale také odrazu časových kruhů v próze i poezie, v technice a přírodovědě, také v psychoanalýze. Podniká obsáhlé výpravy do časů předcházejících vynálezu filmu (ten se datuje od prvních projekcí bratří Lumièrů v roce 1895). Zmiňuje i Mareyovy pokusy s fotografickými snímky pořízenými v tak rychlém sledu, že zprostředkovávaly iluzi pohybu a s ním souvisejícího času). Dokonce jsou otištěny příslušné obrázky s Mareyovými záběry.

Jak před 120 lety lidé vnímali výdobytky nejmodernější techniky?
Doaneová v prvních kapitolách obšírně načrtává myšlenkový obzor na přelomu 19. a 20. století, kdy se umělci i vědci musely vyrovnávat s novým záznamovým a vyjadřovacím prostředkem. Film totiž směřoval k samostatnosti, prokazoval, že jej nelze spojovat ani s literaturou, ani s divadlem, ani s výtvarným uměním, neboť se v rámci doposud uznávaných uměn postupně emancipoval.

zrozeni kinematograf casu 2

První filmové záznamy – zvláště ty dokumentární – nehnutě a jakoby lhostejně zachycovaly drastické události, dnes sotva představitelné, ve své době však fascinující jak samotným médiem filmu, tak zaznamenanou událostí, mnohdy odkazují k nejmodernějším technickým vynálezům: třeba se jednalo u usmrcení slonice-zabijáka elektrickým proudem (1903) nebo scény poprav k smrti odsouzených lidí. Autorka tu podrobně rekonstruuje i vnímání těchto filmů tehdejším publikem. Paradoxně těmto tragickým „hrdinům“ film zajistil takříkajíc život věčný, když umožnil do nekonečna opakovat jejich poslední okamžiky na tomto světě.

zrozeni kinematograf casu 3

Cesta na Měsíc

Oceníme, že řadu autorů, na jejichž knihy se Doaneová odvolává, známe i z českého překladu (Deleuze, Barthes, Kracauer, Lévi-Strauss, Benjamin, Freud). Také si uvědomíme, že v raných kinematografických představeních se projekční přístroj poháněl ručně klikou, takže promítač mohl dle libosti dění zrychlovat či zpomalovat, ale také musel řešit případnou únavu svalů či šlach. Avšak uváděné názvy filmů - respektive české překlady těch anglických - ne vždy odpovídají skutečnosti, i když chápu, že zmiňované snímky se u nás většinou neuváděly. Některé z nich však mají zavedené české pojmenování (třeba u takového Mélièse jsou tituly známy, takže si na straně 166 opravte: správně je Cesta na Měsíc – na snímku).

zrozeni kinematograf casu obalka

Mary Ann Doaneová: Zrození kinematografického času. Modernita, náhodilost, archiv /edice Myšlení současnosti/
Přeložil Miroslav Petříček
Vydala Univerzita Karlova v nakladatelství Karolinum, Praha 2021. 310 stran.

Hodnocení: 70 %

Foto: kniha, archiv autora, Mary Ann Doaneová | Townsend centrum pro humanitní vědy (berkeley.edu)
Zrození kinematografického času - Karolinum


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Banner

Rozhovor

Dagmar Smržová: „Chtěla jsem poukázat na to, po čem hendikepované ženy touží“

smrzova 200Dagmar Smržová ve filmu Chci tě, jestli to dokážeš vypráví příběh dívky omezené fyzickým hendikepem, která je ale navzdory tomu plná energie a smyslu pro humor. Touží však především po lásce…

...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Svatbě mezi citróny chybí erotické chvění

svatba mezi citrony tramvajExistuje jediný důvod, proč se vypravit na nový dánský snímek Svatba mezi citróny - a tím je animovaný předfilm Michaely Pavlátové Tramvaj. Autorka tu v bizarních, surreálně rozechvělýc...


Literatura

Dagmar Sedlická napsala knihu erotických esejů
ImageCopak to mají v kalhotách? Takový název nese kniha esejů o erotice autorky Dagmar Sedlické. Kniha je dílem zralé ženy, která má k tématu co říci.
...

Divadlo

Švandovo divadlo má nového stálého hosta, je jím oceňovaný soubor JEDL

svandovo divadlo 200Nového stálého hosta ověnčeného mnoha divadelními cenami přivítá od ledna 2022 pražské Švandovo divadlo. Program jeho studiové scény tak v příštím roce obohatí pět inscenací souboru JEDL, profilujícího se už víc než 10 let ja...

Film

Portrét dívky v plamenech: Utajená vášeň z 18. století

divkavplamenechV kinech právě nyní můžete zhlédnout francouzské romantické drama o lásce dvou dívek na mořském pobřeží v roce 1760. Film je o touze po svobodě, ale i o umění přijmout svůj osud. Dějem od začátku prostupuje báj...