Kultura21.cz

Blogerka Veronika Lančaričová napsala knihu Ženství jako dar, která pojednává o menstruaci a o dalších ryze ženských záležitostech. Říká, že žena za celý svůj život promenstruuje celých šest let, které by si rozhodně měla užít, ne je protrpět.

Co vás vlastně dovedlo k napsání této knihy?

Nedostatek informací, které by byly ucelené a komplexní. Které by se tématu věnovaly z různých stran a úhlů. Skoro veškeré literatura, která zde byla dostupná, řešila, co to menstruace je, jaké problémy z ní mohou plynout a jak to mohu řešit (nejčastěji hormonální antikoncepcí). Když jsem již měla v hlavě nápad na tuto knihu, potkala jsem shodou okolností ještě bývalého spolužáka z gymnázia, který právě dokončoval své studium na lékařské fakultě. Prohlásil tehdy: „Teď jsme měli gynekologii, povím ti, to jsou jen samé problémy!“

Ano, ve školách se neučí o přirozené menstruaci či o přirozeně zdravé děloze, ale jen o samých problémech (pak není divu, že máme pocit, že být přirozeně zdravá či přirozeně porodit je vlastně cosi nepřirozeného). A tak jsem se rozhodla, že takovou knihu sepíšu sama. Kniha, která bude sepsaná ženou pro ženy, která bude popisovat odborné informace „lidským jazykem“, která bude čtivá a plná zajímavostí. Sepsala jsem zkrátka takovou knihu, jakou bych si sama přála číst.

Nemáte ale trochu pocit, že je téma menstruace v dnešní době přeceňováno? Možná je to potřeba v rámci jakési generační kompenzace z dob, kdy byla považována za nemoc, za něco o čem se nemluví?

Rozumím, že to tak může vypadat, že se to nyní „trochu přehání“. Máte pravdu, že se jedná o určitou formu kompenzace. Ovšem není tomu tak dávno, kdy se o menstruaci začalo běžně hovořit. U nás se tak stalo ještě později, než v jiných západních zemích a tak se to nyní trochu dohání. I když máme pocit, že jsme v dnešní technické době informacemi zavaleni, tak se dnes a denně přesvědčuji o tom, že nám informovanost v tomto ohledu stále chybí. Potvrzují to lektorky, které se věnují osvětě ve školách a vidím to i já v kontaktu s dospělými ženami. Často nevíme, jak tam dole vlastně vypadáme, a že „tam dole“ nemáme „černou díru“, ve které se může cokoli ztratit (řečeno s nadsázkou).

Když je určité téma po delší čas potlačeno, dojde poté k určitému přehoupnutí „misek vah“, aby se vše mohlo uvést do rovnováhy. Myslím si, že je v této otázce pořád hodně práce. Možná jsme první generací, kdy se o menstruaci hovoří více veřejně, zároveň nás ale trápí více gynekologických obtíží a obtíží spojených s menstruací. A tak je na nás klást si otázky, proč tomu tak je? Jak se můžeme od „menstruaci přežít“ dostat k „menstruaci prožít“ pohodově a jako přirozenou součást života žen v plodném věku.

Jak jste se sama srovnávala se svou menstruací a vlastním ženstvím?

Měla jsem to štěstí, že poměrně brzy se mi dostalo jiného vnímání a přístupu. Co tím mám na mysli? Již v pubertě jsem začala používat menstruační kalíšek, což bylo úplně na začátku jeho prodeje u nás. Díky tomu mi odpadlo spoustu nepříjemných pocitů a prožívání, které se nám běžně dostává při používání konvenčních pomůcek. Menstruace se tak pro mne stala daleko pohodovější záležitostí.

Od osmnácti let jsem také žila v maringotce na samotě u lesa, kterou jsme si pořídili s přítelem, neboť jsme chtěli žít tak, jak to tehdy dávalo smysl nám. Většinu času jsem tam byla sama, přítel totiž dojížděl do práce do Prahy. A já tak měla poměrně dost prostoru seznámit se sama se sebou, se svými sny a vnitřními pochody. A byla jsem také obklopená staršími ženami, které žily stejným způsobem života, přemýšlely jinak, než většinová společnost a věnovaly se osobnostnímu rozvoji.

Zakusila jsem tehdy s nimi, co to jsou ženské kruhy a jak se skupina žen může vzájemně podporovat a obohacovat. Do té doby jsem všude jen slýchala, že ženy ve skupině se nutně stávají rivalkami či si nepřejí nic moc hezkého a za dalším rohem vás pomluví. Tehdy jsem zažila, že to může být úplně jinak. Načerpala jsem od nich mnoho ženské moudrosti, začala číst spoustu knih o ženství a ženské spiritualitě. I když jsem se po dvou letech s přítelem rozešla a z pozemku odešla do Prahy, tohle „ženské nakopnutí“ mi zůstalo a téma ženství se již objevovalo ve všem, co jsem dělala.

Veronika Lančaričová je blogerka a lektorka kurzů a seminářů pro ženy. Zabývá se ženskými otázkami, archetypy a menstruací. Její články můžete najít na blogu Kalisek.cz, Bohozena.cz, Ritualmenarche.cz, věnuje se také práci na e-shopu Maluna.cz. Napsala knihu Ženství jako dar.

Ženství jako dar je kniha, která z vás udělá šťastnou a spokojenou ženu

Kniha Ženství jako dar od Veroniky Lančaričové je určena pro ženy všech věkových kategorií. Najdete v ní nejen spoustu zajímavostí z historie, ale i cenných rad, doporučení a veselých příhod. Kniha se věnuje tématu ženské cykličnosti a menstruace jako takové, od menstruačních pomůcek, rituálů a zasvěcení, ženských kruhů, archetypů, menstruačních chýší a první menstruace děvčátek až po porod, yoni vajíčka, orgasmus nebo třeba svobodnou menstruaci a přirozenou antikoncepci. Každá žena si v ní určitě najde to své. Nechybí ani skvělé tipy na léčbu ženských potíží pomocí bylinek, přírodních prostředků, cvičení, stravy nebo třeba aromaterapie.

Foto: Archív Veroniky Lančaričové