Poslechněte si album Štěstí
Banner

Poslechněte si album Štěstí

Tisk

Stesti200Nadžánrové album Štěstí české trumpetisty a skladatelky Štěpánky Balcarové je záznamem živého vystoupení jazzového septeta a Symfonického orchestru Českého rozhlasu z multifunkčního pražského sálu Dox+. Na albu zaznívá šest zhudebněných básní polského autora Juliana Tuwima.

 

 

Orchestrální přepracování Tuwimových básní, které mohou posluchači znát z alba Life and Happiness of Julian Tuwim (Animal Music, 2017), vzniklo na objednávku Českého rozhlasu pro koncertní řadu Nové horizonty. Štěpánka Balcarová se rozhodla pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu a pro své jazzové septeto zaranžovat z původní desky šest básní (Třešně, Žití, Štěstí, Pták, Všechno, Ó Kriste…).

Takto vzniklý cyklus písní nastudoval a premiéroval s orchestrem dirigent Marko Ivanovič. Jazzové septeto vystoupilo ve stejném složení jako na desce z roku 2017, v čele s hlavní sólistkou – zpěvačkou Małgorzatou Hutek. "Album jsem pojmenovala po básni Štěstí. Je pro mě jednou z nejsilnějších Tuwimowých básní. Téma usebrání, zklidnění mysli a určitého druhu kontemplace v přírodě ve mně v posledních letech silně rezonuje. A k tomu všudypřítomný pocit vděku, který básník v posledním verši vyjadřuje. Pro mě typický Tuwim – krátká jednoduchá báseň se sdělením pocitu, který ve vás ale už zůstane navždy", komentuje název alba Balcarová.

Písně jsou zpívané v polštině, ale booklet je opatřen překlady jednotlivých textů do češtiny a angličtiny. Celé album působí propojeně, promyšleně a potěší posluchače svou výjimečnou energií. Vzniklo především za podpory Radioservisu, Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Polského institutu v Praze.

Julian Tuwim (1894–1953) byl polský básník a překladatel židovského původu, jedna z hlavních postav polské literatury. Mezi jeho nejznámější sbírky básní patří Czyhanie na Boga (1918), Sokrates tańczący (1920), Siódma jesień (1921), Wierszy tom czwarty (1923), Słowa we krwi (1926), Rzecz Czarnoleska (1926), aj. Julian Tuwim je také známý jako autor poezie pro děti (Lokomotywa, 1938). Českému hudebnímu publiku Tuwima v roce 1993 představil Vladimír Václavek skrze své sólové album Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj. Programově se mu též věnuje skupina Bellevue ve svém albu Sloky o pozdním létě. „…patří k básnické generaci, která se po první světové válce rozhodla prolomit dosavadní akademické kánony poezie a obrátila se ke všednímu životu, k přirozené kráse přírody, k poválečnému velkoměstskému ruchu.“ (Vladimír Kouřil)

Tvorbu Juliana Tuwima komentuje i zpěvačka Małgorzata Hutek: "Julian Tuwim je mistr slova. Poznat jeho tvorbu zase z jiného pohledu – z pohledu zpěvačky - pro mě bylo nesmírně inspirativní, vezmeme-li v úvahu, že Tuwim vytvářel nová slova a neobvyklá přirovnání, hrál si s jazykem a metaforou. A já zase miluji hrát si se zvukem a improvizací. Jeho poezie umožňuje dívat se na svět z jiné perspektivy."

Štěpánka Balcarová je česká trumpetistka, skladatelka a dirigentka. V roce 2012 dokončila magisterský program na prestižní polské Hudební akademii Karola Szymanovského v Katovicích v oboru jazzová trubka. Jazzovou skladbu a aranžování studovala později v rakouském Grazu. V současné době žije v Praze, kde působí jako pedagog na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka a na jazzové katedře HAMU. Štěpánka Balcarová je kapelnicí několika hudebních projektů. Je to především jazzový big band Concept Art Orchestra nebo její česko-polský kvartet. Od roku 2019 připravuje pro Český rozhlas hudební pořad Jazzový podvečer, který mohou posluchači slyšet každou čtvrtou neděli v měsíci od šesté hodiny večerní na stanici Vltava.

Stesti

Štěpánka Balcarová: ŠTĚSTÍ
Obsah CD:
1. Czereśnie / Třešně / Black Cherries
2. Życie / Žití / Life
3. Szczęście / Štěstí / Happiness
4. Ptak / Pták / Bird
5. Wszystko / Všechno / All
6. Chrystusie... / Ó, Kriste... / O Christ...
Celkový čas 52:10

Více informací:

www.stepankabalcarova.cz
www.radioteka.cz


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Kateřina Míková: „Chtěla jsem, aby měl čtenář pocit, že spolu sedíme na pivku nebo u vína a povídáme si.“

Katerina Mikova200Katka Míková je speciální pedagožka, učitelka, milovnice černého humoru a sarkastických poznámek. Pochází z Mostu, kde se narodila do rodiny s dlouhou tradicí zaměstnanců ve vězeňství. Nikoho nepřekvapilo, když i ona skončila v base a ...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.


Výtvarné umění

Nenechte si ujít výstavu dekorativních nádob téměř slepé umělkyně Kateřiny Rathúské

rathuska 200Ve zlínské Kafírně Zlaté zrnko na Kvítkově ulici si můžete po celý duben prohlédnout výstavu paní Kateřiny Rathúské z Uherského Hradiště, která trpí vážnou oční chorobou. Díky speciální technice a hlavně daru tvoření a citu pro umění vznikají po...

Divadlo

Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

cesta-do-praveku 200Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městs...

Film

Tip na film: Neříkejte mi dědo

Nerikejte mi dedo200Návštěva, která změní život celé rodině. Režisérka Sophie Hyde (Hodně štěstí, pan Veliký) představuje velmi aktuální příběh o lásce, empatii a síle rodinných pout s názvem Neříkejte mi dědo. Jedná se o citlivé rodinné drama, kt...