Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“.
Všechny tři romány Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924) zůstaly nedokončené: román Nezvěstný (vznik 1912–1914) vydal Max Brod tři roky po Kafkově smrti v roce 1927 pod názvem Amerika (česky 1962). Román Proces (vznik 1914–1915) byl vydán v roce 1925 (česky 1958). Román Zámek vznikl v roce 1922, vydán byl poprvé v roce 1926, česky v roce 1935.
Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem.
Kafka psal Zámek spontánně, bez předběžných plánů či skic. Ke čtenářům nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Když Kafkův otec (jemuž pak v roce 1919 Franz adresoval věhlasný Dopis otci, v němž jej označil za viníka jejich traumatických vztahů) přešel mlčením povídku, jíž se mu syn chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto.
Dílo Franze Kafky navíc nikdy nemělo spatřit světlo světa – spisovatel v závěti žádal přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyšel a 20. století díky němu v Kafkovi získalo jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec.
Franz Kafka: ZÁMEK
Čte Kamil Halbich
Režie Vlado Rusko
30 částí, celkový čas 12 hodin 47 minut
Více informací: www.radioteka.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Ačkoliv tato detektivka pro děti vyšla poprvé v roce 1929, čili před více jak osmdesáti lety, drží se stále v oblibě malých i větších čtenářů. Do dnešního dne se dočkala překladu do více jak šedesáti světových jazyků. Kästnerův Emil oslnil hned na počátku ...
Radost ze života, optimismus a veselé, svěží barvy. To vše najdeme v obrazech naivistického malíře a samouka Josefa Kotrby (1896–1984). Výstavu jeho obrazů nazvanou Nalezený malíř Josef Kotrba pořádá od 15. září do 30. října letošního roku...
Vila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...
Do českých kin vtáhl nový fantasy příspěvek: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Tentokrát se neodehrává v nějaké smyšlené zemi, ale v našem reálném světě, na velšském ostrůvku - a pak v jeho minulostních podobách. Slečna Peregri...