Kultura21.cz

Zima ještě úplně neskončila. Ještě před nedávnem byly některé oblasti naší země doslova zavaleny sněhem a také mráz byl pořádný. Spousta lidí v té době přikrmuje lesní zvěř. Nejsou to jen myslivci a povolané osoby, ale do lesa v zimě rádi nosí ledacos zvířátkům na zub také spousta milovníku zvířat a přírody a pokud se do ničeho takového raději nepouštíte, tak pravděpodobně máte doma na balkoně či parapetu alespoň krmítko pro ptáky. Jak správně přikrmovat ptáky a volně žijící zvířata v zimě nám poradí hajný, lesní pedagog a ochránce přírody, autor projektu Coco a její dobrodružství Radomil Holík, který nezapomene ani na malé zajíčky, kteří se už teď rodí a můžete je občas najít v okolní přírodě. Odpovídat bude také jeho liška Coco!

Tak začněme třeba těmi zajíčky, už se začínají množit dotazy typu, co dělat, když najdeme, klidně ještě ve sněhové závěji, opuštěného malého zajíčka, anebo ho vyčenichá pes. Volat záchrannou stanici, anebo nechat zajíčka na místě? A co když na něj nedopatřením sáhneme my nebo naše děti? Říká se, že mládě pak matka nepřijme…

Na jaře lidé často nacházejí malá mláďata zajíce polního. Leží tiše v trávě, nehýbou se – a to v nás spouští instinkt pomoci. V naprosté většině případů ale mládě není opuštěné. Samice zajíce mláďata nevodí s sebou. Rozmístí je jednotlivě do terénu a přichází je kojit jen jednou až dvakrát denně. Je to obranná strategie proti predátorům. Mýtus, že pokud se mládě dotkne člověk, matka ho nepřijme, není úplně přesný. Přesto platí jednoduché pravidlo: Pokud mládě není zraněné a neleží na exponovaném místě, nejlepší pomoc je žádná pomoc.

Coco by k tomu dodala:

„Ne všechno, co vypadá opuštěně, je opuštěné. V přírodě ticho často znamená bezpečí."

A pojďme k tomu přikrmování. Vše mají pod palcem myslivci, ale spousta lidí v zimě nosí do lesa jablka, mrkve nebo suché pečivo. Co z toho je vůbec vhodné? Co třeba oves nebo kukuřice či granule pro koně?

Krmelce jsou jedna věc. Nahodilé přikrmování lidmi druhá. Srnčí zvěř je přežvýkavec s velmi citlivým trávením. Největší problém není samotná mrkev nebo jablko. Problém je náhlá změna potravy, větší množství cukrů a zmrzlá strava v období mrazů. V bachoru přežvýkavců žije mikroflóra, která je přizpůsobena konkrétnímu typu potravy. Náhlý přísun cukrů může způsobit:

-nadmutí
-poruchy trávení
-metabolický rozvrat

Zvíře nemá vnitřní radar, kolik je bezpečné sníst. Pokud najde koncentrovaný zdroj potravy, může se přejíst. Pečivo obecně vhodné není. Oves nebo kukuřice se používají, ale v řízeném režimu. Granule pro koně často obsahují melasu – tedy další cukr. Zásadní doporučení? Pokud chceme přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně, střídmě a ideálně po domluvě s místními myslivci.

Coco šeptá:

„Les je domov, ne výdejní okénko. A srnčí si tu hledá rovnováhu samo, ne podle našeho jídelníčku."

A co přikrmování ptáčků? Slunečnicovými semínky nebo lojovými koulemi? Tady bych se chtěla zeptat, anebo spíše varovat před plastovými síťkami, které mohou ptáčkům ublížit. Už bylo opravdu hodně případů.

Slunečnicová semínka jsou v pořádku. Plastové síťky na lojových koulích skutečně mohou ptáky zraňovat nebo zabít. Zamotají se do nich běháky či křídly. Lojové koule patří do pevného krmítka bez plastového obalu.

Co si celkově myslíte o tom, když lidem na zahradu domů chodí zvěř a lidé jim nabízejí potravu?

Je to sice pěkné, ale mění se tím chování těch zvířat. Zvěř si zvyká na člověka a ztrácí přirozenou plachost. A právě to je z dlouhodobého hlediska největší riziko. Největší pomoc přírodě není v tom, že jí něco přineseme. Největší pomoc je pochopit, kdy ji máme nechat být."

A Coco by dodala:

„Pomoc není vždycky ruka, která něco podává. Někdy je to ruka, která zůstane klidně podél těla."

Bc. Radomil Holík

Vystudoval provoz a řízení myslivosti na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze (ČZU) a ještě si dokončuje vzdělání v oboru Lesní inženýrství. Je též členem zapsané spolku Děti a příroda z.s.

Lišku Coco můžete sledovat zde:

https://www.facebook.com/CocoFoxik/reels/

https://www.instagram.com/coco_foxik?igsh=cG5hZHNnOGluZHoz

http://www.tiktok.com/@cocofoxik?_r=1&_t=ZN-93pn5fDH7Cg

https://www.deti-priroda.cz/

Foto: archiv Radomila Holíka a Taťány Kročkové