Senioři potřebují naši pozornost více než kdy dříve. Monika Kopřivová pomáhá knihami

Senioři potřebují naši pozornost více než kdy dříve. Monika Kopřivová pomáhá knihami

Tisk

Monika Kopřivová (3)Proslavila se zejména úspěšnými knížkami „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“, díky nimž zůstanou životní osudy našich babiček a dědečků stále živé. Založila internetový obchod Babičkářství, který nabízí zajímavé, milé ale i praktické dárky pro nejstarší generaci. Lidé jí často psali také o dárky, které uznávají tradiční rodinné hodnoty. A tak postupem času založila druhý internetový obchod Familium. Každý rok na podzim vydává nové knižní dárkové tituly. Její počiny se stávají bestsellery a zájem o ně projevují dokonce i v zahraničí. Letos pronikla již na jubilejní desátý knižní trh. Jmenuje se Monika Kopřivová a není jí lhostejné, jak žijí senioři v kontextu mezigeneračních vztahů.

Ba naopak pomáhá lidem hledat cesty, jak v rámci rodin prožívat větší blízkost a jak naplnit potřeby našich babiček a dědečků, kteří poslední měsíce zažívají zcela novou situaci.

Pro letošní rok vymyslela dvojici nových knížek s názvy „Jak rostu“ a „3 minuty pro štěstí“, aby nám pomohla zaměřit se na to pozitivní a zpříjemnit si tuto nelehkou dobu.

Zaměřujete se na mezigenerační vztahy v rodinách. Jak se podle vás tyto vztahy proměňují v současné složité době? Myslíte, že situace rodinám napomáhá se semknout, nebo je tomu spíše naopak?

Doba, ve které jsme se ocitli, je pro nás pro všechny nová. Jistě velmi ovlivnila naše zažité návyky a životy celkově, možnosti setkávání a cestování, ale i nutnosti přizpůsobit se na momentální podmínky a nečekané situace. O své blízké a jejich zdraví máme větší strach, a to platí nejen pro seniory. Neřekla bych ale, že by tím mezigenerační vztahy jako takové utrpěly. Jsme opatrnější, a i setkání v rámci rodiny jsou nyní obtížnější. Na druhou stranu, a to vím i z vlastní zkušenosti, se telefonem kontaktujeme častěji. Leckdy si nyní zavoláme i se vzdálenějšími příbuznými, abychom zjistili, jak se mají, jak vše zvládají a co je u nich nového. Jako bychom si uklízeli nejen doma, kde trávíme více času, ale i ve své duši.

Když se ocitneme ve složité situaci, jako je tato, mnohem více si uvědomujeme hodnoty mezilidských vztahů rodiny a přátelství. Právě rodina je tím, o koho se můžete opřít, s kým můžeme své obavy sdílet. Vědomí, že máte kolem sebe blízké, kteří jsou zde pro nás, nám poskytuje velkou úlevu.

Monika Kopřivová

Víme, že senioři jsou skupinou populace, která v tomto roce zažívá nejsložitější situaci. Co můžou udělat děti a vnuci pro své prarodiče, jak můžeme seniorům pomoci? Jak vylepšit vzájemné vztahy a komunikaci?

Myslím, že omezení volného pohybu venku a vzájemných kontaktů je právě pro seniory snad nejvíce nepříjemné. Běžně jsou procházky, návštěvy rodiny a trávení času s přáteli podobného věku výtečným zpestřením dnů. Každá rodina má navíc o svého seniora strach a lpí na jeho ochraně a žádá ho o setrvání doma. Díky tomu může být odepřen příliv pozitivní energie, na jejíž dávku byli babičky a dědečkové zvyklí. Tím, že máme o své blízké obavy, mohou někdy naše dobře míněné prosby či žádosti v rámci ochrany jejich zdraví, vnímány příliš naléhavé.

K prarodičům je tedy nutné více než kdy jindy být empatický, vcítit se do jejich situace, a zkusit jim dodat energii i jinak. Vymýšlet pro ně alternativní aktivity, zaměstnat je. Nabízí se možnost zkusit je více naučit s moderními komunikačními nástroji, což jim, mají-li vlastní počítač, dokáží vysvětlit i vnoučata a může to pro ně být hezký společný projekt. Nebo je inspirovat péčí o zahrádku či pokojové rostliny, motivovat je k pravidelnému cvičení, ale také utřídění vzpomínek, starých fotografií a podporovat je, aby třeba zavolali svým starým přátelům, které dlouho neviděli.

