Kultura21.cz

Co se vám vybaví pod pojmem „kyperská hudba“? Já měla odjakživa představu něčeho alá Řek Zorba - pánové v bílých košilích poskakují s rozpaženýma rukama na pláži za doprovodu kvílivých zvuků jakýchsi prapodivných hudebních nástrojů a v pozadí se do mořských vln noří veliké rudé slunce… A když jsem se dozvěděla, že si Stratovarius na svůj zlínský koncert počátkem roku 2010 vezou předkapelu právě z Kypru, byla jsem opravdu hodně překvapená a přiznám se, že mě to málem polekalo. Ale moje obavy se rozplynuly, jakmile jsem si od těchto „předskokanů“ poslechla první píseň. Okamžitě jsem si totiž tuhle kapelu s osvěžujícím jménem Winter's Verge zamilovala. A tento vztah na dálku trvá dodnes.

Ano, Winter's Verge hrají trošku jiný styl metalu, než jaký nám prezentují známé německé nebo skandinávské metalové hvězdy. A i ten Řek Zorba tam chvílemi prokmitne - ve vokálních linkách vícehlasého zpěvu, v hudebních motivech kytar nebo kláves. Jak mi sami přiznali, nemají to vůbec lehké - horký a antický Kypr není právě ideálním metalovým zázemím a nebýt turné se Stratovarius, kdo ví, zda by se o nich zbytek Evropy dozvěděl něco víc, než co říkají Metal Archives a podobné stránky. A to by byla škoda. Protože Winter's Verge metal opravdu umějí. Jen škoda, že je jen velice málo příležitostí vidět jejich živá vystoupení - ta z posledních dvou let by se snad dala spočítat na prstech jedné ruky a všechna proběhla v jejich domovině (mj. zahráli spolu se Stratovarius, Rotting Christ, Sabaton a dalšími kapelami na Ayia Napa Festivalu v srpnu 2011). Během své osmileté kariéry - hrají od roku 2004 - vydali jedno demo a tři alba: debut Eternal Damnation z roku 2008, což je v podstatě doplněná a vylepšená varianta staršího dema Another Life... Another End, a dva roky poté Tales of Tragedy, které představili jako novinku na zlínském koncertu se Stratovarius. V dubnu tohoto roku vyšlo u Massacre Records jejich třetí řadové album nazvané Beyond Vengeance.

Proti dvěma předchozím albům tentokrát WV znatelně přitvrdili - to se dalo posoudit už podle ochutnávky Not Without A Fight, kterou vypustili do světa na svých webovkách pár týdnů před vydáním nového alba.

Začátek alba je chvílemi až speedmetalový - hned úvodní píseň, „ukolébavka“ Cunning Lullabies, by rozhodně nikoho neuspala, a dvojka, Paper Is Blank, je jednou z nejpodařenějších věcí na tomhle kotoučku. A v podobném stylu a tempu šlape celá první půlka alba, včetně písně Bleeding Heart, kde zazní i ženský zpěv - skupina pozvala ke spolupráci svou krajanku Myrto Meletiou. Po další vypalovačce Dying si vychutnáme první pomalou věc na tomto albu - krásnou baladu One Last Night. V další rychlé písni Angels Of Babylon si s Georgem zazpíval i producent alba R.D.Liapakis. (Všechny ostatní vokály s výjimkou ženského hlasu a growlu v Unto The Darkness, jehož pachatelem je Jon Simvonis - Descending, nazpíval George Charalambous.)

Pro mě je vrcholem alba překrásná, více než šestiminutová píseň Semeni, pohádkový příběh o tajemné dívce zjevující se námořníkům v kritických situacích. Svou konstrukcí, námětem i melodikou mi trochu připomíná mou nejoblíbenější píseň WV vůbec - epickou baladu To You I Sail Tonight z jejich prvního alba Eternal Damnation, kterou skupina uzavírala své koncerty na turné se Stratovarius.

A v poslední písni A Dream For A Dream se WV vydali do jimi dosud neprobádaných vod symfonického metalu. Já osobně tedy smyčce a podobné orchestrální prvky v metalu zrovna nemusím - ale protože jsou to WV a protože to udělali poprvé, odpustím jim to, tím spíš, že George tady zpívá prostě úžasně, dává ze sebe to nejlepší a ty symfonické tóny s jeho zpěvem skvěle ladí. Ale stejně se mi nejvíc líbí úplný závěr písně, kdy to kapela rozbalí opět se svým vlastním metalovým nádobíčkem.

Po několika posleších jsem musela uznat, že ty skoro tři roky, co uplynuly od vydání předchozího alba, skupina nepromarnila, přestože toho naživo moc neodehrála. I když je třetí album tvrdší než obě předchozí, najdeme tu zase krásné melodie, které jsou pro tyhle Kypřany typické, nechybí jejich charakteristický kytarový rukopis, občas šmrncnutý thrashem, a všechno korunuje zajímavý hlas George Charalambouse, který zde předvádí mnoho různých barev a nálad, od drsného sípavého šepotu přes čistý zpěv, při kterém mám chvílemi husí kůži, až po nezbytné ječáky a výkřiky.

Hodně textů má znovu - a celkem pochopitelně - tak či onak něco společného s mořem, jsou převážně ponuré, tajemné až mystické, ale celková atmosféra desky je naopak velmi pozitivní a mně je jasné, že tak jako k oběma předchozím albům, i k Beyond Vengeance se budu ráda a často vracet. A třeba se mi splní sen a ještě někdy uvidím jejich živé vystoupení.

BEYOND VENGEANCE
Winter's Verge
žánr: heavy / power / speed metal

Sestava:
George Charalambous - zpěv
Harry Pari - kytara
Stefanos Psillides - klávesy
Miguel Trapezaris - baskytara
Chris Ioannides - bicí

Diskografie:
Another Life... Another End (Demo - 2006)
Eternal Damnation (2008)
Tales Of Tragedy (2010)
Beyond Vengeance (2012)

Tracklist:

01. Cunning Lullabies 5:50
02. Paper Is Blank 4:34
03. Unto The Darkness 4:00
04. Not Without A Fight 4:23
05. Bleeding Heart 4:22
06. Dying 5:11
07. One Last Night 5:21
08. Threads Of My Life 4:06
09. Angels Of Babylon 3:16
10. Semeni 6:35
11. A Dream For A Dream 5:22

Produkce - R.D. Liapakis (Mystic Prophecy), Music Factory studios, Kempten, Německo
MASSACRE RECORDS

Hodnocení: 100%
Zdroj foto: wintersverge.com