Kultura21.cz

Samoživy. Takový název nese nový dokumentární film režisérky Olgy Sommerové, díky němuž máme možnost seznámit se s příběhy devíti žen, které vychovávají své děti samy, bez partnera a bez alimentů, a jednoho muže, jenž si osvojil čtyři děti, které dříve vychovával s partnerkou, jež ale děti i jeho opustila. Všichni mají co dělat, aby vše zvládli. Pomoc státu zatím chybí.

Označení samoživitelky je pro režisérku Olgu Sommerovou příliš úřední, při hledání názvu dokumentu se proto inspirovala brněnským představením divadla v sociální akci Samodivy s podtitulem Blues pro sólo matky. „Deset samoživitelek svými životními příběhy poskytlo materiál ke scénáři divadelní hry, ve které těchto deset žen také vystupuje,“uvedla. Úryvky z představení prolínají i její film.

Při sledování v dokumentu zachycených příběhů přepadá člověka smutek i vztek z toho, jak je možné, že to neplatičům výživného tak prochází. Z příběhů ale zároveň vyzařuje síla matek a otce, kteří zvládají vzorně se starat o děti (některé i s vážnými zdravotními problémy) v situaci, kdy jim na jídlo a další nezbytné potřeby měsíčně zbývají třeba jen tři či čtyři tisíce korun. Na sport, různé kroužky či dovolenou už nezbude koruna. Jedné z matek dokonce po určitý čas zbývalo pouhých 500 korun na měsíc. Většinou jim nestačí jedno zaměstnání, přivydělávají si úklidem, roznosem letáků, jak jen to jde. Některé jsou odkázány na pomoc státu, některým pomohl azylový dům. Jedna z žen zažila i hrůzu, když k nim domů přišli exekutoři, kteří kvůli manželovým dluhům dupali po hračkách, což bylo provázeno dětským pláčem.

Hrdinka filmu Samoživy, snímek dokumentu, archiv ČT

„Žiji skromně, při natáčení mě ale překvapilo, že jde živit děti a vyjít při tom se třemi tisíci měsíčně,“ řekla Sommerová. Dramaturgyně filmu Věra Krincvajová v tiskovém materiálu trefně podotkla, že samoživitelky opustil nejen partner, ale také stát. Dodnes totiž chybí zákon o náhradním výživném, o jehož potřebě v dokumentu hovoří ministryně Michaela Marksová a poslanec Jaroslav Foldyna (oba ČSSD). Návrh nyní vzniká v dílně ministerstva práce a sociálních věcí - podle věcného záměru by na náhradní výživné měly nárok děti z rodin, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4 či 2,7násobek životního minima, jejichž jeden z rodičů neplatí minimálně tři měsíce a druhý rodič nemůže dluh vymoci pomocí exekuce přes čtvrt roku. Alimenty by mohly činit maximálně 2940 korun. Stát by je pak vymáhal z neplatičů. Podle předsedkyně Asociace neúplných rodin Lucie Asenové záměr potřebuje dopilovat.

Náhradní výživné zatím vždy spadlo pod stůl

Minulý režim se s neplatiči alimentů nepáral: krátil jim platy a peníze byly zasílány rodiči, který děti vychovává. Počátkem 90. let to ale skončilo, pro samoživitelky a samoživitele je takřka nemožné alimenty z neplatičů dostat. Problém navíc je, že stačí aby zaplatili jednou za čtyři měsíce a už je to bráno tak, že se snaží. „To jsou zákony pro neplatiče, ne pro samoživitelky,“ říká v dokumentu jedna z žen. Palčivou situaci si uvědomují i někteří poslanci. Návrh o náhradním výživném byl parlamentem opakovaně projednáván. V roce 2001 jej předložila tehdejší poslankyně ČSSD Jana Volfová s Květoslavou Čelišovou (KSČM) a dalšími. Návrh byl v průběhu sněmovního projednávání vzat zpět.

Hrdina filmu Samoživy, snímek dokumentu, archiv ČT

V roce 2006 byl projednáván návrh tehdejší poslankyně ČSSD Anny Čurdové, schválila jej sněmovna, která přehlasovala i veto Senátu, následně jej ale vetoval tehdejší prezident Václav Klaus, čímž zákon spadl pod stůl - byl totiž konec volebního období a poslanci už nemohli o vetu hlasovat. O rok později byl nový návrh Čurdové a dalších zamítnut sněmovnou v závěrečném čtení. S nynějším záměrem má problém hnutí ANO, které je ve vládě. Navzdory tomu, že záměr je v koaliční smlouvě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. „Miliardář Babiš je proti,“ komentovala to Sommerová. Další dvě vládní strany - ČSSD a KDU-ČSL - se záměrem souhlasí. Jak to dopadne, se uvidí. Z dalších sněmovních stran náhradní výživné od začátku podporuje KSČM, a pokud by se předkladatelům podařilo sehnat i podporu Úsvitu (ODS a TOP 09 jsou od začátku proti), rodící se návrh by mohl konečně slavit úspěch.

V Česku podle Sommerové žije odhadem na 400 tisíc dětí v neúplných rodinách. V 90 % je péče o ně na matkách samoživitelkách. „Devět matek a jeden otec - to odpovídá  statistickému údaji o procentuálním počtu mužů a žen, kteří se sami starají o své děti,“ uvedla režisérka. Neplatit výživné na dítě považuje za zločin. „Pokud stát nedokáže od krkavčích otců, protože většinou jde o otce, výživné vymoci, tak není schopen poradit si se zločinem,“ dodala. V mnoha jiných evropských státech, včetně Slovenska, zákon o náhradním výživném dávno existuje. Dokument Sommerové, který vznikl v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové (kamera: Olga Špátová), bude aktuálně nasazen do vysílání ČT2 v úterý 24. března od 20.55 hodin, reprízy budou 26. a 27. března.

www.ceskatelevize.cz