Jak můžeme mezigenerační komunikaci v rámci rodiny obecně podpořit?

Odpověď je jednoduchá. Být spolu. Společně strávený čas nic nenahradí. A teď, když je situace ve smyslu osobního setkávání složitější, si tedy můžeme častěji zatelefonovat, povídat si, zajímat se o své blízké.

Vytvořila jste vzpomínkové knihy „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“ nebo vzpomínkovou hru „Jak to tenkrát bylo“. Vnímáte, že nyní, kdy se mnoho nejstarších nachází v izolaci od svých rodin a přátel, jim tyto počiny pomáhají překonat náročné období více než kdy jindy? Mají o ně zvýšený zájem?

Senioři v těchto dnech hledají jiné možnosti, jak příjemně, a přitom smysluplně trávit svůj čas, než na co jsou běžně zvyklí. A tak místo procházek a setkávání s rodinou a přáteli vzpomínají na své dětství a mládí a zapisují do knížek „Babičko vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“. Vím i o těch, kteří se rozhodli pro vyplňování svého rodokmenu prostřednictvím knížky „Strom života naší rodiny“.

Vzpomínání jim pomáhá osvěžovat mysl, oživovat různá období jejich života, utřiďovat archivní fotografie, ale i myšlenky… a tedy příjemným způsobem strávit své dny. A po vynaloženém úsilí je jim dalším potěšením i odměnou ucelené album jejich vzpomínek.
Se vzpomínkovými knížkami i hrou pracují vedle seniorů – jednotlivců také v pečovatelských domech, což mě velmi těší! Mnozí pečovatelé si je oblíbili v rámci reminiscenčních terapií a seniorům jejich prostřednictvím pomáhají vybavit si vlastní minulost. Znovuoživení příjemných okamžiků povznáší náladu a pomáhá tak nejstarší, obzvláště ve víru současných událostí, podpořit a rozjasnit jim den.

Letos jste se vydala mimo jiné cestou osobního rozvoje a vytvořila jste knihu „3 minuty pro štěstí“. Co vás přimělo k tomuto odchýlení se od vašeho tradičního směru? Jste přesvědčená o tom, že titul, který má vést lidi k uvědomění a práci na sobě, má u nás dostatek příznivců a bude úspěšný?

Knížka „3 minuty pro štěstí“ nám má pomoci se každý den, byť na pár minut, zastavit a uvědomit si ty pěkné chvíle, které nám život přináší a co nám dělá radost. Takové okamžiky každý den zažíváme, jen si je často plně neuvědomujeme. Jde o to umět se radovat i z maličkostí, být za ně vděčný. Takové uvědomění nám rozzáří den. Myslím, že „3 minuty pro štěstí“ je knížkou, která může pomoci pozvednout nás obzvlášť v této době, kdy můžeme podléhat chmurným myšlenkám. Jakoby vznikla této době na míru, ačkoliv jsme ji společně s mým týmem začali tvořit již v loňském roce.

„3 minuty pro štěstí“ nabízí na každý den tři pečlivě zvolené otázky, na jejichž zodpovězení stačí právě tři minuty. První otázka se týká vás, druhá vašeho okolí a třetí lidí kolem vás. Díky zapisování myšlenek se ujistíte, jací jste a v čem tkví vaše životní spokojenost. V knize jsou připravené otázky na 365 dnů, takže vystačí na celý rok. Kniha je navíc doplněna i citáty moudrých osobností, milými ilustracemi a krásnými fotografiemi české přírody.
Vnímám, že je mnoho z nás, kdo přicházíme na to, že je potřeba umět se dívat na naše dny pozitivní optikou, namísto toho, abychom upadali do skepse. Hledat na životě to pěkné a objevovat v sobě zdroj radosti, který v sobě každý nosíme. Proto věřím, že kniha si své publikum najde.

Monika Koprivova

Vaše druhá letošní novinka se jmenuje „Jak rostu“. V čem je tato dárková kniha odlišná od jiných, které slouží k zaznamenávání významných událostí života dítěte?

