Kultura21.cz

Polovinu pěveckého dua Kamelie tvoří půvabná zpěvačka Dana Vlková, která slaví začátkem dubna narozeniny. I když ji veřejnost objevila až jako součást dua Kamelie, má za sebou zajímavou hudební minulost. Předtím zpívala v dívčí skupině Jezinky a potom v souboru Josefa Laufera.  Se svou dlouholetou kolegyní a kamarádkou Hanou Buštíkovou se setkala právě u již zmíněného Josefa Laufera, kde ještě s Janou Giergielovou tvořily "nejkrásnější dívčí trio ve střední Evropě".  Trvalo však ještě několik let, než se obě zpěvačky našly coby Kamelie. A zjevně je to to pravé ořechové, neboť loni tomu bylo pětatřicet let, co tento dámský tandem bez přestávky funguje.

Pražská rodačka Dana Vlková slaví narozeniny 8. dubna - a protože jí byl dán do vínku zpěvný hlas a hudební sluch, navštěvovala odmalička Dětský pěvecký sbor  Československého rozhlasu (později  známý jako  Bambini di Praga), který vedl profesor Bohumil Kulínský.
Na dětské období Dana vzpomíná s velikou láskou  a upřesňuje: „Tento sbor byl věhlasný svým lahodným zvukem dětských sopránů a byl žádaným doplňkem dospělých pěveckých sborů při významných koncertech, například Bachovy H-moll Mše, Requiem a dalších, které byly pořádány se symfonickými  orchestry a světovými operními sólisty v Itálii, Francii, Japonsku a dalších zemích světa. Dostat se do úzkého výběru těch, kteří pojedou, nebylo vůbec lehké.  Bezpočet hodin zkoušek včetně sobot, nedělí a svátků. Řeholní přípravy na zahraniční turné absolvovalo vždy více dětí, než kolik jich mohlo jet, to pro případ nemoci. Pan profesor nás po celou dobu držel v napětí a motivoval slovy: Všichni jste jen náhradníci! -  Bylo to kruté, ale do života velmi poučné...  Ale když to vyšlo, stálo to za to!“

Po maturitě na gymnáziu se zaměřením na francouzštinu se sice Dana Vlková rozhodla ke studiu na Pedagogické fakultě, obor francouzština - čeština, jenomže to už byla dávno v zajetí hudby. Se třemi kamarádkami z rozhlasového sboru (Bobina Ulrichová, Helena Heřmanová a  Hana Löfflerová) se v době dospívání daly dohromady a začaly spolu zpívat.  
Propadly šarmu Beatles a hlavně jejich vícehlasým písničkám. Pečlivě odposlouchávaly s uchem na rádiu všechny jejich nové hity, aby se ani jedna nota z těch libozvučných  beatlesáckých vícehlasů nevytratila. "Učily jsme se je zpívat za pomoci foneticky zkomolených anglických textů. Ze začátku to bylo jen tak pro radost a pro zábavu, ale u toho nezůstalo. Byly jsme letité kamarádky, hlasy nám dobře zněly dohromady, tak proč nezkusit o něco víc," vzpomíná Dana Vlková.
Jednoho dne se rozhodly zkusit štěstí na vypsaném konkurzu do komponovaného programu Heleny Vondráčkové. Vyhlásil ho Bohuslav Ondráček, dirigent a hlavně známý skladatel nezapomenutelných písniček pro Martu Kubišovou a trio Golden Kids. Nejspíš díky důkladné a mnohaleté přípravě ze sboru dr. Kulínského a díky jejich dívčímu nakažlivému a nespoutanému nadšení konkurz vyhrály. V té atmosféře se zrodil v hlavě Bohuslava Ondráčka i název - Jezinky.
A protože ani další hledači talentů nespali, pozvání do rozhlasového či nahrávacího studia na sebe nedalo dlouho čekat, zvlášť poté, co o novém čtyřčlenném pěveckém sboru Jezinky napsal Večerník Praha. Od roku 1971 začaly Jezinky vystupovat v Helenině show. Vedle toho pravidelně natáčely sbory na nahrávkách Tanečního orchestru Československého rozhlasu pro renomované zpěváky včetně Karla Gota. Sbory v písničkách byly v té době neodmyslitelnou součástí světových i domácích hitů. Jezinky měly přesně ten zvuk, který byl v 70. letech vyhledávaný. Nechyběly ani na festivalech  typu Bratislavské lyry nebo Děčínské kotvy a natočily i vlastní LP.
Po  skončení  smlouvy u Heleny Vondráčkové Jezinky dále pokračovaly v natáčení sborů, měly výhodu, že četly z not, ale pomalu docházelo i k rozbrojům, až nakonec došlo k rozdělení skupiny. Bobina Ulrichová, patrně z funkce  vedoucí souboru, si vymínila ponechat jméno Jezinky a doplnila je novými členkami. Zbylé Jezinky se ale nenechaly odradit a založily konkurenční Bezinky. Jak to však u děvčat v tomto věku bývá, v pevném složení  nevydržela dlouho ani jedna z nově vzniklých skupin.
 Po krátkém účinkování s Karolem Duchoněm na Slovensku přijala Dana Vlková nabídku do souboru Josefa Laufera.  V té době už tam zpívala Hana Buštíková, a když v rámci nového uměleckého záměru přišla ještě třetí půvabná zpěvačka Jana Giergielová, na světě bylo "nejkrásnější  trio ve střední Evropě"- tak se triu tehdy přezdívalo.

