Kultura21.cz

Tajemné labyrinty přitahují po staletí pozornost lidí. Jsou krásné, vztahuje se k nim řada legend, bývají spojovány s duchovní cestou a poznáním. Slovo labyrint pochází z řečtiny a znamená mj. rozsáhlou stavbu vybavenou nepřehledným systémem spletitých chodeb, takže je těžké najít východ. Nejstarší rytiny lze nalézt na megalitech západní Evropy a skalních rytinách severní Itálie, které jsou staré až pět tisíc let. Nejznámější labyrint starověku vystavěl na Krétě Daidalos pro Minotaura. Nikdo, kdo do něj vešel, nenalezl východ, až na Thesea, kterému pomohla z čisté lásky Ariadna klubkem niti. Jako labyrint byl rovněž označován Chrám mrtvých Amenemheta III. ve Fajjúmu, který měl 12 dvorů a 3000 místností. Nejslavnější katedrální labyrint se nachází nedaleko od Paříže v katedrále v Chartres. Kopie tohoto labyrintu lze nalézt i u nás, například v Loučni nebo na pražském Vyšehradu.

Mám labyrinty ráda a dlouhodobě mě zajímají, proto jsem se na knížku Labyrinty světa aneb o cestách ze zmatků světa do ráje srdce moc těšila. Téma labyrintu je prastaré a v současnosti se opět dostává do zájmu lidí. Jako symbol hledání se labyrinty objevují v různých oblastech světa a jejich tajemný význam zajímá po staletí nejrůznější umělce – architekty, zahradníky, spisovatele. Dokonce adept na „Největšího Čecha“, Jan Amos Komenský, napsal všem českým maturantům známý (a většinou nečtený) Labyrint světa a ráj srdce, jímž se inspiroval Václav Cílek na své cestě světem labyrintů. Vrací se k nim i u nás velmi oblíbený spisovatel Robert Fulgum ve Třetím přání, Kathleen McGowanová v Knize lásky a další a další.
V této knížce se můžeme dozvědět řadu informací nejen o labyrintech. Podle Václava Cílka byl labyrint vymyšlen jako ochrana před bludištěm světa, protože nás vede jednou předem určenou cestou. Jsme zaskočeni její neočekávaností, ale ne ztraceni. Je zapotřebí jej projít mlčky a pomalu. Blížíme se ke středu, ale pak nás náhlá zatáčka odvede pryč, podobně jako ve skutečném životě. Důležitý je zde prožitek – projít labyrint v některé z katedrál, pobývat v hustém nekonečném lese, proplétat se skalami… Teprve potom nastupuje rozum a pomáhá nám pochopit, co jsme zažili a jaký to pro nás mělo význam.

Čtení této knížky jsem si vážně moc užila. Ačkoliv není příliš rozsáhlá (má pouhých 66 stran), je překrásná. Sestavili ji Alexandra Horová a Ondřej Müller. Graficky je vyvážená zásluhou Vladimíra Vimra. Texty Václava Cílka jsou doplněny doprovodnými ilustracemi Petra Urbana. Na přední předsádce je kresba alegorického města z rukopisu Labyrint světa z roku 1623. Na zadní předsádce je zrekonstruovaný stejný obrázek Matějem Formanem. Navíc byli požádáni o ilustrace s tématem labyrintu významní čeští výtvarníci Pavel Čech, Iku Dekune, Matěj Forman, Renáta Fučíková, Jan Hísek, Michaela Kukovičová, Galina Miklínová, Markéta Prachatická, Petr Sís, Chrudoš Valoušek, Martin Velíšek a Jiří Votruba. Jejich výtvarná zpracování jsou originální, vtipná, zajímavá a inspirující. Taková malá soukromá umělecká výstava. Můžete jet prstem po obrázcích a hledat cestu. V závěru knihy je zařazeno Slovo ilustrátorů, ve kterém každý z nich objasňuje svůj vztah k labyrintům, své postřehy či doporučení.
Knížka je určena všem čtenářům, kteří mají rádi labyrinty, rádi cestují, toulají se a putují. A taky těm, kteří mají rádi výtvarné umění. Mohu ji skutečně vřele doporučit. Je to krásné pohlazení po duši.
Hodnocení: 100 %

Název: Labyrinty světa aneb o cestách ze zmatků světa do ráje srdce
Průvodní text: Václav Cílek
Ilustrace: Pavel Čech, Iku Dekune, Matěj Forman, Renáta Fučíková, Jan Hísek, Michaela Kukovičová, Galina Miklínová, Markéta Prachatická, Petr Sís, Chrudoš Valoušek, Martin Velíšek a Jiří Votruba
Doprovodné ilustrace v textu: Petr Urban
Sestavili: Alexandra Horová a Ondřej Müller
Žánr: beletrie   
Nakladatelství: Albatros Media a.s.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 66

Zdroj foto: Albatros Media a.s.

www.albatrosmedia.cz