Když jsme se rozmýšleli, jaký další titul by udělal našim čtenářům radost, zjistili jsme, že na trhu dosud neexistuje knížka, která by mapovala významné okamžiky života od narození dítěte po celé jeho dětství až po práh dospělosti. Mnoho rodičů i dětí samotných a později snad i jejich potomků ocení, když si budou moci s láskou připomenout tyto neopakovatelné momenty a společné zážitky s rodiči i kamarády. V knížce „Jak rostu“ je nejvíce prostoru věnováno prvním dvanácti měsícům a dále druhému a třetímu roku života. Je to období těch největších pokroků, které mohou rodiče do knížky jednoduše zaznamenat. Ale i pozdější období dětství je plné zážitků, objevování a získávání zkušeností. Proto je v knížce prostor na stručné zachycení dalších let dítěte až do osmnáctých narozenin. Právě to je hlavním z rysů, které dělají knížku „Jak rostu“ jedinečnou. Pěkné decentní ilustrace jí pak dodávají na přitažlivosti.

Do knížky je možné přidávat také obrázky, zápisky dítěte a fotografie, ale také vzkazy dalších příbuzných a kamarádů. Je koncipována jako dárkový titul, aby se mohla vyjímat v rodinné knihovně jako cenná památka na významné životní okamžiky dítěte.

Které z vašich knih sklízejí největší ohlasy a staly se z nich bestsellery?

Nejznámější a jednoznačně nejprodávanější jsou naše úplně první knížky „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku vyprávěj“. Jsou to vzpomínková vpisovatelná alba, do kterých babičky a dědečkové zapisují významné události jejich života s pomocí předvyplněných, pečlivě vybraných otázek. Stránky počítají i s dostatkem místa pro vlepování fotografií. Tak jako další naše knihy, mají i tyto větší formát a pevnou vazbu, aby se staly skutečnou rodinnou kronikou a zachovaly si svůj vzhled, a mohly je tak ocenit i další generace.

Velký zájem je také o „Strom života naší rodiny“ pro zaznamenávání rodinné genealogie, o niž v posledních letech jeví zájem stále více lidí. Pozadu nezůstává ani vloni vydaná kniha „Naše výlety“, krásná ilustrovaná kniha pro zaznamenávání rodinných výletů. Každý rok vydáváme „Velký rodinný kalendář“, úspěšná je i „Velká kniha vánočních detektivek a záhad“ a „Velká kniha příběhů o psech“.

Ovlivnila nějak současná doba omezení prodeje vašich knih a preference zákazníků? Co právě „nejvíce letí“?

Knížky, které vydáváme, jako „Babičko, vyprávěj“, „Dědečku, vyprávěj“ či „Strom života naší rodiny“ jsou vyplňovací knihy. Je vidět, že nyní, když trávíme více času doma a máme více volných dnů, představují pro řadu lidí smysluplnou aktivitu. Nejen pro seniory, ale pro každého z nás. Vyplněné knížky jsou doslova rodinným pokladem a odkazem pro budoucí generace. Vzpomínání lidem nejen naplňuje den, ale vrací je do dob jejich mládí, prohlížejí různé fotografie, vzpomínají na výročí, dovolené i svá nejútlejší léta. Často je motivuje i vidina toho, že budou mít album svých vzpomínek ucelené. Naše knížky je navíc snadné pořídit online, což lidé oceňují v současné době o to více.

S úspěchem pronikáte i na zahraniční trhy. V letošním roce se vám podařilo své tituly uvést již v jubilejní 10. zemi. O které konkrétní země a knížky se jedná? Pozorujete fenomén, co národ, to rozdílné čtenářstvo?

Velmi mě těší, že se vedle České republiky podařilo vydat naše knihy i v dalších zemích Evropy, takže dnes najdete knížky „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“ také na Slovensku, ve Francii, ve Španělsku, v Německu, v Itálii či v Polsku. Ve všech těchto zemích slaví velký úspěch. Letos vyšly tyto tituly i v Portugalsku, Řecku a v Maďarsku. Ve všech zemích žijí babičky a dědečkové, které mají lidé rádi. Ale mohu říci, že jižané jsou si blíž nejen v nejužší, ale i v širší rodině. Lze to pozorovat na zajímavém příkladu rodinných firem. Ačkoliv u nás se bavíme o firmě tvořené matkou, otcem a dětmi, popř. prarodiči, v jižanských zemích se okruh rozšiřuje o bratrance, sestřenice, tety a strýce. Rodinná pospolitost je u nich více zakořeněná, než je tomu u nás ve střední Evropě.

