Novinkovým albem O Lásce Hana Zagorová dokázala, že už je velká holka

Pondělí, 03 Říjen 2016 16:00 Robert Rohál

o lasce 200 O novém albu Hany Zagorové, které vydal Supraphon právě ve dnech jejího životního jubilea, se mluvilo už hodně dlouho předtím. Avizováni byli totiž autoři, kteří pro ni ještě nikdy nic nenapsali, díky čemuž měla tato informace málem až nádech senzačnosti. Když pak album, které se jmenuje O Lásce, v září vyšlo, fajnšmekři i skalní fanoušci mohli být spokojeni. Novinková deska jedné z nejpopulárnějších českých zpěvaček s sebou nese pečeť kvality a velkou dávku osobitosti.

Nové barvy i nápěvy a nějaká ta milá překvapení, to mě potkalo při poslechu aktuálního alba Hany Zagorové. Supraphonská deska se jmenuje podle úvodní písničky Ondřeje Brzobohatého O Lásce a de facto prozrazuje téma i styl. I když se jeden můj kolega vyjádřil, že se mu na novém albu Zagorky líbí čtyři pět věcí a že si zase jede ve starých šablonách, já jsem poněkud jiného názoru. Podle mého soudu je tam těch zajímavých písniček přece jenom více, hlavně se mi líbí žánrová rozmanitost, která sahá od šansonku přes popík až po čardáš či názvuky klezmeru.

Zajímavá jsou ostatně i jména autorů jako Radůza, Martin Chodúr či Michal Hrůza, ale také Márdi ze skupiny Vypsaná fixa, Jiří Hradil z kapely Tata Bojs, David Dvořák z Kašpárka v rohlíku nebo Andy Čermák z formace Sunflower Caravan... Tito všichni se postarali o poněkud "jinou Zagorku", která mne nakonec oslovila. Z dalších autorů nechybějí ani osvědčená jména typu Petra Maláska, Jiřího Zmožka, Jiřího Březíka, Jana Krůty či Václava Kopty, ale i ti se jistě snažili vytáhnout.

Výsledkem je deska, která se dá poslouchat v celku a podle mého názoru jen tak nezevšední, což spadá i na vrub samotné interpretky. Její vokální projev se těžko změní, což ani nejde už jenom vzhledem k tomu, že tento svůj styl šperkovala po pět desetiletí. A pak také, kdyby se najednou snažila o něco jiného, už by to asi nebyla ta stará dobrá Zagorka.

Ve výrazu je křehká i dramatická, ale hlavně přesvědčivá. Má tu hodně silných míst, ale také měla na čem stavět, ty písničky nejsou tuctové... Až je mi líto, že je to možná jeden z posledních projektů dnes už sedmdesátileté zpěvačky, která neodmyslitelně tvoří historii české pop music. Ale takových interpretek, které začínaly v šedesátých letech minulého století a které doposud nepověsily zpívání na hřebík, má naše česká scéna ještě několik.

V příštím roce oslaví sedmdesátku jiná hvězda, která se na scéně drží také pěkně dlouho. Jako jedna z mála spolupracuje s mladými autory a její repertoár je toho důkazem... Že to Heleně Vondráčkové pořád zpívá, dokládá i muzikál Mamma Mia!, kde má hlavní roli. Mám radost, že má roztočené novinkové album s lidmi, kteří mohou přinést vzruch a novum. Podle posledních zpráv to bude velké překvapení, neboť prý bude znít o poznání jinak než její poslední alba.

Ale zpět k její vrstevnici Haně Zagorové, o jejímž novinkovém albu O Lásce je teď právě řeč. V daném žánru je interesantní, mnohovrstevnaté a v kontextu s její kariérou patří rozhodně k těm nejlepším, nejvyzrálejším - ještě aby ne! Nakonec Zagorka je už přece velká holka!

o lasce