Úsměvné i drsné Zápisky z blázince
Banner

Úsměvné i drsné Zápisky z blázince

Tisk

Zapisky z blazince200Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek. Občas úsměvný, jindy až mrazivě drsný a přesný popis života v socialistickém Československu.

 


Miroslav Macháček (8. 5. 1922 - 17. 2. 1991) byl legendární český divadelní režisér a herec, rodák z Nymburka se původně vyučil strojním zámečníkem. Od roku 1945 studoval tři roky herectví na Státní konzervatoři v Praze. Po studiu nastoupil do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích. V roce 1950 přešel do pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Od roku 1952 začíná jeho kariéra režisérská. Nejprve čtyři roky v divadle v Českých Budějovicích, od roku 1956 zpět v Praze. Po třech letech v Městských divadlech pražských přechází do Národního divadla, kde dá vzniknout nezapomenutelným inscenacím. S hrou bratří Čapků Ze života hmyzu projede Národní divadlo osm evropských zemí. V paměti diváků zůstávají už léta jeho inscenace Poprask na laguně, Cyrano z Bergeracu, Jindřich IV., Hamlet a další. Díky televiznímu záznamu lze dodnes obdivovat jeho citlivou verzi Stroupežnického Našich furiantů, která se dočkala více než 160 repríz. Počátkem roku 1975 přednesl na veřejné schůzi Národního divadla kritický referát, který způsobil poprask mezi komunistickým vedením divadla, a bylo rozhodnuto o jeho konci ve Zlaté kapličce. Ale jelikož byl krátce předtím oceněn jako nejlepší režisér první scény, byl tlačen do dobrovolné výpovědi. Tu podat odmítl. A jako obranu před tímto tlakem přijal celkem náhodnou nabídku k hospitalizaci v bohnické psychiatrické léčebně. Tam si vedl stručný deník, který vyšel knižně až posmrtně, v roce 1995.

Jan Vlasák se narodil v roce 1943 v Čáslavi. Po reálném gymnáziu začal studovat na brněnské JAMU, kterou v roce 1966 úspěšně dokončil a nastoupil do prvního angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. V roce 1969 přechází do Ostravy. Nejprve do Divadla Petra Bezruče, po čtyřech letech poté do Státního divadla. V roce 1980 se jednu sezonu mihne v pražském Divadle E. F. Buriana, potom míří do Státního divadla Brno, kde stráví tři roky. Následuje přesun do hlavního města, kde nastupuje do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Od roku 1990 jej můžeme přes deset let vídat na scéně Národního divadla. Od roku 2000 působí v Divadle Rokoko, potažmo v Městských divadlech pražských. Od počátku 70. let ztvárnil desítky televizních rolí, připomeňme seriály Kamenný řád, Tři králové, Cirkus Bukowsky či jednu z hlavních postav ságy První republika. Na filmovém plátně se objevil například ve filmech Tichá bolest (1990), Vratné lahve (2007) nebo Šarlatán (2020). Jeho nepřeslechnutelný hlas je slyšet v řadě rozhlasových inscenací i televizních a filmových dabingů. Patří k nejvyhledávanějším interpretům audioknih. V Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého byl hereckým kolegou Miroslava Macháčka.

Zapisky z blazince

Miroslav Macháček: ZÁPISKY Z BLÁZINCE
Čte: JAN VLASÁK
Úvod napsala a čte: KATEŘINA MACHÁČKOVÁ
Celkový čas 6 hodin

Více informací: https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-797827-miroslav-machacek-zapisky-z-blazince


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Magdaléna Ševčík: Malba je pro mě aktem důvěry – k sobě samé i k procesu

archiv Magdaléna Ševčík„Často mě inspiruje i „obyčejný pocit”, který neumím hned pojmenovat. Malba je pro mě způsob, jak ho zachytit dřív, než zmizí,“ přiznává malířka Magdaléna Ševčík, která má blízko jak k moderní malbě, tak ke starým mistrům....

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

V říjnu 1918 zavládl Na západní frontě klid…

Na zapadni fronte klid 200Vydavatelství OneHotBook v červnu v rámci nálože svých novinek vydalo klasiku od Ericha Maria Remarqua – Na západní frontě klid.

 

...

Výtvarné umění

Triumf trofejí: Maxim Velčovský představí novou výstavu v Praze

maxim velčovský 200Český designér Maxim Velčovský, proslulý svými ikonickými porcelánovými a skleněnými objekty a konceptuální tvorbou, představí v rámci letošního festivalu Designblok, největší přehlídky designu ve střední Evropě, svou nejnovější výst...

Divadlo

Muzikál Pohádka o živé vodě zve do starého dobrého pohádkového světa

Pohadka o zive vode200„Byl jeden král a ten měl tři syny…“ Jak jinak začít s představováním nového pohádkového muzikálu, který bude mít již brzy premiéru na Hudební scéně? Pohádka o živé vodě obsahuje všechno, co od pohádky očekáváme. Tři prin...

Film

Ponorná řeka kinematografie je dobře ukrytá pod povrchem

200filmVše, co nabízejí kina a co chrlí televize, jsou iluzionistické rozprávky vystavěné na více či méně snadno rozlišitelných příbězích. Jenže o nich kniha Ponorná řeka kinematografie nepojednává. Její autor Martin Čihák hned v prvních velkými písmeny psaný...