Žila jsem v maringotce a objevovala svoje ženství

Žila jsem v maringotce a objevovala svoje ženství

Tisk

mensesBlogerka Veronika Lančaričová napsala knihu Ženství jako dar, která pojednává o menstruaci a o dalších ryze ženských záležitostech. Říká, že žena za celý svůj život promenstruuje celých šest let, které by si rozhodně měla užít, ne je protrpět.

 

 

Co vás vlastně dovedlo k napsání této knihy?

Nedostatek informací, které by byly ucelené a komplexní. Které by se tématu věnovaly z různých stran a úhlů. Skoro veškeré literatura, která zde byla dostupná, řešila, co to menstruace je, jaké problémy z ní mohou plynout a jak to mohu řešit (nejčastěji hormonální antikoncepcí). Když jsem již měla v hlavě nápad na tuto knihu, potkala jsem shodou okolností ještě bývalého spolužáka z gymnázia, který právě dokončoval své studium na lékařské fakultě. Prohlásil tehdy: „Teď jsme měli gynekologii, povím ti, to jsou jen samé problémy!“

Ano, ve školách se neučí o přirozené menstruaci či o přirozeně zdravé děloze, ale jen o samých problémech (pak není divu, že máme pocit, že být přirozeně zdravá či přirozeně porodit je vlastně cosi nepřirozeného). A tak jsem se rozhodla, že takovou knihu sepíšu sama. Kniha, která bude sepsaná ženou pro ženy, která bude popisovat odborné informace „lidským jazykem“, která bude čtivá a plná zajímavostí. Sepsala jsem zkrátka takovou knihu, jakou bych si sama přála číst.

menses

Nemáte ale trochu pocit, že je téma menstruace v dnešní době přeceňováno? Možná je to potřeba v rámci jakési generační kompenzace z dob, kdy byla považována za nemoc, za něco o čem se nemluví?

Rozumím, že to tak může vypadat, že se to nyní „trochu přehání“. Máte pravdu, že se jedná o určitou formu kompenzace. Ovšem není tomu tak dávno, kdy se o menstruaci začalo běžně hovořit. U nás se tak stalo ještě později, než v jiných západních zemích a tak se to nyní trochu dohání. I když máme pocit, že jsme v dnešní technické době informacemi zavaleni, tak se dnes a denně přesvědčuji o tom, že nám informovanost v tomto ohledu stále chybí. Potvrzují to lektorky, které se věnují osvětě ve školách a vidím to i já v kontaktu s dospělými ženami. Často nevíme, jak tam dole vlastně vypadáme, a že „tam dole“ nemáme „černou díru“, ve které se může cokoli ztratit (řečeno s nadsázkou).

Když je určité téma po delší čas potlačeno, dojde poté k určitému přehoupnutí „misek vah“, aby se vše mohlo uvést do rovnováhy. Myslím si, že je v této otázce pořád hodně práce. Možná jsme první generací, kdy se o menstruaci hovoří více veřejně, zároveň nás ale trápí více gynekologických obtíží a obtíží spojených s menstruací. A tak je na nás klást si otázky, proč tomu tak je? Jak se můžeme od „menstruaci přežít“ dostat k „menstruaci prožít“ pohodově a jako přirozenou součást života žen v plodném věku.

Jak jste se sama srovnávala se svou menstruací a vlastním ženstvím?

Měla jsem to štěstí, že poměrně brzy se mi dostalo jiného vnímání a přístupu. Co tím mám na mysli? Již v pubertě jsem začala používat menstruační kalíšek, což bylo úplně na začátku jeho prodeje u nás. Díky tomu mi odpadlo spoustu nepříjemných pocitů a prožívání, které se nám běžně dostává při používání konvenčních pomůcek. Menstruace se tak pro mne stala daleko pohodovější záležitostí.

Od osmnácti let jsem také žila v maringotce na samotě u lesa, kterou jsme si pořídili s přítelem, neboť jsme chtěli žít tak, jak to tehdy dávalo smysl nám. Většinu času jsem tam byla sama, přítel totiž dojížděl do práce do Prahy. A já tak měla poměrně dost prostoru seznámit se sama se sebou, se svými sny a vnitřními pochody. A byla jsem také obklopená staršími ženami, které žily stejným způsobem života, přemýšlely jinak, než většinová společnost a věnovaly se osobnostnímu rozvoji.

