Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

S kapelami, kde vystupují známé tváře z více různých kapel, to bývá těžké. Soupeří spolu ega a každý člen chce, aby se nový projekt ubíral tím jeho správným směrem. Občas to ale všechno klapne a dostane se nám k poslechu něco svěžího a mnohovrstevnatého. Nejinak je tomu i v případě rapově laděné metalové bandy Powerflo.

Kapela Powerflo o sobě dala vědět letos 1. března, když nahrávali debut. O dva měsíce později vydali singl Resistance a dali světu najevo, že tohle uskupení není jen nějaký vrtoch, ale regulérní kapela. Jejich eponymní debutové album spatřilo světlo světa 23. června

Sestava Powerflo je opravdu různorodá: zpěv/kytara Billy Graziadei (Biohazard), basák/kytarista Christian Olde Wolbers (ex Fear Factory), zpěvák Sen Dog (Cypress Hill), kytarista Rogelio Lozano (Downset) a na bicí Fernando Schaefer.

První, co člověka napadne, je srovnávání s nedávno vzniklou kapelou Body Count v čele s legendou Ice-T. Sice se to nabízí, ale je to jako srovnávat jablka s hruškama. Powerflo se v textech nezabývají rasovými otázkami a diskriminací, ale užívají si života a i jejich hudba je hravá, houpavá, skočná a lehká. A díky své jednoduchosti a pozitivnímu přístupu návyková. Pokud bych je měla k někomu připodobnit, tak určitě k americké bandě (hed)P.E

Úvodní písnička mi přišla chaotická, ale jakmile jsem si zvykla a slyšela výrazné riffy, podlehla jsem. Resistance u mě vyvolává alespoň svým začátkem pocit, že slyším ozvěnu kapely American Head Charge – a ta patří k mým oblíbeným. Text písně má hlavu a patu a celkově je burácivá a předvádí správný odpor. Where I Stay je rozvláčnější a vypadá to, že každý z členů přispěl svou troškou do mlýna. Zpomalení mě nebere, ale třeba někomu přijde vhod. Můžete juknout na klip:

Crushing That má punkový kabátek a hlavně jiné tempo zpěvu či spíše frázování a mně to vůbec nesedlo. Zato u další skladby, Less Than a Human, došlo ke zrychlení a přitvrzení, což chválím. The Grind není tak výrazná, zato velmi pohodová skladba, která přináší změnu nálady. Přecházíme k nejkratší (2:43) písničce a zároveň největší pecce na desce, Victim of Circumstance. Uchu lahodící tóny s úžasným frázováním si musí podmanit každého posluchače, který holduje rap/hip hop prvkům v metalové hudbě.  

Úderně působí s ničím se nemazlící Made It This Way, kde trochu rušivě působí refrén. Další kraťas (2:43) Finish the Game opět přitvrzuje, ale nedokáže posluchače oslovit tak, jako jiné skladby. Předposlední píseň zpomalila až do tíživého valivého tempa a závěrečný song Start a War je prostě pořádně nadupaná rozlučka!

Nejste-li konzerva, co si jede jen v té své hudební škatulce, ale naopak rádi nacházíte nové nápadité kapely a projekty, Powerflo jsou pro vás jasnou volbou. Pokud máte otevřenou mysl a nebráníte se nemetalovým prvkům, vřele vám debutové album doporučuji!

Název nosiče: Powerflo
Interpret: Powerflo
Žánr: rap, hip hop, punk
Skladby:  01. My M.O., 02. Resistance, 03. Where I Stay, 04. Crushing That, 05. Less Than a  Human, 06. Grind, 07. Victim of Circumstance, 08. Made This Way, 09. Finisg the Game, 10. Up And Out Of Me, 11. Start a War
Stopáž: 34:43
Vydavatelství: New Damage
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: internet