První myšlenka na psaní přišla v okamžiku, kdy jsem si přečetl Harryho Pottera

První myšlenka na psaní přišla v okamžiku, kdy jsem si přečetl Harryho Pottera

Tisk

Aleš NovotnýAleš Novotný je mladý spisovatel, který se hodně zaměřuje na psaní pro mladé. Jak sám uvádí, je to zřejmě proto, že sám psal už od třinácti let a spousta jeho prvních spisovatelských pokusů vzniklo právě v období jeho vlastního dospívání. Přečtěte si náš rozhovor s tímto autorem a zasoutěžte o jeho novou knihu Rty s příchutí vína, odkaz na soutěž najdete v závěru rozhovoru.

Kdy jste vlastně začal psát?

První myšlenka toho, že něco sám napíšu, přišla v okamžiku, kdy jsem si přečetl Harryho Pottera. Ten příběh mě natolik nadchl a ohromil, že jsem zatoužil napsat něco vlastního. A moje úplně první pokusy o psaní v těch zhruba třinácti letech byly v tomhle duchu, takže převážně dětská fantasy. Svou úplně první dokončenou knihu, dneska by se řadila do middle grade fantasy, jsem napsal ve čtrnácti letech, tehdy ještě do sešitu s tvrdými deskami, aby to co nejvíc připomínalo knihu, později jsem text přepisoval do počítače a samozřejmě upravoval. Nikdy jsem tuto knížku nikam neposlal. Předtím ale, než jsem přelouskal první čtyři díly Harryho Pottera (víc jich tehdy nebylo vydáno), jsem čtení příliš neholdoval, teprve po přečtení oné fantasy senzace jsem si ho zamiloval a později začal číst další a další knihy.

Máte ještě další spisovatelské vzory?

Neřekl bych, že mám vyloženě spisovatelský vzor, to ne, ale dodnes rád čtu J. K. Rowlingovou, nebo třeba Jo Nesba, Tanu Frenchovou, Gillian Flynnovou, respektive tyhle autory jsem dříve hodně vyhledával a tak nějak knihy vybíral na základě spisovatelů, jejichž díla mě nadchly. V posledních letech čtu ale prakticky všechno, co mě nějak zaujme, a málokdy se dívám, kdo knihu napsal. V posledních letech se zaměřuji hlavně na prózu nebo contemporary, ať českých či zahraničních autorů. Mou nejoblíbenější knihou je Malý život, kterou napsala Hanya Yanagihara a která mě naprosto uchvátila a emočně vysála. Nebo mám hodně rád díla Fredrika Backmana.

Láska ke knihám a literatuře se utváří a rozvíjí také když rodiče svým dětem čtou, kdo četl vám? Jaké knihy jste miloval v dětství? A vy už dnes také čtete svým dětem?

Mně osobně rodiče nebo kdokoliv jiný nikdy nečetl. Táta s mámou mně a mojí sestře kupovali knihy jenom sporadicky (většinou jsme nějaké dostali na Vánoce), a mám pocit, že v naší rodině to bylo spíše naopak. Já a moje sestra, která je vášnivá čtenářka, jsme ovlivnili rodiče natolik, že teď, i když předtím prakticky vůbec nečetli, dneska mají vlastní knihovničky a čtou poměrně hojně. V dětství jsem tudíž žádné oblíbené knížky neměl, můj zájem o čtení a psaní opravdu přišel až s nástupem Harryho Pottera na knižní trh.

Děti žádné nemám, takže nemám komu předčítat, ale myslím si, že kdybych děti měl, určitě jim předčítám a vedu je ke čtení, ale samozřejmě, pokud bych naznal, že je čtení nebaví, rozhodně bych je do toho nenutil a spíše se snažil rozvíjet aktivity, o něž by zájem projevily.

O čem je vám nejbližší psát? Čerpáte přímo z vlastního života?

Čerpám tak nějak ze života, jsem takový pozorovatel, mnohdy sleduju lidi ve svém okolí, poslouchám jejich příběhy, a často mi něco utkví v hlavě, a to se pak pojí s mým vnitřním světem, na základě čehož vzniká příběh. Občas taky píšu o tom, co se řeší ve světě, zajímají mě aktuální témata, která společností rezonují. Zároveň se nechávám inspirovat i jinými příběhy, ať už z knížek, filmů nebo seriálů, což si myslím, že dělá většina autorů. Je to zkrátka takový mišmaš všeho možného, co utváří moje knihy.

Proč zrovna žánr young adult?