Zakusila jsem tehdy s nimi, co to jsou ženské kruhy a jak se skupina žen může vzájemně podporovat a obohacovat. Do té doby jsem všude jen slýchala, že ženy ve skupině se nutně stávají rivalkami či si nepřejí nic moc hezkého a za dalším rohem vás pomluví. Tehdy jsem zažila, že to může být úplně jinak. Načerpala jsem od nich mnoho ženské moudrosti, začala číst spoustu knih o ženství a ženské spiritualitě. I když jsem se po dvou letech s přítelem rozešla a z pozemku odešla do Prahy, tohle „ženské nakopnutí“ mi zůstalo a téma ženství se již objevovalo ve všem, co jsem dělala.

Menstruace1

Veronika Lančaričová je blogerka a lektorka kurzů a seminářů pro ženy. Zabývá se ženskými otázkami, archetypy a menstruací. Její články můžete najít na blogu Kalisek.cz, Bohozena.cz, Ritualmenarche.cz, věnuje se také práci na e-shopu Maluna.cz. Napsala knihu Ženství jako dar.

Ženství jako dar je kniha, která z vás udělá šťastnou a spokojenou ženu

Kniha Ženství jako dar od Veroniky Lančaričové je určena pro ženy všech věkových kategorií. Najdete v ní nejen spoustu zajímavostí z historie, ale i cenných rad, doporučení a veselých příhod. Kniha se věnuje tématu ženské cykličnosti a menstruace jako takové, od menstruačních pomůcek, rituálů a zasvěcení, ženských kruhů, archetypů, menstruačních chýší a první menstruace děvčátek až po porod, yoni vajíčka, orgasmus nebo třeba svobodnou menstruaci a přirozenou antikoncepci. Každá žena si v ní určitě najde to své. Nechybí ani skvělé tipy na léčbu ženských potíží pomocí bylinek, přírodních prostředků, cvičení, stravy nebo třeba aromaterapie.

zenstvi-jako-dar

Foto: Archív Veroniky Lančaričové


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

"Buď do něčeho jdu se stoprocentním zapálením anebo to nechávám být."

isla200Nedávno ste mohli zaznamenať na našich stránkach viacero článkov týkajúcich sa Islandu. Na Febiofeste bol ocenený islandský režisér za film Vrabčáci, v Prahe sa 9.4 uskutoční Islandský deň organizovaný Klubom islandských fanatikov a určite ste tiež zaznamenali recenziu na kni...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

"Jsem klasický scenárista," říká o sobě Václav Šorel

vaclav sorelV loňském roce vyšlo kompletní vydání komiksů, na kterých se jako scenárista podílel pan Václav Šorel – Zlatá kniha komiksů. My, dnes věkem zralí, nad stránkami vzpomínáme, jak jsme netrpělivě čekali na nová a nová čísla čas...


Literatura

Fascinující dokument o pátrání po sériovém vrahovi, které trvalo desítky let

Zmizim ve tme perexNovinářka Michelle McNamara byla posedlá dosud nevyřešenými zločiny. Uměla psát, uměla si dávat věci do souvislostí, byla metodická, umanutá, trpělivá a dokázala přesvědčit policisty, že jim může být prospěšná. Netoužila po slá...

Divadlo

Od mejdanu po drama. Ve Švandově divadle připravují Chlast, divadelní adaptaci stejnojmenného kultovního filmu

chlast 200Divadelní adaptaci snímku Chlast oceněného v roce 2021 Oscarem za nejlepší cizojazyčný film uvede koncem dubna Švandovo divadlo v Praze. Autory adaptace jsou režisér filmu Thomas Vinterberg a Claus Flygare. Ti svou divadelní verzi Chlastu postavili n...

Film

V zajetí tradic a pravidel

norsko 200Na devátém ročníku festivalu Severský filmový podzim nabídnou v sedmnácti českých městech to nejlepší ze severské a pobaltské filmografie. Letošní ročník je plný snímků se sportovní tématikou. My se ale dnes podíváme na film norské autorky Iram ...