Monika Kopřivová

Vaše obchody Babičkářství.cz a Familium.cz každoročně rostou na oblíbenosti a potěšily již více než 75 000 zákazníků. V obchodech jsou k mání různé typy dárků. O které dárky je největší zájem v době Vánoc? Čím se lidé nejčastěji obdarovávají? Co pak pořizují nejvíce seniorům?

Tyto Vánoce budou nejspíše trochu jiné, než jsme zvyklí, nicméně je a vždy to bude čas pro setkávání s našimi nejbližšími. Myslím, že letos zvláště oceníme pospolitost s našimi babičkami a dědečky a více než jindy nás bude lákat dozvědět se něco víc o osudech jich samotných a jejich předků. A právě to senioři nejvíce oceňují. Největším dárkem pro ně obvykle bývá přítomnost jejich nejbližších a společně strávený čas. Ale i přesto je vhodné ke sváteční příležitosti věnovat i nějaký milý dárek. Lidé mi často psali, že by vedle Babičkářství s praktickými i originálními dárky pro babičky a dědečky uvítali také portál se smysluplnými a hezkými dárky, které podporují tradiční rodinné hodnoty. Takovými dárky, které jen tak někde nepořídíte a které vaše blízké potěší. Proto máme vedle Babičkářství i další portál Familium, který nabízí neokoukané dárky pro celou rodinu.

Nejoblíbenější dárky jsou naše vlastní produkty, tedy především dárkové knižní tituly. Lidé mají zájem o nejrůznější zdravotní pomůcky pro prarodiče, dárky pro aktivní babičky a dědečky nebo originální dárky. Čím dál oblíbenější jsou i personifikované dárky, tedy vybrané dárky s přímým věnováním. Na daný dárek můžete nechat přidat designovou etiketu s vlastním osobním vzkazem pro obdarovaného. Obzvláště v dnešní době lidé často nechávají dárek poslat přímo tomu, komu je určen. Novinkou jsou i krásná dárková přáníčka, do kterých můžete přímo nechat vepsat vzkaz. Milou pozorností doplněnou navíc o osobní přání tak uděláte dvojnásobnou radost.


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Ivan Franěk: V mé dosavadní herecké kariéře jsem měl štěstí na různé typy postav

franek200Když po absolvování pražské DAMU vycestoval Ivan Franěk do Francie, začal hrát v loutkovém divadle, ale souběžně se rozjela i jeho filmová kariéra. I když se stal vyhledávaným hercem a natočil desítky francouzských a italských filmů, jeho početná filmog...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Jarmila Vlčková: Fotografování je moje vášeň, dar, který mi byl dán do vínku

jarmila vlckovaKaždý okamžik je výjimečný. Tak se jmenuje fotografická výstava Jarmily Vlčkové, herečky, fotografky a spoluautorky dětských knih. Svou tvorbu představuje od 16. ledna do 22. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži. Návštěvníci mohou vidět její m...


Literatura

Druhý MANDEL SONETŮ – Miloň Čepelka

druhy mandel sonetu 200Druhý Mandel sonetů. Dvacettři stran poezie a to i s doslovem. Šestnáct básní, čtrnáct řádků, nic víc a nic míň. V těch čtrnácti verších je bravurně popsaná podstata jednotlivých básní. Jakoby básník viděl...

Divadlo

Pomozte svému divadlu: Kampaň slaví dílčí úspěch, ale divadelníci jsou stále bdělí.

pomozte svemu divadluNa tiskové konferenci Asociace profesionálních divadel ČR, která stojí za informační kampaní Pomozte svému divadlu, slíbil ředitel úřadu Ministerstva kultury Milan Kupka, za...

Film

Teroristka sice chce zabít Martina Hoffmana, ale přesto vás pobaví

Teroristka 1

Hned na začátku dubna přichází do kin nový český film Teroristka s Ivou Janžurovou a Martinem Hoffmanem v hlavních rolích. Stojí tato komedie s poučnou zápletkou za návštěvu kina?

...