Kultura21.cz

Deset básní Věry Provazníkové, která 17. ledna oslavila pětasedmdesáté narozeniny, bylo zhudebněno na albu „Vprostřed noci“. Hudbu k nim složili písničkářka Kateřina García a kytarista Luboš Malina, o jejichž cédéčko se jedná.

Album zaujme už svým obalem, o jehož design se postaral Martin Dušek a o působivé černobílé fotografie Dušan Tománek. Atmosféra obalu přesně zapadá do silných básní, podmanivé hudby a procítěného zpěvu. Jako by se člověk ocitl na poetickém večeru plného něhy i bolesti. Básně Věry Provazníkové nejsou jednoduchými říkankami, jsou v nich život a láska ve všech podobách. Kateřina García a Luboš Malina se také v úvodu bookletu svěřují, že album vznikalo dlouhých deset let.

„Přátelství s básnířkou a autorkou textů Věrou Provazníkovou bylo pro nás nejen zavazující, ale i důvodem k neustálým pochybnostem. Její poezie je intimní zpovědí, vypovídající o bolestných stavech zklamání a osudových životních zlomech, a nebylo pro nás vždy snadné s takovým textem pracovat. Několikrát jsme tento hudební projekt odložili, abychom se k němu s novými nápady opět vraceli. Během této doby jednotlivé skladby doznaly značných proměn, nejen co se týče hudebního pojetí, ale i v našem přístupu k jednotlivým textům,“ píší mimo jiné.

S tím, že konečnou podobu projektu vtiskl americký hudebník a producent Steve Walsh. Podle písničkářky a kytaristy to bylo deset let hledání cesty nejen k básnickým textům, ale zároveň také k českému jazyku, vlastním kořenům a do nitra vlastní duše. Na výsledku je poctivé hledání a nacházení znát. Hned první zhudebněná báseň „Co člověk pod sluncem“ míří přímo na komoru: „Co člověk pod sluncem, co člověk víc tu má, dokud ho poutá zem, duše je vězněná. Co člověk dokud živ, co člověk má tu víc, jaký že větší div než lásku nebo nic…“

Slovním obratům jako „pro ni se rozezní jako stříbro nad Lunou“, „měsíc se svou Krasopaní“ či třeba „jen stříbrošedý úplněk“ dodává autentičnost i to, že texty v bookletu jsou napsané na psacím stroji (jedná se o originální strojopis Věry Provazníkové), přičemž nechybí ani opravy překlepů. Album uzavírá zhudebněná báseň Karla Hynka Máchy „Ani labuť ani luna“, kam Věra Provazníková doplnila verše. Básně se hodí na poetické večery a je v nich i otisk toho, že autorka své prvně publikované verše recitovala v 60. letech ve Viole. „…Jen přízrak mlhy s bludičkou opile tančí nad vodou, umlkla píseň líbezná – ó noci, noci bezmezná…,“ stojí kupříkladu v textu „Hle-nad krajinou milostnou“.

Při jemně nostalgickém večeru nebo přímo vprostřed noci, jak vyzývá název objemem malinkého, ale jinak velkého uměleckého díla, se přímo nabízí otevřít si láhev červeného, pustit si album a pročítat básně Věry Provazníkové. Navodí to krásně nostalgický, nikoli ale depresivní, pocit. Život je na albu ve všech barvách, kdy i trápení tam prostě patří…

Vprostřed noci

Zpěv: Kateřina García
Akustická kytara, barytonové banjo, kaval, klarinet, mandolína, zpěv: Luboš Malina
Elektrická kytara, akustická kytara: Steve Walsh
Baskytara: Jakub Vejnar
Bicí, perkuse: Kamil Slezák
Hosté:
Housle: Pepa Malina
Kontrabas: Tomáš Liška
Aranž / programování: Viliam Beréš

Produkce: Steve Walsh
Nahráno v letech 2013-2019 ve studiu Faust, Praha a BUTTER Music + Sound, Praha
Fotografie: Dušan Tománek, 2020
Suchá jehla: Luboš Malina, 2021
Design obalu: Martin Dušek

V roce 2021 vydal David Němeček – ADN (Brno)

Hodnocení: 100 %