Sára má třetí knihu!

Sára má třetí knihu!

sara perexEsther a Jerry Hicksovi mě nesmírně potěšili! Pokračování Sáry jsem držela v rukou s něhou a pokorou a nesmírným čtenářským vzrušením. Jako zákusek, který si šetříte na chvíli, kdy budete doma sami nebo jen tak v pelíšku. Tak na takovouhle chvíli jsem si šetřila Sáru, knihu třetí. 

 

 

Ze srdce nám hned zkraje popřál Jerry Hicks, ať si užijeme radostné dobrodružství. Ano, tahle kniha je o radosti. O prosté radosti ze života, o víře, že tato radost nejen existuje, ale že jsme se pro ni narodili. Ačkoliv samozřejmě zákon přitažlivosti a Abraham-Hicksovo učení o přijímání naší přirozené pohody (směřování našich myšlenek k těm dobrým věcem) se může zdát příliš kytičkové a růžové, tento příběh je zasazen velmi citlivě nejen do dětského reálného prostředí, ale také do dětské duše. 

sara kolaz

I když je kniha psána ve třetí osobě, cítíme tu jednotlivé myšlenky a emoce, které prožívají školní děti ve svých deseti, dvanácti letech. Dostáváme se do jejich možná ještě nezralých a nevinných duší, i když mnohdy v sobě nesou už velmi těžká zranění. Dívka, která do trojice hlavních hrdinů (Sára, Seth a Šalamoun) vstupuje, se musí smiřovat se ztrátou své maminky. Jak stále zachovávat klidnou mysl, moudrost a prožívat štěstí? Drobnosti všedního dne, krátké i delší promluvy s magickou bílou sovou a zdánlivě obyčejné příběhy a denní události – je zvláštní, jak tato kniha nijak nevyniká dějem, ale zanechává v duši čtenáře hlubokou stopu. 

Hlubokou podvědomou stopu. 

Ne vtíravou, jako televizní reklama nebo bulvár, ale něžnou a hebkou jako pohlazení prachovým pírkem, které si budete pamatovat navždy. Ne třeba děj, ale tu emoci, ty pocity, které jste u čtení, nakonec jakéhokoliv dílu Sáry, měli… 

„Sára se zastavila u svojí skříňky, nacpala dovnitř batoh s učením a bundu, vyndala si knížku z knihovny, kterou měla rozečtenou – a sáček s obědem. Hm, krásně voní, všimla si. Vlastně celá skříňka voněla po sendviči, který jí máma ráno připravila. Knížku z knihovny si dala do podpaží a otevřela pytlík, aby prozkoumala jeho obsah. Spatřila jasně červené jablko, dvě čokoládové placičky a hezky zabalený sendvič. To, co viděla, ji potěšilo. Jak byla zaujatá obsahem sáčku, nedívala se, kam jde, a zastavila se, až když do někoho lehce narazila ramenem. 

Omluvně vzhlédla a před sebou spatřila stát rozveselenou Anetu. 

„Ahoj Sáro, jak se máš?“  „Dobře. Promiň, že jsem do tebe vrazila. Nekoukala jsem na cestu, protože jsem měla oči jenom pro svůj oblíbený sendvič… 

… „Páni, krásně to voní,“ komentovala Aneta, která sledovala, jak Sára prostírá. Sářina máma rozdělila sendvič na dvě půlky. Teď Sára jednu vzala a spolu s ubrouskem ji podala Anetě. Snažila se přitom, aby ho držela v ubrousku a nedotýkala se ho prsty. Aneta se usmála. Nemohla si nevšimnout, jak je Sára pozorná. Obě dívky se ve stejném okamžiku hladově zakously do svého dílu sendviče a podívaly se na sebe. 

„Teda, Sáro, nic tak dobrého jsem v životě nejedla! Jak ses mohla vzdát celé poloviny něčeho tak úžasného? Taková lahůdka!“ 

Když vám chybí maminka, chybí pak i třeba doma dělané jídlo. Ten široký duchovní rozměr, který celému příběhu dává Šalamoun, a poněkud trnitá cesta k vyrovnanému přátelství naší čtveřice je čas od času roztříštěn něčím lidsky a domácky obyčejným. Miluju, když se knihy zabývají takovými detaily, jako je ranní vyhřátá postýlka, vůně oběda nebo atmosféra sobotního nákupu v supermarketu. 

Tohohle všeho je Sára, kniha třetí plná. Sáry, všechny tři díly, jsou pro mne mimořádnými knihami, které mají v knihovničce své čestné místo a čas od času kontroluji, nejsou-li někde zatraceny, ztraceny, protože to by byla věčná škoda.  Až si je jednou přečtou potichu a o samotě moje děti, bude to nesmírně vzácná chvíle. U které už ale nebudu. Bude jen jejich. Jen ony samy začnou v tu chvíli chápat, jak funguje svět. 

Sára, kniha třetí/ Sara, Book 3 

sara 3


Přeložila: Petra Vlčková 
Návrh obálky, ilustrace: Petr Vyoral 
Originál vydalo: Abraham-Hicks Publications, Texas, USA, 2002 
České vydání: Synergie Publishing SE, 2013 
Vydání: první
Hodnocení: 100%

www.synergiepublishing.com


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

vesnaDívčí kapela s pohanským názvem Vesna, která se skládá z pětice nádherných žen, vznikla jako projekt zakladatelky a textařky Patricie Fuxové. Současné seskupení tvoří Patricie, Bára, Oly...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Sociální pouto v éře virtuality – co hrozí, až se virtualita zamění za humanitu?

sociální pouto (2)Do českého knižního prostředí přichází kniha Sociální pouto v éře virtuality. Gérard Dubey působí jako profesor sociologie na speciální katedře telekomunikací už od roku 1986. Tato kniha je jeho ucele...


Literatura

Cestou necestou s mistrem haiku, japonským básníkem Bašó

alt“Nevím, jestli to znáš taky, vždycky když vidím mraky, mám hroznou chuť vypadnou z týhle díry” zpívá Petr Fiala, frontman skupiny Mňága a Žďorp v jedné písni. Netuším, zda Bašó viděl mraky, a zda je Bašovo rodné město Uen...

Divadlo

Asanace neví, co chce svým divákům říct
ImageAsanace v pražském Divadle Na zábradlí je prvním jevištním ztvárněním jedné z her Václava Havla, kterého se autor nedožil. S inscenačním týmem ale i přes svůj vážný zdravotní stav spoluprac...

Film

Krvavý boj za skotskou svobodu

statecne srdceTěžký historický film Statečné srdce (1995) ztvárňuje něco, co je v období každé krize velmi aktuální. I když zabíjet není právě nejlepší řešení, můžeme se podívat, jak se daly řešit podobné problémy kdysi dávno.

...