Kultura21.cz

V našem městě jsou dva bijáky a v obou se hraje velice skvostně. Jeden je v Národním domě, druhý pak v Lidovém domě a hraje se v sobotu a v neděli. (…) My hoši, co spolu mluvíme, nechodíme do Národního domu, jelikož jsou tam okna vysoko, ale chodíme do Lidového domu, tam jsou okna nízko. To jeden z nás zaplatí vstupné, a když v sále zhasnou, pak oknem pomůže těm druhým dovnitř, abysme nemusili platit. Jelikož za tu korunu, co nám doma dají na biják, si raději koupíme pendrek nebo cucavou štangličku nebo mejdlíčko nebo sladké kaničky. Takové chodění do bijáku vynalezl Zilvar, jelikož by mu tatínek nikdy nedal korunu na vstupné. Tak my si sedíme a velice se nám to líbí, protože je to zadarmo. A udělali jsme to mockrát, a bylo nás pět.

Poznáváte? Jak by ne! Takto promlouvá Péťa Bajza, vypravěč a protagonista jedné z nejpopulárnějších českých knih (za osmdesát let od prvního vydání vyšla téměř čtyřicetkrát!), posledního literárního díla melancholického humoristy Karla Poláčka, útlé novely Bylo nás pět. Poláček tuto rozvernou idylu sepisoval paradoxně v chvílích nejtěžších, jako ostrakizovaný žid za druhé světové války odevzdaně čekající na případný transport do koncentračního tábora, z něhož se už nevrátil. Jeho trvale nejúspěšnější kniha vyšla až posmrtně. O její trvalou popularitu se postaralo jak kongeniální rozhlasové čtení Františkem Filipovským, tak pozdější televizní seriál scenáristy Ondřeje Vogeltanze a režiséra Karla Smyczka.

Mozaika epizod dětství na nejmenovaném maloměstě (v němž ovšem snadno poznáme Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou) zahrnuje Péťova přísného tatínka, laskavou maminku, protivné příbuzné a energickou služku Kristýnu řečenou Rampepurda, také ovšem zbylé kamarády z titulní pětice – Tondu Bejvala, Édu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince – a další rázovité maloměstské figurky včetně zapšklého nepřítele vší zábavy pana Fajsta. A také cukrářovu dceru Evičku Svobodovou, která se malému Bajzovi tak líbí, protože krásně voní po vanilkovém cukru…

To všechno naleznete i v naší chystané inscenaci, pro kterou připravili původní dramatizaci Mikoláš Tyc a Jan Šotkovský, kteří jsou také režisérem a dramaturgem inscenace. Položili důraz především na událost, jakou je na poklidném maloměstě příjezd exotikou vonícího cirkusu, ale i na lásku Péti Bajzy k „pokleslé“ literatuře, jejíž optikou pak vidí svět kolem sebe.

Realizační tým pak dále tvoří Marek Cpin (scéna a kostýmy), Robin Schenk (hudba) a Anna Korba Vanacká (pohybová spolupráce). V úloze pětice kamarádů se představí Libor Matouš (Petr Bajza), Jiří Daniel (Antonín Bejval), Ondřej Halámek (Éda Kemlink), Marek Hurák (Čeněk Jirsák) a Jakub Uličník (Zilvar), doplněni Michalem Isteníkem (Tatínek Bajza), Evelínou Studénkovou (Maminka Bajzová), Zdenou Herfortovou (Vařeková), Miloslavem Čížkem (Pan Fajst), Nikol Wetterovou (Rampepurda), Barborou Remišovou (Evička) a dalšími.

Premiéra inscenace proběhne na Činoherní scéně 7. a 31. prosince 2024.

Více informací: www.mdb.cz