Ani sám nevím, proč jsem se pustil zrovna do young adult a nepsal třeba vyloženě rovnou pro dospělé čtenáře nebo případně například pro děti. Ale myslím si, že to bylo tím, že sám jsem byl v době, kdy jsem svou první vydanou knihu psal, ještě tak trochu young adult (i když v mém případě to byl spíš už new adult), tak nejspíš proto. Postupem času, jak sám stárnu, stárnou i moje postavy.

Co chystáte do budoucna, co je vaším snem, cílem?

Do budoucna nechystám nic zvláštního, rád bych dál vydával svoje knihy, pokud o ně bude zájem, a dostal se možná do většího čtenářského vědomí.

Aleš Novotný

Aleš Novotný (*1990)

Vystudoval Střední školu pro knihkupce a nakladatelské pracovníky v Brně a později i obor geologie na Masarykově univerzitě. Psaní se věnuje od svých třinácti let. Je autorem prvního českého young adult thrilleru Pamatuj na smrt, heavy contemporary young adult thrilleru Zvěsti a také spoluautorem bestsellerové povídkové sbírky Nejkrásnější dárek. V nakladatelství Cosmopolis vydal v roce 2021 psychologické drama s prvky krimi Šepot v bouři, svou první knihu pro dospělé čtenáře. Dále napsal krimi thriller To přichází děsy a přispěl též do e-zinu Sententias s povídkou Bez milosti. Více o něm najdete na jeho Instragramu www.instagram.com/novotnyalda.

Pokud si chcete zasoutěžit o novou knihu Aleše Novotného Rty s příchutí vína, podívejte se do naší rubriky soutěže: https://www.kultura21.cz/souteze/25576-soutez-o-knihu-rty-s-prichuti-vina

Přečíst si můžete také naši recenzi Alešovy knihy Já, smrt: https://kultura21.cz/literatura/25116-ja-smrt-recenze


 
Banner

Přihlášení



Ryby nepláčou: Čtivá beletrie s přesahem

V nakladatelství Motto vyšla kniha Adama Chromého nazvaná Ryby nepláčou. Zaujala mě svou anotací, aktuálním tématem i příslibem humoru.

Bláznivá romantika Láska, chaos a alpaka

Nakladatelství Metafora vydalo v květnu feel-good knihu německé autorky Melanie Lane pod názvem Láska, chaos a alpaka. Něco tak milého, šíleného a plného romantiky i zvířátek jsem dlouho nezažila. Pokud hledáte příjemnou chaotickou jízdu, rozhodně tuto milou knížku omrkněte!

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Beseda u Bigbítu: Kdysi tu začínala Vypsaná fixa

beseda u bigbitu sevcikTomáš Ševčík, muž který stojí za současnou organizací hudebního festivalu Beseda u Bigbítu. Festival, který organizuje parta dobrovolníků ve svém volném čase bez nároku na mzdu, sl...

Být krysou je volba. Ale pro některé jediná šance

Henrietta Johnová (Barbora Bolíková) přišla o dítě a další mít nemůže. Tato ztráta v jejím životě vytvořila trhlinu, kterou se nedaří zacelit. Jednou však trhlinou pronikne záblesk naděje. Johnové zkříží cestu žena, která se snaží zbavit toho, po čem Johnová tak moc touží. Je to nový začátek nebo jen další falešná naděje?

Čtěte také...

David Urban: „Můj příběh, moje pravidla – takže postavy musí poslouchat a někdy i krvácet nebo zemřít…“

david urban200DAVID URBAN (*1973) se narodil v Praze, kde žije dodnes. Je šťastně ženatý, má dvě dospělé děti a pár koček. Už více než polovinu života pracuje u pražské kriminálky, což se odráží i v jeho literární tvorbě. Mezi jeho zájmy patří četba knih, ...


Divadlo

Herečka Svetlana Janotová je nominována na prestižní divadelní Cenu Thálie 2024

Janotova200Po uplynulých zdařilých letech i nadále Městské divadlo Brno navazuje na úspěchy na poli nominací svých umělců na významnou celostátní divadelní Cenu Thálie 2024. Také letos se celkem čtyři jména členů hereckého souboru MdB vyjímají v kategorii „Muzi...

Film

Bláznivá dovolená – velká dávka nostalgie

blazniva-dovolena-perexMám takový pocit, že každý z nás se alespoň na malou chvíli setkal s rodinkou Griswoldových, ať už s tou filmovou nebo jí velmi podobnou v reálném životě. Připomeňme si americkou komedii z osmdesátých let, která vás možná, ...