V souboru Josefa Laufera strávila Dana Vlková bezmála pět let, z toho tři roky ve společnosti s Hanou Buštíkovou, která ale v roce 1978 odešla zpívat po boku Jiřího Korna, do jeho show Zpívání v dešti.
Po dvou letech se ale opět potkaly a udělaly zásadní rozhodnutí - založily dívčí duo Kamelie. Tehdy se psal rok 1980. Obě zpěvačky se spojily s hudebníky a aranžéry Petrem a Pavlem ORM - a tato spolupráce trvá neuvěřitelných pětatřicet let. Je to pár měsíců, co Kameliím - a jak jinak než ve spolupráci s ORM - vyšlo desáté řadové album s názvem Trend.
Hana Buštíková a Dana Vlková  tvoří duo, které vsadilo na melodické písničky, taneční rytmus a choreografii a kterému se už na samém začátku povedla celá řada hitů (Jako Robinson, Formule 1, Cukr, káva, limonáda, V rytmu galaxie, Vodní víly, Kouzla, čáry máry, Móda a další), které musí dodnes uvádět na svých koncertech.
Jejich úspěšná umělecká kariéra byla vždy spojena i s atraktivní vizuální stránkou. Uvedené atributy si ostatně Kamelie uchovávají i v současnosti a jejich - před několika týdny Supraphonem vydané - novinkové CD Trend je toho důkazem. Osvědčený tandem ORM dodal skladby, které by neměl příznivce Kamelií ani letos zklamat. Jejich hlasy se působivě pojí a proplétají, ale zpěvačky mají hlavně co a o čem zpívat. Opět jde o profesionálně zvládnutý, průzračně příjemný a lehce sférický "popík" s mírným přesahem do několika žánrových oblastí. Nechybí ani podmanivá úprava lidové Teče voda, teče. Autory textů jsou přitom Václav Kopta, Rudolf Kubík, Marek Filan, Eduard Krečmar a v případě předělávky písně Já jsem tvé dřív (Let It Be Me) Zdeněk Borovec.
Prakticky celou dobu jejich kariéry provázejí Kamelie úspěchy nejen v tuzemsku. V roce 1983 se zúčastnily světové soutěže populární písně Worl Popular Song Festival Yamaha v Tokiu, a to s písničkou Čau Pepíno. Velkou odezvu nalezlo populární dívčí duo  i v německém teritoriu, kde řadu let vystupovalo v různých televizních show a gala programech coby Hana + Dana, později  pak jako Hanna & Daana v německém country projektu. V té době natočily tři CD v němčině.
Stejně jako Hana Buštíková, objevila se i Dana Vlková v několika filmech. Nejvýraznější příležitost dostala ve snímcích Prodavač humoru (1984) a Smrt krásných srnců (1986). Ještě předtím jsme ji mohli vidět ve filmu My ztracený holky (1972), v televizním snímku Noc na zámku (1981) a v retro komedii Anděl s ďáblem v těle (1983), kde hrála a zpívala i Hana Buštíková.  Později se ještě Dana Vlková uplatnila v televizní pohádce Černovláska (1988).

Foto archiv autora a Supraphon

FOTOGALERIE