Už když jsem po nové knize nakladatelství Vyšehrad sahala, bylo mi jasné, že nepůjde o úplně jednoduché čtení. Sám proti inkvizici je román, se kterým vás chci seznámit ještě dříve, než se pročtu až na poslední z 528 stran. Proč? A poradím vám, zda se pustit do jeho četby? Povím vám své prozatímní dojmy a posuďte sami.
Ke čtení tohoto hezky baculatého díla mne motivovaly tři základní podněty. Knihy z období druhé světové války ve mně vzbudily zájem o judaismus. Baví mne číst knihy a sledovat filmy o inkvizici, tedy doposud především o té zaměřené na čarodějnictví. A za třetí ráda „ochutnávám“ literaturu z různých koutů světa.
Když jsem si přečetla oficiální anotaci Vyšehradu, všechny tyto důvody se spojily v jednu touhu. Knihu Sám proti inkvizici si chci rozhodně přečíst.
Jeden z největších románů 20. stol. slavného argentinského autora pojednává o pronásledování židů španělskou inkvizicí v Jižní Americe. Marcos Aguinis vytvořil velkolepý portrét španělské inkvizice a koloniální společnosti v Jižní Americe. Kniha vychází ze skutečného život Franciska da Silvy, váženého lékaře 17. stol. v Jižní Americe, který se nezřekl židovské víry a byl pronásledován španělskou inkvizicí.
Knihu lze číst jako vzrušující dobrodružství s dramatickým koncem, jako příběh muže, který unikl pronásledovatelům stálostí v pravdě a který se stal svobodným rozhodnutím podstoupit mučení a smrt. Významné, snad dokonce první současné dílo o utrpení Židů v Latinské Americe vzbudilo pobouření jak ve Španělsku, tak i v židovských komunitách po celém světě.
Doufám, že se dozvím nová fakta o židovství, o inkvizici a zároveň poznám dílo argentinského autora. Marcos Aguinis je celosvětově oceňovaný spisovatel věnující se problematice lidských práv. Už to značí, že bych se mohla dočkat opravdu kvalitního čtení.
Má očekávání jsou vysoká. A jaká je realita?
Pocitově smíšená. Knížka má pro mě svá pro i proti. Začněme tedy těmi zápory, ať je máme co nejdříve z krku.
Bohužel jsem se nikde nedočetla, jak moc se autor opírá o skutečné události a kolik z celého příběhu je fikce. Protože jsem rozený optimista, možná to ani není zápor. Má přirozená zvědavost mne občas během čtení nutí pátrat po jiných zdrojích, kde se o celé situaci dozvím víc. S tím souvisí i to, proč jsem po zhruba dvou měsících čtení teprve někde za polovinou knihy a její konec je zatím v nedohlednu. Marcos Aguinis mi servíruje informace, o kterých si ráda popřemýšlím nebo pátrám po jejich doplnění.
Když tak o tom teď přemýšlím, vždyť to nakonec není nic negativního. Právě naopak. Kniha splňuje to, co jsem od ní chtěla. Doplnit mi vědomosti.
S čím mám ovšem opravdu problém, jsou jména. Latinskoamerická jména mi prostě znějí tak nějak všechna stejně a mnohdy se musím zastavit a pátrat v paměti, kdo že je vlastně ten Diego, kdo Francisco, a že vlastně da Silva je příjmení. Mám v tom řádný chaos. To je ale čistě můj osobní problém, za který nemůže ani autor ani kvalita příběhu.
Tak, a teď pojďme na ta pozitiva. Autorův styl psaní se čte dobře. Pohodlný přehled v knize umocňují krátké, dvou až čtyřstránkové kapitoly. S hlavním hrdinou Franciskem se seznamujeme v době jeho dětství a prokousáváme se jeho životními osudy až do okamžiku, kdy skončí uvězněný pouze proto, že se otevřeně přizná ke své nevhodné víře. Tedy k židovství.
Každá kapitola je pojatá tak, že její větší část popisuje život rodiny da Silva a zbytek kapitoly je věnován samotnému Franciskovi od okamžiku jeho zatčení. Tento styl mi vyhovuje. Francisko totiž ve vězení rozmlouvá nejen sám se sebou, ale vede diskuze s různými představiteli církve. Tyto části jsou opravdu k zamyšlení, občas lehce složité a čtenář jim musí věnovat plnou pozornost. Životní osudy rodiny čtení pomyslně odlehčí.
Tato kniha je opravdu studnicí poznatků o inkvizici a judaismu 17. století na jihoamerickém kontinentu. S přibývajícími stránkami je celý příběh čím dál víc hutnější a náročnější. Určitě mi bude ještě chvíli trvat, než se dozvím, jak to všechno dopadlo, protože se opravdu nejedná o lehké čtení, zvládám tak jednu kapitolu denně. Přesto se na ni pokaždé těším, protože Francisko rozhodně není Sám proti inkvizici. Já jsem s ním. A věřím, že stejně tak každý, kdo tuto světovou beletrii vezme do ruky. To totiž pan autor skvěle zařídil. Abychom Franciskovi fandili a zůstali s ním až do konce.
Název: Sám proti inkvizici (La gesta del marrano)
Autor: Marcos Aguinis
Žánr: historický román, světová beletrie
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2019
Počet stran: 528
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Albatros Media
Odkaz na web: Albatros Media
| < Předchozí | Další > |
|---|
Maminka čtyř dětí, fotografka a charismatická dáma. To vše a mnohem více je Sára Saudková, která vám nyní dovolí nahlédnout do jejího nitra.
Agatha Christie má pokračovatelku. Možná to skalní fanoušci už ví, pro mě to byla knižní mlsanda. Díky ní žije Hercule Poirot dál a já bych řekla, že na kvalitě života mu jiná literární maminka rozho...
Pražský výtvarník Adolf Born (1930), osobnosť moderného českého umenia, sa v júni dožíva v zdraví a plnom tvorivom nasadení svojich krásnych 84. narodenín. Kreslenie - voľná grafika a ilustrácia boli a zostali pre neho všetkým - um...
Falešní proroci hlásali konec světa už sice bezpočtukrát, zatím to chválabohu nikdy nevyšlo, na druhé straně nemusí být takováto představa totálního zániku planety Země pouhopouhou utopií. Naplnit ji mohou, ač se to na první pohled může zdát nereálné, i 
Pokud se toužíte vrátit do minulosti a dozvědět se o honech na čarodějnice v americkém Massachusetts v roce 1692, zkuste seriál s všeříkajícím názvem Salem. Pokud hledáte příběh o epické lásce s nemálem tajemna, pak jste také na sp...
