Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Z pozic ředitele Centra globálních studií a koordinátora výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti byl v listopadu 2021 odvolán docent Marek Hrubec. Důvodem mělo být to, že prosazuje spolupráci s Čínou. Z jeho veřejných výstupů ale vyplývá, že v rámci globálních studií mu jde o interkulturní dialog, tedy nechce dominanci jedné z velmocí, ale spolupráci všech zemích na mírových základech.

Marek Hrubec se zaměřuje nejen na Asii, ale i Afriku, Latinskou Ameriku atd. Lidově řečeno – chce hledat to, co spojuje, snaží se prohlubovat kooperací lidí napříč kulturami a světadíly, hledá shody a snaží se eliminovat konflikty. Články na webu Aktualne.cz však způsobily, že byl z funkcí odvolán a nyní etická komise na Akademii věd jedná o případu. Uvidíme, zda to celé skončí tím, že se odvolání posvětí, doporučí ukončení pracovního poměru úplně nebo jej nechá v instituci působit coby řadového zaměstnance.

Z pochval výtky?

Za Marka Hrubce se postavili mnozí akademici ze světa – napříč kontinenty, podporu mu vyjádřili i některé veřejně činné osoby v Česku. Zajímavé je i to, že jeho aktivity byly na Filosofickém ústavu a Akademii věd donedávna ceněny – v roce 2020 byl kupříkladu ředitelem Filosofického ústavu oceněn Cenou za popularizaci této instituce. O další dva roky byl prodloužen Hrubcem koordinovaný výzkumný program, což není nic jiného než jeho ocenění. Po publikování textů na Aktualne.cz se vše náhle obrátilo vzhůru nohama – z pochval jsou výtky. Bez ohledu na to, že jeho odvolání může mít negativní důsledky na vědeckou činnost.

Hrubcovi je vytýkáno mj. to, že publikoval v českých Literárních novinách či čínských médiích. Jenže to právě spadá do jeho činnosti – publikovat. Říká se tomu popularizace vědy, což znamená, aby se věda ze ctihodných institucí dostala k běžným lidem. Vyčítána je mu též spolupráce s Ústavem pro výzkum vztahů mezi Čínou a střední Evropou v Budapešti. Není na tom nic divného, neboť Akademie věd ČR má podepsané smlouvy s hlavními velkými dvěma akademiemi v Číně, konkrétně s Čínskou akademií věd (přírodní vědy) a Čínskou akademií společenských věd (humanitní a sociální vědy) v Pekingu. A na tomto základě čeští a čínští vědci realizují společné vědecké projekty. Tedy činnost Hrubce z tohoto rámce nijak nevypadává.

Úcta k pluralitě názorů

O co tedy ve skutečnosti jde? O to, že se snaží ke všem zemím přistupovat stejně? Hrubec se nevěnuje kupříkladu monitoringu lidských práv v jednotlivých zemích, což je jiný druh práce, ale – a to se vracíme na začátek – o globální spolupráci mezi jednotlivými zeměmi, hledání spojnic. A jde též o svobodu vědeckého bádání, kterou zakotvuje Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR.

Úcta k pluralitě názorů je cennou západní hodnotou, kterou bychom měli chránit – a základem je dbát jí právě na akademické půdě. Jiný vědec může mít na globální spolupráci jiný názor než Hrubec, může prosazovat jiné cesty – ale od toho jsou odborné polemiky, semináře a další fóra, aby si to vyříkali. Aby diskutovali. Rozhodně do toho nepatří vycenit z pozice moci na názorového oponenta zuby a zbavit se jej. Jak v této zkoušce ctihodné české instituce obstojí?

Foto: archiv Marka Hrubce